Zemská stratosféra se smršťuje. Může za to změna klimatu, ukázal výzkum vedený českými vědci

Kvůli nárůstu koncentrací skleníkových plynů dochází ke smršťování stratosféry naší planety a tento trend bude i nadále pokračovat. Takový je závěr tento týden vydané studie, která vznikla v rámci spolupráce osmi výzkumných center v pěti zemích a kterou vedl tým z Univerzity Karlovy.

Přibližně od počátku 21. století se ví, že se spodní část zemské atmosféry (tedy troposféra) rozpíná v důsledku klimatické změny. Zároveň se objevily hypotézy, že stratosféra, tedy atmosférická vrstva přibližně mezi 20 a 60 kilometry, by se měla smršťovat, částečně kvůli ztenčení ozonové vrstvy.

Teď rozsáhlý výzkum vedený českými vědci z Katedry fyziky atmosféry Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy jako první ukázal, že rozsah stratosféry se opravdu zmenšil –⁠ a to poměrně výrazně. Jedná se o zmenšení o víc než 100 metrů za dekádu od roku 1980, přičemž hlavní příčinou je nárůst koncentrací skleníkových plynů.

Schéma změny atmosféry
Zdroj: Katedra fyziky atmosféry MFF UK

Autoři práce uvádí, že pokud se emise skleníkových plynů budou vyvíjet podle středního scénáře, rozsah stratosféry se do roku 2080 zmenší o 1,3 kilometru a stratosféra tedy ztratí 4 procenta svého rozsahu oproti roku 1980.

„Lze rovněž předpokládat, že smršťování stratosféry se objevilo již před rokem 1980 a celkové zmenšení v důsledku emisí skleníkových plynů je tedy ještě větší. Nicméně pro dřívější období neexistují pro tyto oblasti atmosféry dostatečná data, která by to mohla potvrdit,“ uvádí vědci.

Dopady na lidstvo

Zmenšování rozsahu stratosféry má podle studie potenciál být novým indikátorem klimatické změny. Tyto změny budou mít dopad v řadě směrů. Vědci podotýkají, že změny v hustotě vyšších vrstev atmosféry ovlivní orbitální dráhy satelitů, ale mohou mít také dodnes ne zcela prozkoumaný dopad na přesnost globálních navigačních systémů (jako GPS a Galileo) a přenos rádiových vln skrze atmosféru.

Závěry studie, která vyšla v odborném časopise Environmental Research Letters, poukazují na nutnost provádět rozsáhlejší a více komplexní pozorování vyšších vrstev naší atmosféry, aby bylo možné dobře posoudit další změny v její struktuře.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 20 mminutami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
včera v 09:00

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
včera v 08:44

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
16. 1. 2026
Načítání...