Brněnské vědecké centrum CEITEC slaví deset let. V Česku je prvním pracovištěm svého druhu

Přesně před deseti lety, 6. června 2011, byl oficiálně schválen projekt CEITEC. Skupina nadšenců pro vědu tehdy prosadila, aby v Brně vzniklo multidisciplinární centrum vědecké excelence, které by propojilo nejlepší vědecké týmy z šesti významných brněnských univerzit a výzkumných institucí a které by dokázalo přilákat do Brna zahraniční vědecké talenty.

Středoevropský technologický institut, známý pod značkou CEITEC (zkráceno z anglického názvu Central European Institute of Technology), je interdisciplinární výzkumné centrum zaměřené na vědy o živé přírodě, pokročilé materiály a nanotechnologie.

Multidisciplinární povaha institutu CEITEC a míra, do jaké jsou integrovány oblasti věd o živé přírodě, pokročilých materiálů, nanotechnologií a kybernetiky, z něj činí první výzkumné centrum svého druhu v České republice.

Vědci a vědkyně ve výzkumném centru CEITEC působí v osmi oblastech výzkumu: pokročilé nano- a mikrotechnologie, pokročilé materiály, technická kybernetika, instrumentace a systémová integrace, strukturní biologie, genomika a proteomika rostlinných systémů, molekulární medicína, výzkum mozku a lidské mysli a molekulární veterinární medicína.

Konsorcium CEITEC dnes zaměstnává více než čtrnáct set lidí z více než pětačtyřiceti zemí světa, kteří pracují na téměř tří stech v současnosti realizovaných vědeckých projektech. Vědci a vědkyně každoročně publikují okolo pěti set odborných publikací, z nichž více než polovina je v časopisech patřících mezi pětadvacet procent nejlepších oborových periodik na světě.

Mezinárodní přesah

Týmy aktivně spolupracují s prestižními univerzitami a výzkumnými instituty z celého světa a posouvají hranice lidského poznání v oblastech, které se přímo odrážejí na kvalitě lidského života a zdraví. Vědci a vědkyně se zde zabývají technologiemi budoucnosti, jako jsou například moderní metody editování genomu, molekulární stroje, nebo sofistikovaným výzkumem struktury virů a bakterií až na úroveň jednotlivých atomů. Jejich výsledky pomáhají zlepšovat diagnostiku a léčbu rakoviny, Alzheimerovy choroby, klíšťové encefalitidy a mnoha dalších chorob.

Instituce poskytuje otevřený přístup k dvanácti sdíleným laboratořím vybaveným nejmodernějšími technologiemi. Špičkové instrumenty jsou zde přístupné nejen vědcům z vlastního centra, ale také externím uživatelům z akademického i soukromého sektoru.

„CEITEC si za deset let existence dokázal vybudovat silné renomé. Ale ve vědě platí jedno trochu kruté pravidlo; jste jen tak dobří jako váš následující objev, na minulost se moc nehraje. Proto je třeba neusnout na vavřínech a stále posouvat CEITEC a jeho vědu na evropskou špičku novými objevy, publikacemi a výchovou vědeckých hvězd budoucnosti,“ říká ředitel konsorcia Pavel Tomančák.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
před 12 hhodinami

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 15 hhodinami

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 17 hhodinami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 17 hhodinami
Načítání...