Brněnské vědecké centrum CEITEC slaví deset let. V Česku je prvním pracovištěm svého druhu

Přesně před deseti lety, 6. června 2011, byl oficiálně schválen projekt CEITEC. Skupina nadšenců pro vědu tehdy prosadila, aby v Brně vzniklo multidisciplinární centrum vědecké excelence, které by propojilo nejlepší vědecké týmy z šesti významných brněnských univerzit a výzkumných institucí a které by dokázalo přilákat do Brna zahraniční vědecké talenty.

Středoevropský technologický institut, známý pod značkou CEITEC (zkráceno z anglického názvu Central European Institute of Technology), je interdisciplinární výzkumné centrum zaměřené na vědy o živé přírodě, pokročilé materiály a nanotechnologie.

Multidisciplinární povaha institutu CEITEC a míra, do jaké jsou integrovány oblasti věd o živé přírodě, pokročilých materiálů, nanotechnologií a kybernetiky, z něj činí první výzkumné centrum svého druhu v České republice.

Vědci a vědkyně ve výzkumném centru CEITEC působí v osmi oblastech výzkumu: pokročilé nano- a mikrotechnologie, pokročilé materiály, technická kybernetika, instrumentace a systémová integrace, strukturní biologie, genomika a proteomika rostlinných systémů, molekulární medicína, výzkum mozku a lidské mysli a molekulární veterinární medicína.

Konsorcium CEITEC dnes zaměstnává více než čtrnáct set lidí z více než pětačtyřiceti zemí světa, kteří pracují na téměř tří stech v současnosti realizovaných vědeckých projektech. Vědci a vědkyně každoročně publikují okolo pěti set odborných publikací, z nichž více než polovina je v časopisech patřících mezi pětadvacet procent nejlepších oborových periodik na světě.

Mezinárodní přesah

Týmy aktivně spolupracují s prestižními univerzitami a výzkumnými instituty z celého světa a posouvají hranice lidského poznání v oblastech, které se přímo odrážejí na kvalitě lidského života a zdraví. Vědci a vědkyně se zde zabývají technologiemi budoucnosti, jako jsou například moderní metody editování genomu, molekulární stroje, nebo sofistikovaným výzkumem struktury virů a bakterií až na úroveň jednotlivých atomů. Jejich výsledky pomáhají zlepšovat diagnostiku a léčbu rakoviny, Alzheimerovy choroby, klíšťové encefalitidy a mnoha dalších chorob.

Instituce poskytuje otevřený přístup k dvanácti sdíleným laboratořím vybaveným nejmodernějšími technologiemi. Špičkové instrumenty jsou zde přístupné nejen vědcům z vlastního centra, ale také externím uživatelům z akademického i soukromého sektoru.

„CEITEC si za deset let existence dokázal vybudovat silné renomé. Ale ve vědě platí jedno trochu kruté pravidlo; jste jen tak dobří jako váš následující objev, na minulost se moc nehraje. Proto je třeba neusnout na vavřínech a stále posouvat CEITEC a jeho vědu na evropskou špičku novými objevy, publikacemi a výchovou vědeckých hvězd budoucnosti,“ říká ředitel konsorcia Pavel Tomančák.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Deset let po Pařížské dohodě se vědci obávají, že je mrtvá

Pařížská úmluva OSN o změně klimatu byla uzavřena přesně před deseti lety, 12. prosince 2015, vstoupila ale v platnost až skoro o rok později – v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, se má oteplování udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Průměrné teploty i emise skleníkových plynů se ale stále zvyšují.
před 10 hhodinami

AI umí znepokojivě účinně ovlivňovat voliče, ukazují dvě studie

Nové výzkumy ukazují, že chatboty mohou velmi silně ovlivňovat rozhodování voličů. Výsledky, které vydaly odborné časopisy Nature a Science, podle autorů vyvolávají zásadní otázky ohledně role umělé inteligence v budoucích volbách.
před 12 hhodinami

Publikace Martina Rychlíka provede Dějinami skalpování

Vyšly Dějiny skalpování. Držitel Litery za publicistiku Martin Rychlík se v rozsáhlé publikaci věnuje zvyku zbavovat nepřítele vlasů s částí kůže napříč historií lidstva. Nabourává přitom i zažité představy.
před 13 hhodinami

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
před 16 hhodinami

Osamělost zvyšuje riziko srdečních onemocnění

Nedostatek sociálních vazeb a osamělost mají vliv na riziko srdečního onemocnění. Lidé s omezenými sociálními kontakty čelí podle dlouhodobých studií o zhruba třicet procent vyššímu riziku úmrtí na srdeční a cévní onemocnění, upozornili zástupci České kardiologické společnosti.
před 17 hhodinami

Mezi bobrem a surikatou. Člověk patří mezi nejmonogamnější savce, ukázal výzkum

Studie vědců z Cambridge se pokusila sestavit žebříček nejvíce monogamních druhů savců. Podle starších odhadů patří člověk na hranu mezi monogamními a polygamními druhy, nový detailnější výzkum ho nicméně řadí pod vrchol pomyslné „hitparády“ monogamie.
před 20 hhodinami

Alkohol poškozuje DNA a působí rakovinu, buňky se mu brání, ukazuje český výzkum

Alkohol poškozuje lidskou DNA a způsobuje rakovinu, zjistila studie vědců z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Buňky se dle výzkumu poškození brání a DNA opravují, u některých lidí ale méně účinně. Článek o studii zveřejnil časopis Communications Biology ze skupiny Nature, uvedl ÚOCHB. V míře, která poškozuje zdraví, pije podle výzkumů alkohol 1,5 milionu Čechů.
11. 12. 2025

Lidé si ochočili oheň o 350 tisíc let dříve, než se předpokládalo, hlásí vědci

Objev zažehnutí ohně měl prehistorického člověka vrhnout na dráhu směřující k modernímu lidstvu. Doposud se vědci domnívali, že se toto odehrálo relativně nedávno. Nový objev ale posouvá „zkrocení“ tohoto živlu o statisíce let dál do minulosti.
11. 12. 2025
Načítání...