Obyvatele Pompejí dělily od záchrany jen minuty. Zachránci přišli pozdě a sami zahynuli

Starověcí Římané byli po erupci sopky Vesuv, která v roce 79 našeho letopočtu pohřbila mimo jiné celé město Pompeje, blízko záchraně. Archeologové zjistili, že lodě vyslané vojevůdcem a historikem Pliniem starším přistály u pobřežního města Herculaneum, odkud měly tamní obyvatele evakuovat, ale už to nestihly. Potvrzují to nové nálezy na někdejší pláži, kde rozžhavená láva zabila asi 300 čekajících lidí, napsal list The Times.

Kosterní pozůstatky zhruba 300 lidí se na pláži v Herculaneu našly už v 80. letech minulého století. Odborníci od začátku předpokládali, že šlo o skupinu místních, která se pokoušela před katastrofou zachránit, protože lidé u sebe měli svoje cennosti.

Nyní historici potvrdili hypotézu, že je nejspíš od záchrany dělily jen minuty, pokud by se stihli nalodit na plavidla vyslaná Pliniem starším.

„Zdobené zbraně a zavazadlo nalezené u jedné z koster označované číslem 26 naznačují, že šlo o účastníka neúspěšné Pliniovy záchranné mise. Právě proto to vypadalo, jako by místní poklidně stáli ve frontě na nalodění,“ popsal závěry vědců šéf archeologického naleziště v Herculaneu Francesco Sirano.

„Analýzy ukázaly, že pochva jeho meče a spona opasku byly stříbrné a zdobené zlatem, což by bylo v případě řadového vojáka neobvyklé. Oválné tvary na sponě nejspíš představují oválné štíty užívané v té době pretoriánskou gardou,“ dodal.

Pliniova smrt

V době erupce podle Sirana neměla pretoriánská garda žádné základny na pevnině, a proto nejspíš posádka připlula z ostrova Capri, tedy na rozkaz Plinia staršího. Jeho poslední okamžiky popsal jeho synovec Plinius mladší, podle kterého se tehdejší velitel římského loďstva v Misenu pokoušel o evakuaci obyvatel ohrožených výbuchem Vesuvu a sám zahynul v pobřežním městě Stabiae, pravděpodobně na infarkt.

Pláž, kde archeologický průzkum probíhá, nyní leží asi 500 metrů od pobřeží a podle Sirana mohou další nálezy potvrdit, že Pliniova mise měla blízko k úspěchu.

Herculaneum na rozdíl od Pompejí, které pokryl sopečný popel a prach, pohřbila po erupci Vesuvu vrstva vulkanického materiálu, místy až 20 metrů vysoká. V něm se zachovaly například i zuhelnatělé zbytky dřeva.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 4 hhodinami

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 5 hhodinami

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 9 hhodinami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 10 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 13 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
včera v 16:55

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
včera v 14:49

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
včera v 10:24
Načítání...