Probiotika pomáhají obézním a starším proti respiračním nemocem. Mikrobiom ovlivňuje celé tělo

Pravidelné užívání probiotik by mohlo starší a obézní lidi chránit před respiračními infekcemi horních cest dýchacích. Ukazují to výsledky nového výzkumu, který vědci představili na setkání Digestive Disease Week (DDW) 2021.

Probiotika, tedy živé bakterie, jsou v poslední době velmi populární. Přidávají se do jogurtů a jiných mléčných výrobků a využívají se jako doplňky stravy. Už dřívější výzkumy ukázaly, že tyto přípravky mohou snižovat nebezpečí infekce u zdravých. U nejzranitelnější skupiny starších a obezních v tomto ohledu doposud informace chyběly. 

Právě na ně se zaměřila nová studie. Vědci analyzovali podrobná data od 220 pacientů, kteří se už dříve zúčastnili půlročního výzkumu. Ten se zabýval vztahem užívání probiotik a úbytku tělesné hmotnosti. Nechyběla ani kontrolní skupina, které vědci podávali pouze placebo.

  • Placebo (z latinského placere – líbit se) je neúčinná látka, která je upravena do stejné formy jako lék (stejný vzhled, stejná chuť). Analogicky lze použít pojem placebo i pro další terapeutický postup (například terapeutický přístroj nebo forma psychoterapie), u kterého se nepředpokládá, že by byl terapeutický vliv vyšší než jen nespecifický psychoterapeutický vliv léčení. Pokud vnímá jedinec po použití placeba negativní účinky, jde o nocebo (latinsky „uškodím“).

Analýza ukázala, že účastníci, kteří po celou dobu výzkumu užívali probiotika, měli ve srovnání s pacienty s placebem o 27  procent nižší incidenci běžných příznaků infekce horních cest dýchacích, jako například kašel, bolesti v krku či sípání. 

Tento efekt byl nejsilnější právě u lidí starších 45 let a také u obézních pacientů. Právě osoby s nadváhou jsou přitom podle odborníků vystaveny vyššímu riziku tohoto typu infekcí.  

Vliv na fungování celého těla

„Je to další důkaz, že střevní mikrobiom má složitý vztah s našimi orgánovými soustavami,“ poznamenal spoluautor práce Benjamin Mullish z Imperial College London. „Ovlivňuje, jak pracují střeva či játra, a má vliv na fungování celého těla,“ dodal. 

Závěry nové studie naznačují, jak spolu navzájem komunikují střeva a plíce, domnívá se Mullish. Tento vztah je přitom podle něj obousměrný. „Podporuje to tvrzení, že změny ve střevním mikrobiomu mohou ovlivňovat mnohé aspekty našeho zdraví,“ dodává vědec. 

Studie se nezaměřila na imunitní odpověď, ale pouze na příznaky respiračních onemocnění. Další výzkum by se tak podle autorů mohl zaměřit na rozpoznání mechanismů, které s nižším výskytem respiračních příznaků souvisí, a zkoumat možný dopad probiotických přípravků na imunitní systém. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Africké kolonie tučňáků se za sotva dekádu zmenšily o 95 procent

Kde se ještě před dvěma dekádami rozléhalo kejhání desítek tisíc tučňáků, panuje dnes ticho. Ptáci většinou vyhladověli k smrti. Stalo se to poté, co u břehů Jižní Afriky, kde žili, zmizely sardinky.
před 6 hhodinami

Česko je na prahu chřipkové epidemie

Tuzemsko stojí podle hlavní hygieničky Barbory Mackové na prahu chřipkové epidemie. Podle dat za minulý týden přibylo v Česku od týdne předchozího nemocných asi o šestinu, roste zejména počet nemocných dětí ve školním věku. Mezi různými infekcemi dýchacích cest se zvýšil podíl chřipky, pacientů za týden přibylo skoro o třetinu, uvedl Státní zdravotní ústav (SZÚ).
15:18Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Británie a Španělsko kvůli nebývale silné chřipkové vlně doporučují roušky

Letos přišla do západní Evropy chřipková epidemie dříve a silněji než v minulých letech. Navíc ji tvoří kmen viru, který je spíše vzácnější, takže proti němu hůř chrání protilátky z očkování i prodělání nemoci v minulosti.
před 7 hhodinami

Večer ho přemalovali, ráno tam byl zas. Lennonova pomníku se komunisté báli

Místem jedněch z prvních protirežimních akcí v komunistickém Československu, které předznamenaly listopad 1989, byla i takzvaná Lennonova zeď. Ta v Praze na Velkopřevorském náměstí vznikla několik dnů poté, co se před 45 lety v New Yorku poblíž Central Parku ozvalo pět výstřelů. Duševně nemocný Mark Chapman tam 8. prosince 1980 před jedenáctou hodinou večer postřelil hudebníka Johna Lennona. Bývalý člen skupiny Beatles pak během několika minut zemřel. Po celém světě se následně zvedla mohutná vlna piety, která se přelila až do mírových happeningů.
před 11 hhodinami

Do Lužických hor se vrátily divoké kočky. Fotopasti ukázaly koťata

Vzácné kočky divoké už zase žijí v Lužických horách. Že se tam úspěšně usadily, prokazují nejen genetické analýzy z odebraných vzorků srsti a trusu, ale také fotopasti Hnutí Duha, které odhalily jejich mláďata.
před 12 hhodinami

Nanotyrannus nebyl jen mladý T. rex, definitivně potvrdili vědci

Vědci desetiletí debatovali o tom, zda masožravý dinosaurus Nanotyrannus nebyl ve skutečnosti jen mladým jedincem druhu Tyrannosaurus rex. Zdá se však, že během pěti týdnů byla tato záležitost definitivně vyřešena dvěma novými studiemi. Ty ukazují, že Nanotyrannus se od Tyranosaura rexe značně lišil.
před 13 hhodinami

Čeští vědci by si měli více věřit, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

České start-upy i zavedené společnosti vyvíjejí špičkové technologie, se kterými jsou úspěšné v tuzemsku i na mezinárodním poli. Stát se je snaží motivovat přímo prostřednictvím různých dotací, ale i nepřímo skrze daňové odpočty na výzkum a vývoj. Navzdory tomu se česká ekonomika v takzvaném indexu inovativnosti spíše propadá. O příčinách poklesu a možnostech zlepšení v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali výzkumnice z Technické univerzity Liberec Markéta Hujerová, výkonná ředitelka Czechitas Senta Čermáková a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Debatou provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
včera v 13:25

Vědci chtějí změnit jeden z nejnepříjemnějších zvuků na světě

Zvuk zubní vrtačky je tak nepříjemný, že může lidi od návštěvy dentisty odradit, upozorňují vědci. Hledají proto cestu, jak tento problém alespoň zmenšit.
včera v 10:00
Načítání...