Zemská stratosféra se smršťuje. Může za to změna klimatu, ukázal výzkum vedený českými vědci

Kvůli nárůstu koncentrací skleníkových plynů dochází ke smršťování stratosféry naší planety a tento trend bude i nadále pokračovat. Takový je závěr tento týden vydané studie, která vznikla v rámci spolupráce osmi výzkumných center v pěti zemích a kterou vedl tým z Univerzity Karlovy.

Přibližně od počátku 21. století se ví, že se spodní část zemské atmosféry (tedy troposféra) rozpíná v důsledku klimatické změny. Zároveň se objevily hypotézy, že stratosféra, tedy atmosférická vrstva přibližně mezi 20 a 60 kilometry, by se měla smršťovat, částečně kvůli ztenčení ozonové vrstvy.

Teď rozsáhlý výzkum vedený českými vědci z Katedry fyziky atmosféry Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy jako první ukázal, že rozsah stratosféry se opravdu zmenšil –⁠ a to poměrně výrazně. Jedná se o zmenšení o víc než 100 metrů za dekádu od roku 1980, přičemž hlavní příčinou je nárůst koncentrací skleníkových plynů.

Schéma změny atmosféry
Zdroj: Katedra fyziky atmosféry MFF UK

Autoři práce uvádí, že pokud se emise skleníkových plynů budou vyvíjet podle středního scénáře, rozsah stratosféry se do roku 2080 zmenší o 1,3 kilometru a stratosféra tedy ztratí 4 procenta svého rozsahu oproti roku 1980.

„Lze rovněž předpokládat, že smršťování stratosféry se objevilo již před rokem 1980 a celkové zmenšení v důsledku emisí skleníkových plynů je tedy ještě větší. Nicméně pro dřívější období neexistují pro tyto oblasti atmosféry dostatečná data, která by to mohla potvrdit,“ uvádí vědci.

Dopady na lidstvo

Zmenšování rozsahu stratosféry má podle studie potenciál být novým indikátorem klimatické změny. Tyto změny budou mít dopad v řadě směrů. Vědci podotýkají, že změny v hustotě vyšších vrstev atmosféry ovlivní orbitální dráhy satelitů, ale mohou mít také dodnes ne zcela prozkoumaný dopad na přesnost globálních navigačních systémů (jako GPS a Galileo) a přenos rádiových vln skrze atmosféru.

Závěry studie, která vyšla v odborném časopise Environmental Research Letters, poukazují na nutnost provádět rozsáhlejší a více komplexní pozorování vyšších vrstev naší atmosféry, aby bylo možné dobře posoudit další změny v její struktuře.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
19. 12. 2025

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025
Načítání...