Vědci zkoumají změny české krajiny. Srovnávají historické malby s realitou dneška

Krajinní ekologové z Akademie věd spustili nový projekt, v němž hledají ztracená místa ze starých obrazů. Díky identifikaci skutečných míst na historických malbách se jim pak daří zjišťovat, jak se česká krajina za poslední století změnila.

Josef Jambor: Poslední sníh na Blatinách (1961)
Zdroj: Archiv města Brna

Malíř Josef Jambor se ve chvílích odpočinku často setkával se svými přáteli ve Sněžném pod Devíti skalami. A právě po jeho stopách se nyní vydávají krajinní ekologové. Podle obrazů tohoto krajináře i děl dalších malířů zjišťují, jak se česká krajina za poslední století změnila.

Výsledné srovnání vedle sebe staví původní krajinomalbu nebo starou fotografii a nový snímek stejného místa pořízený ve shodném úhlu ze stejného místa. Obrazovou část doplní výklad o proměnách krajiny. Kromě snímků využívají vědci i staré mapy a floristická data.

 Josef Jambor: Rokytenské louky (1953), Tišnovská sbírka  Josef Jambor: Rokytenské louky (1953), Tišnovská sbírka

„Kolekci tvoříme například ze sbírek místních a regionálních muzeí či obecních kronikářů. Fotograficky dokumentujeme aktuální stav krajiny a provádíme terénní průzkumy. Také z floristické literatury zpracováváme databázi. Naše řešení je unikátní v přístupu přírodovědné interpretace umění, které poslouží jako dokumentační materiál, který má potenciál zaujmout širší okruh veřejnosti,“ uvedl Petr Halas z Ústavu geoniky Akademie věd.

 Josef Jambor: Jarní krajina (1939), Horácká galerie v Novém Městě na Moravě  Josef Jambor: Jarní krajina (1939), Horácká galerie v Novém Městě na Moravě

Postup má posloužit jako netradiční forma studia změn krajiny, která je zároveň atraktivní pro veřejnost. Za rok 2019, v němž projekt začal, zpracovali vědci 150 obrazů z celé Moravy a části východních Čech.

Josef Jambor: Poslední sníh na Blatinách (1961), Horácká galerie v Novém Městě na Moravě Josef Jambor: Poslední sníh na Blatinách (1961), Horácká galerie v Novém Městě na Moravě

„Nejzajímavější jsou samozřejmě obrazy s větším výsekem krajiny s více dominantami. Například na některých dílech Františka Richtera, kde je vidět část Pálavy, je dobře vidět velké změny, které se v krajině udály,“ dodává Halas. 

 

František Richter: Mitrov – pohled na zříceninu (1824), Moravská galerie v Brně František Richter: Mitrov – pohled na zříceninu (1824), Moravská galerie v Brně

Na projektu spolupracují vědci z Ústavu geoniky Akademie věd, Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví a z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně.