Marihuanu domestikovali poprvé před 12 tisíci lety v Číně, ukázal výzkum

Historie marihuany a konopí v lidských službách je starší, než se zdálo. Vědci dokázali vysledovat jejich genetické stopy do minulosti vzdálené dvanáct tisíc let.

Ve studii, která vyšla v pátek v časopise Science Advances, vědci popsali, že genetické dějiny domestikace konopí jsou ve srovnání s jinými druhy zemědělských plodin málo prozkoumané –⁠ hlavní důvod představují zákonná omezení. Tento tým proto marihuanu z tohoto hlediska detailně prozkoumal.

Výzkumníci sestavili 110 celých genomů, které pokrývaly kompletní spektrum divoce rostoucích rostlin, lokálních odrůd, historických kultivarů i moderních hybridů používaných pro průmyslové konopí i medicínské a halucinogenní účely.

Autoři dokázali zjistit dobu i původ domestikace, rozeznali také vzorce, podle nichž se marihuana měnila v dobách po domestikaci a co vedlo k její současné rozmanitosti po celém světě.

„Ukázali jsme, že konopí seté (Cannabis sativa) bylo poprvé domestikováno v raném neolitu ve východní Asii a že všechny současné kultivary konopí a drog se oddělily od původního genomu, který v současnosti představují už jen divoké rostliny a krajové odrůdy v Číně,“ popisují vědci ve studii.

Konopí se po tisíciletí prokazatelně využívá na výrobu textilií i pro jeho léčivé vlastnosti –⁠ samozřejmě také pro schopnost vyvolat psychotropní účinky. O jeho starověkém využití existují archeologické doklady, ale nový výzkum se dokázal díky studiu genomu podívat ještě hlouběji do dějin jeho využívání. Studie naznačuje, že již v pravěku se konopí využívalo víceúčelově.

Vědci předpokládají, že současné vysoce specializované odrůdy konopí, pěstované právě za účelem získání drogy, pocházejí z kultur, které se objevily asi před čtyřmi tisíci lety, a byly pak optimalizované pro maximální produkci psychotropních látek. Na druhou stranu se ve stejné době začalo pěstování konopí specializovat i opačným směrem, tedy k rostlinám, které sloužily hlavně pro získávání kvalitních vláken.

Jedna z prvních domestikovaných rostlin

Studii vedl Luca Fumagalli z univerzity v Lausanne, ale podíleli se na ní i vědci z Británie, Číny, Indie, Pákistánu, Kataru a Švýcarska.

„Naše genomické datování naznačuje, že první domestikovaní předkové konopí pro hospodářské a psychotropní účely se oddělili od základního konopí, a to přibližně před 12 tisíci lety, což naznačuje, že tento druh byl domestikován už v raném neolitu,“ uvádí se ve studii.

Práce je zajímavá v tom, že až doposud věda předpokládala, že domestikace rostlin začala v oblastí střední Asie –⁠ jenže u konopí tento proces proběhl sice na stejném kontinentu, ale výrazně východněji.

Také do Číny směřují stopy po druzích konopí, jež jsou v současné době nejpodobnější těm prapůvodním. „Východní Asie se ukázala být důležitým starověkým ohniskem domestikace několika druhů plodin… naše výsledky tak přidávají další linii důkazů,“ uvedla studie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Předškolákům AI králíček radí se sexem, další hlásá čínskou propagandu

Hračky, které jsou vybavené nějakou formou umělé inteligence, se stávají hitem letošních Vánoc. Horší dárek ale dát dětem nemůžete, varují vědci i spotřebitelské organizace. Příkladů, kdy se hračky vymkly kontrole a komunikovaly s dětmi zcela nevhodnými způsoby, je totiž podle expertů obrovské množství.
před 7 hhodinami

Povodně zabily desetinu ohrožených orangutanů na Sumatře, bojí se vědci

Ničivé povodně v Indonésii mohly podle vědců zahubit až desetinu populace orangutanů, kteří jsou na Sumatře na pokraji vyhynutí. Napsala to agentura AFP. Při záplavách, které od konce listopadu pustoší severozápad tohoto indonéského ostrova, přišlo o život téměř tisíc lidí a více než 220 dalších je nadále nezvěstných.
před 9 hhodinami

Očkování proti covidu děti chrání, zjistil Kennedyho úřad. Přesto ho už nedoporučuje

Nová zpráva amerických Středisek pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) pojmenovává, jak účinná je ochrana dětí před nemocí covid-19, pokud se nechají očkovat aktuální verzí vakcíny – oproti těm, které očkované nejsou.
před 10 hhodinami

„Hobity“ nevyhubil Sauron, ale tisíce let trvající sucho

Záhada zmizení pravěkých příbuzných lidí z ostrova Flores je zřejmě vyřešená. Trpasličí lovce pralesních slonů pravděpodobně zničilo dlouhodobé sucho, na které se nedokázali adaptovat.
13. 12. 2025

Deset let po Pařížské dohodě se vědci obávají, že je mrtvá

Pařížská úmluva OSN o změně klimatu byla uzavřena přesně před deseti lety, 12. prosince 2015, vstoupila ale v platnost až skoro o rok později – v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, se má oteplování udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Průměrné teploty i emise skleníkových plynů se ale stále zvyšují.
12. 12. 2025

AI umí znepokojivě účinně ovlivňovat voliče, ukazují dvě studie

Nové výzkumy ukazují, že chatboty mohou velmi silně ovlivňovat rozhodování voličů. Výsledky, které vydaly odborné časopisy Nature a Science, podle autorů vyvolávají zásadní otázky ohledně role umělé inteligence v budoucích volbách.
12. 12. 2025

Publikace Martina Rychlíka provede Dějinami skalpování

Vyšly Dějiny skalpování. Držitel Litery za publicistiku Martin Rychlík se v rozsáhlé publikaci věnuje zvyku zbavovat nepřítele vlasů s částí kůže napříč historií lidstva. Nabourává přitom i zažité představy.
12. 12. 2025

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
12. 12. 2025
Načítání...