Zemská stratosféra se smršťuje. Může za to změna klimatu, ukázal výzkum vedený českými vědci

Kvůli nárůstu koncentrací skleníkových plynů dochází ke smršťování stratosféry naší planety a tento trend bude i nadále pokračovat. Takový je závěr tento týden vydané studie, která vznikla v rámci spolupráce osmi výzkumných center v pěti zemích a kterou vedl tým z Univerzity Karlovy.

Přibližně od počátku 21. století se ví, že se spodní část zemské atmosféry (tedy troposféra) rozpíná v důsledku klimatické změny. Zároveň se objevily hypotézy, že stratosféra, tedy atmosférická vrstva přibližně mezi 20 a 60 kilometry, by se měla smršťovat, částečně kvůli ztenčení ozonové vrstvy.

Teď rozsáhlý výzkum vedený českými vědci z Katedry fyziky atmosféry Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy jako první ukázal, že rozsah stratosféry se opravdu zmenšil –⁠ a to poměrně výrazně. Jedná se o zmenšení o víc než 100 metrů za dekádu od roku 1980, přičemž hlavní příčinou je nárůst koncentrací skleníkových plynů.

Schéma změny atmosféry
Zdroj: Katedra fyziky atmosféry MFF UK

Autoři práce uvádí, že pokud se emise skleníkových plynů budou vyvíjet podle středního scénáře, rozsah stratosféry se do roku 2080 zmenší o 1,3 kilometru a stratosféra tedy ztratí 4 procenta svého rozsahu oproti roku 1980.

„Lze rovněž předpokládat, že smršťování stratosféry se objevilo již před rokem 1980 a celkové zmenšení v důsledku emisí skleníkových plynů je tedy ještě větší. Nicméně pro dřívější období neexistují pro tyto oblasti atmosféry dostatečná data, která by to mohla potvrdit,“ uvádí vědci.

Dopady na lidstvo

Zmenšování rozsahu stratosféry má podle studie potenciál být novým indikátorem klimatické změny. Tyto změny budou mít dopad v řadě směrů. Vědci podotýkají, že změny v hustotě vyšších vrstev atmosféry ovlivní orbitální dráhy satelitů, ale mohou mít také dodnes ne zcela prozkoumaný dopad na přesnost globálních navigačních systémů (jako GPS a Galileo) a přenos rádiových vln skrze atmosféru.

Závěry studie, která vyšla v odborném časopise Environmental Research Letters, poukazují na nutnost provádět rozsáhlejší a více komplexní pozorování vyšších vrstev naší atmosféry, aby bylo možné dobře posoudit další změny v její struktuře.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Od kolapsu po soužití s AI. Vědci představili vize možné budoucnosti Česka

Následující řádky se mohou zdát jako čtyři vědeckofantastické povídky, ale jde o představy vědců, akademiků i zástupců tuzemské státní správy, kteří se pokoušejí představit si, jak rozdílnými cestami by se mohla ubírat budoucnost České republiky do konce 21. století.
před 14 hhodinami

Američtí vědci možná poprvé zaznamenali podivnou temnou hmotu

Mezinárodní vědecký projekt možná našel první částice, které jsou původcem záhadné temné hmoty. Zachycený signál je ale natolik zvláštní, že možná fyzici zachytili něco ještě podivnějšího.
5. 9. 2026

V USA otestovali elektrické bezpilotní letadlo. Může být budoucností zásobování

Nad Louisianou v srpnu létalo nenápadné letadlo, které se od těch normálních lišilo hlavně kokpitem. Žádný nemělo, bylo totiž zcela bez pilota. Test byl úspěšný, měl by otevřít cestu ke schválení tohoto způsobu přepravy.
4. 9. 2026

Roj umělých inteligencí napadl německý web. Radily se tam, jak lépe podvádět a škodit

Skupina autonomních agentů OpenAI se letos na jaře vymkla kontrole, unikla z testovacího prostředí a ovládla německou webovou stránku. Proměnila ji v nástěnku pro komunikaci s dalšími agenty umělé inteligence (AI). Podle agentury Reuters to vyplývá z nově zveřejněné studie a z informací osob obeznámených se situací. Představitelé společnosti OpenAI se o incidentu dozvěděli už před několika týdny, ale drželi ho v tajnosti.
4. 9. 2026

Šlapání na hady, smrkání i biomechanika líbání. Vědci dostali satirické Nobelovky

Na otázky, jaká je evoluce líbání nebo jestli se dá analyzovat kvalita půdy pomocí spodního prádla, odpověděli čerství držitelé Ig Nobelovy ceny. Toto ocenění získávají výzkumníci za neobvyklé a nápadité příspěvky vědě. Mezi další letošní vítěze patří například práce, která zkoumala, jestli se bohatí lidé opravdu chovají hůř než ostatní, nebo brazilská studie o šlapání na jedovaté hady, kterou zpracoval vědec českého původu.
4. 9. 2026

Podzimní počasí si ponese dědictví léta. Zásadní vliv bude mít mocný setrvačník

Z hlediska meteorologie se podzim chová jako dědic léta. Všechny extrémy, které v létě přijdou, se mohou projevit i v chladnějších měsících. Týká se to zejména teploty moře, která má dopad i ve vnitrozemí, včetně Česka.
4. 9. 2026

Ukrajinští migranti se v Polsku cítí stále izolovanější, ukazuje výzkum

Ukrajinci žijící v Polsku se stále častěji cítí vyloučeni ze společenského života a obávají se mluvit na veřejnosti ukrajinsky. Rostoucí nevraživost by dle varšavské socioložky mohla narušit solidaritu, která se vytvořila po začátku plnohodnotné ruské invaze.
4. 9. 2026

VideoKrizové situace nanečisto. Virtuální realita naučí správně poskytnout první pomoc

Vytrénovat milion Čechů, aby dokázali poskytnout první pomoc a zasáhnout v případě ohrožení lidského života. To je cíl nového projektu Českého červeného kříže. Iniciativa #MocPomoc chce zapojit širokou veřejnost s pomocí moderních technologií. Konkrétně jde o virtuální realitu. Dobrovolníci si díky ní můžou vyzkoušet scénáře, které věrně kopírují reálné situace.
4. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.