Marihuanu domestikovali poprvé před 12 tisíci lety v Číně, ukázal výzkum

Historie marihuany a konopí v lidských službách je starší, než se zdálo. Vědci dokázali vysledovat jejich genetické stopy do minulosti vzdálené dvanáct tisíc let.

Ve studii, která vyšla v pátek v časopise Science Advances, vědci popsali, že genetické dějiny domestikace konopí jsou ve srovnání s jinými druhy zemědělských plodin málo prozkoumané –⁠ hlavní důvod představují zákonná omezení. Tento tým proto marihuanu z tohoto hlediska detailně prozkoumal.

Výzkumníci sestavili 110 celých genomů, které pokrývaly kompletní spektrum divoce rostoucích rostlin, lokálních odrůd, historických kultivarů i moderních hybridů používaných pro průmyslové konopí i medicínské a halucinogenní účely.

Autoři dokázali zjistit dobu i původ domestikace, rozeznali také vzorce, podle nichž se marihuana měnila v dobách po domestikaci a co vedlo k její současné rozmanitosti po celém světě.

„Ukázali jsme, že konopí seté (Cannabis sativa) bylo poprvé domestikováno v raném neolitu ve východní Asii a že všechny současné kultivary konopí a drog se oddělily od původního genomu, který v současnosti představují už jen divoké rostliny a krajové odrůdy v Číně,“ popisují vědci ve studii.

Konopí se po tisíciletí prokazatelně využívá na výrobu textilií i pro jeho léčivé vlastnosti –⁠ samozřejmě také pro schopnost vyvolat psychotropní účinky. O jeho starověkém využití existují archeologické doklady, ale nový výzkum se dokázal díky studiu genomu podívat ještě hlouběji do dějin jeho využívání. Studie naznačuje, že již v pravěku se konopí využívalo víceúčelově.

Vědci předpokládají, že současné vysoce specializované odrůdy konopí, pěstované právě za účelem získání drogy, pocházejí z kultur, které se objevily asi před čtyřmi tisíci lety, a byly pak optimalizované pro maximální produkci psychotropních látek. Na druhou stranu se ve stejné době začalo pěstování konopí specializovat i opačným směrem, tedy k rostlinám, které sloužily hlavně pro získávání kvalitních vláken.

Jedna z prvních domestikovaných rostlin

Studii vedl Luca Fumagalli z univerzity v Lausanne, ale podíleli se na ní i vědci z Británie, Číny, Indie, Pákistánu, Kataru a Švýcarska.

„Naše genomické datování naznačuje, že první domestikovaní předkové konopí pro hospodářské a psychotropní účely se oddělili od základního konopí, a to přibližně před 12 tisíci lety, což naznačuje, že tento druh byl domestikován už v raném neolitu,“ uvádí se ve studii.

Práce je zajímavá v tom, že až doposud věda předpokládala, že domestikace rostlin začala v oblastí střední Asie –⁠ jenže u konopí tento proces proběhl sice na stejném kontinentu, ale výrazně východněji.

Také do Číny směřují stopy po druzích konopí, jež jsou v současné době nejpodobnější těm prapůvodním. „Východní Asie se ukázala být důležitým starověkým ohniskem domestikace několika druhů plodin… naše výsledky tak přidávají další linii důkazů,“ uvedla studie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kulturou proti depresi. Ústav duševního zdraví plánuje Umění na předpis

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) zakládá platformu, která má prostřednictvím kultury pomáhat s prevencí deprese a úzkosti. Po počátečním mapování by měla vzniknout síť propojující už existující kulturní instituce jako galerie, muzea či knihovny, kde lidé mohou například společně tvořit, tančit, zpívat a podobně. Cílem je aktivní zapojení lidí, nikoliv pouze „expozice“ kultuře. V další fázi má nová Národní platforma prevence kulturou propojit kulturní sítě se zdravotními, sociálními a školskými službami.
před 57 mminutami

Před sto lety vstoupili do československé vlády Němci. Historik: Pozitivní dopady cítíme dodnes

Doba první republiky se mnohdy považuje za čas soupeření mezi Čechy a Němci. Po většinu její existence se ale německá menšina aktivně podílela na vládnutí. Klíčovým dnem se stal 13. říjen 1926, kdy byla jmenována československá vláda, v níž byli i dva němečtí ministři. Jak se to stalo, vysvětluje historik Jaroslav Šebek.
před 2 hhodinami

Plodiny za půl století ztratily půlku nutriční hodnoty, varuje zpráva

Moderní zemědělství dokáže sice vyprodukovat obrovské množství potravin, ale jejich kvalita už není, co bývala. Potvrzují to tvrdá data, která shromáždili autoři zprávy, již vydal think tank Deep Science Ventures. Podle dokumentu mají základní plodiny jako pšenice, jablka a mrkve v současné době asi o polovinu nižší nutriční hodnotu než mívaly v 60. letech minulého století. Příčinou je hlavně dramatický pokles v kvalitě půdy – rostliny z ní už nejsou schopné získávat tolik zdrojů jako v minulosti.
před 3 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.