Vrtulníček Ingenuity na Marsu vzlétl i přistál. NASA slaví úspěch

Vesmírné agentuře NASA se podařilo vzletět s helikoptérou Ingenuity na Marsu. Jde o historicky první kontrolovaný let na cizím vesmírném tělese.

Malá helikoptéra měla původně vzlétnout už ke konci minulého týdne, vědci však narazili na softwarový problém, který zpozdil startovací sekvenci, uvedla vesmírná agentura ve svém vyjádření.

První video letu vrtulníku pořízené ze sondy Perseverance:

Ingenuity dorazila na povrch rudé planety v únoru jako součást průzkumného roveru Perseverance. Od něj se následně oddělila a strávila úspěšně svou první samostatnou noc na povrchu Marsu, jež ukázala, že je helikoptéra schopna autonomního provozu v místních nelítostných podmínkách, kdy v noci klesá teplota až k minus 90 stupňům Celsia.

Vědci se proto začali sérií testů připravovat na první kontrolovaný let objektu těžšího než vzduch na cizím vesmírném tělese. Narazili však na softwarový problém, který řídicí jednotce Ingenuity nedovolil přepnout stroj do „letového módu“ a zahájit vysokorychlostní test rotorů, který je před ostrým startem stroje nutný.

NASA proto navrhla dvě možná řešení. Prvním bylo mírné přizpůsobení načasování jednotlivých příkazů, které Ingenuity provádí. Druhým pak byla úprava a kompletní reinstalace řídicího softwaru helikoptéry. Ten je ale mnohokrát odzkoušený v posledních dvou letech jak na Zemi, tak na Marsu. Zasahovat do něj krátce před ostrým letem je proto podle vědců riskantní, celý proces by byl navíc zdlouhavější. Druhou možnost inženýři proto zavrhli a rozhodli se pro první způsob. Pomocí něj se jim v pátek už podařilo spustit a úspěšně provést vysokorychlostní test rotorů.

Marsovský vrtulník

Ingenuity má velmi lehkou konstrukci vážící 1,8 kilogramu a dvojici karbonových rotorů, které se točí proti sobě. Létání ve velmi řídké atmosféře Marsu je o mnoho náročnější než na Zemi, vrtule tak musí vyvinout asi 2400 otáček za minutu, což je mnohonásobně více než pozemské helikoptéry.

Ingenuity nenese žádné vědecké přístroje, jejím úkolem je pouze vyzkoušet možnosti letů na mimozemských tělesech pro případné využití v budoucích průzkumných programech. NASA již například schválila misi nazvanou Dragonfly, jejímž cílem je s použitím létajícího stroje prozkoumat povrch Titanu, jednoho z měsíců Saturnu. Plánována je někdy v příští dekádě.

NASA už dříve prohlásila, že by případný úspěšný let stroje považovala za milník srovnatelný s prvním letem objektu těžšího než vzduch na Zemi, který roku 1903 předvedli bratři Wrightové. Oznámila také, že Ingenuity s sebou na Mars dopravila malý útržek z plachty jejich průkopnického letadla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 8 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026
Načítání...