Brněnské vědecké centrum CEITEC slaví deset let. V Česku je prvním pracovištěm svého druhu

Přesně před deseti lety, 6. června 2011, byl oficiálně schválen projekt CEITEC. Skupina nadšenců pro vědu tehdy prosadila, aby v Brně vzniklo multidisciplinární centrum vědecké excelence, které by propojilo nejlepší vědecké týmy z šesti významných brněnských univerzit a výzkumných institucí a které by dokázalo přilákat do Brna zahraniční vědecké talenty.

Středoevropský technologický institut, známý pod značkou CEITEC (zkráceno z anglického názvu Central European Institute of Technology), je interdisciplinární výzkumné centrum zaměřené na vědy o živé přírodě, pokročilé materiály a nanotechnologie.

Multidisciplinární povaha institutu CEITEC a míra, do jaké jsou integrovány oblasti věd o živé přírodě, pokročilých materiálů, nanotechnologií a kybernetiky, z něj činí první výzkumné centrum svého druhu v České republice.

Vědci a vědkyně ve výzkumném centru CEITEC působí v osmi oblastech výzkumu: pokročilé nano- a mikrotechnologie, pokročilé materiály, technická kybernetika, instrumentace a systémová integrace, strukturní biologie, genomika a proteomika rostlinných systémů, molekulární medicína, výzkum mozku a lidské mysli a molekulární veterinární medicína.

Konsorcium CEITEC dnes zaměstnává více než čtrnáct set lidí z více než pětačtyřiceti zemí světa, kteří pracují na téměř tří stech v současnosti realizovaných vědeckých projektech. Vědci a vědkyně každoročně publikují okolo pěti set odborných publikací, z nichž více než polovina je v časopisech patřících mezi pětadvacet procent nejlepších oborových periodik na světě.

Mezinárodní přesah

Týmy aktivně spolupracují s prestižními univerzitami a výzkumnými instituty z celého světa a posouvají hranice lidského poznání v oblastech, které se přímo odrážejí na kvalitě lidského života a zdraví. Vědci a vědkyně se zde zabývají technologiemi budoucnosti, jako jsou například moderní metody editování genomu, molekulární stroje, nebo sofistikovaným výzkumem struktury virů a bakterií až na úroveň jednotlivých atomů. Jejich výsledky pomáhají zlepšovat diagnostiku a léčbu rakoviny, Alzheimerovy choroby, klíšťové encefalitidy a mnoha dalších chorob.

Instituce poskytuje otevřený přístup k dvanácti sdíleným laboratořím vybaveným nejmodernějšími technologiemi. Špičkové instrumenty jsou zde přístupné nejen vědcům z vlastního centra, ale také externím uživatelům z akademického i soukromého sektoru.

„CEITEC si za deset let existence dokázal vybudovat silné renomé. Ale ve vědě platí jedno trochu kruté pravidlo; jste jen tak dobří jako váš následující objev, na minulost se moc nehraje. Proto je třeba neusnout na vavřínech a stále posouvat CEITEC a jeho vědu na evropskou špičku novými objevy, publikacemi a výchovou vědeckých hvězd budoucnosti,“ říká ředitel konsorcia Pavel Tomančák.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Simulátor smrti mění pohled na život, ukázal experiment

Když lidé virtuálně zemřou, ztratí něco z obav z opravdové smrti. Prokázal to experiment vědců z Texaské univerzity A&M, ve kterém otestovali šedesát mladých lidí. Blížící se smrt u nich simulovali pomocí virtuální reality. Po jediné dvanáctiminutové relaci hlásili lidé 75procentní snížení strachu ze smrti.
před 4 hhodinami

Covid je stále ještě smrtelnější než chřipka, naznačují data z Jižní Koreje

Podle rozsáhlé databáze populačních dat to vypadá, že covid ještě stále představuje větší hrozbu pro lidské zdraví než klasická sezonní chřipka.
před 5 hhodinami

Život osídlí lávu jen pár hodin poté, co vychladne

„Život si vždycky najde cestu,“ zní slavná věta z filmu Jurský park. Nový výzkum života na sopkách ukazuje, jak pravdivý výrok z pera spisovatele Michaela Crichtona je. Tým ekologů popsal v odborném časopise Communications Biology, jak bleskurychle se vrhají mikrobi na čerstvou lávu, prakticky okamžitě po jejím vyhřeznutí na povrch. Sotva láva ztuhne a začne chladnout, hned se na ní objevují první kolonie.
před 22 hhodinami

Mlhoviny, galaxie, hvězdy. To nejlepší z kosmického teleskopu Jamese Webba

Před čtyřmi roky, na Vánoce roku 2021, vypustila evropská raketa Ariane 5 do kosmu Vesmírný dalekohled Jamese Webba. Evropská vesmírná agentura k tomuto výročí zveřejnila video, které ukazuje ty nejkrásnější pohledy tohoto přístroje na vzdálené hvězdy, rozlehlé mlhoviny, podivné „porodnice hvězd“, ale také na ta nejvzdálenější místa, kam kdy lidské oko dohlédlo.
včera v 11:26
Načítání...