Devátý let vrtulníku Ingenuity na Marsu lámal rekordy

Vrtulník Ingenuity americké vesmírné agentury NASA má na Marsu za sebou už devátý let, který se dosaženými výkony zásadně liší od všech dosavadních testů. Stroj překonal své rekordy jak v časové délce letu, tak v rychlostí a rovněž v překonané vzdálenosti více než půl kilometru. Na svém webu o tom informovala Laboratoř tryskového pohonu (JPL), která má v NASA na starosti mimo jiné testování Ingenuity.

Laboratoř s dvoudenním odstupem na internetu sdělila, že devátý let se uskutečnil v pondělí. Tým projektu s napětím očekával údaje z Marsu o naplánovaném testu a s úlevou a nadšením uvítal informaci, že Ingenuity je v pořádku poté, co dokončil cestu nad náročným terénem dlouhou 625 metrů. Ve vzduchu přitom vydržel rekordních 166 vteřin a vyvinul dosud nejvyšší rychlost 18 kilometrů za hodinu.

Výjimečný let

Devátý let se ale podle IPL od předchozích lišil hlavně tím, že vrtulník musel zdolat terén v oblasti zvané Séítah, která je obtížně překonatelná pro pozemní vozítko, jako je rover Perseverance, s nímž Ingenuity na Marsu 18. února přistál.

Let byl naplánován tak, aby poskytl první pohled na hlavní cíle, k nimž se Perseverance ještě nějakou dobu nedostane, poznamenala Laboratoř tryskového pohonu.

Perseverance a Ingenuity mají vlastní programy. Helikoptéra není vybavená vědeckými přístroji, jejím jediným úkolem je vyzkoušet možnost využívat v budoucnu při zkoumání povrchu mimozemských těles podobné létající aparáty.

Mise robotického roveru zahrnuje především hledání známek možného minulého, nikoli současného, života na Marsu, shromažďování údajů o klimatu a geologii planety a sbírání vzorků hornin a prachu, které by někdy v budoucnu měly být přepraveny na Zemi.

V příštím týdnu Ingenuity podle JPL pošle na Zemi barevné fotografie. Na těchto snímcích by měla být zachycená skalní místa ukazující kontakty mezi velkými geologickými útvary na dně kráteru Jezero. Právě v oblasti tohoto kráteru vybrané pro přistání bude Perseverance pátrat po známkách možného dávného života na Marsu. Kdysi tam podle předpokladů vědců bývalo jezero a delta řeky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
před 1 hhodinou

ŽivěPosádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
08:18Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
před 12 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami
Načítání...