Vrtulníček Ingenuity na Marsu vzlétl i přistál. NASA slaví úspěch

Vesmírné agentuře NASA se podařilo vzletět s helikoptérou Ingenuity na Marsu. Jde o historicky první kontrolovaný let na cizím vesmírném tělese.

Malá helikoptéra měla původně vzlétnout už ke konci minulého týdne, vědci však narazili na softwarový problém, který zpozdil startovací sekvenci, uvedla vesmírná agentura ve svém vyjádření.

První video letu vrtulníku pořízené ze sondy Perseverance:

Ingenuity dorazila na povrch rudé planety v únoru jako součást průzkumného roveru Perseverance. Od něj se následně oddělila a strávila úspěšně svou první samostatnou noc na povrchu Marsu, jež ukázala, že je helikoptéra schopna autonomního provozu v místních nelítostných podmínkách, kdy v noci klesá teplota až k minus 90 stupňům Celsia.

Vědci se proto začali sérií testů připravovat na první kontrolovaný let objektu těžšího než vzduch na cizím vesmírném tělese. Narazili však na softwarový problém, který řídicí jednotce Ingenuity nedovolil přepnout stroj do „letového módu“ a zahájit vysokorychlostní test rotorů, který je před ostrým startem stroje nutný.

NASA proto navrhla dvě možná řešení. Prvním bylo mírné přizpůsobení načasování jednotlivých příkazů, které Ingenuity provádí. Druhým pak byla úprava a kompletní reinstalace řídicího softwaru helikoptéry. Ten je ale mnohokrát odzkoušený v posledních dvou letech jak na Zemi, tak na Marsu. Zasahovat do něj krátce před ostrým letem je proto podle vědců riskantní, celý proces by byl navíc zdlouhavější. Druhou možnost inženýři proto zavrhli a rozhodli se pro první způsob. Pomocí něj se jim v pátek už podařilo spustit a úspěšně provést vysokorychlostní test rotorů.

Marsovský vrtulník

Ingenuity má velmi lehkou konstrukci vážící 1,8 kilogramu a dvojici karbonových rotorů, které se točí proti sobě. Létání ve velmi řídké atmosféře Marsu je o mnoho náročnější než na Zemi, vrtule tak musí vyvinout asi 2400 otáček za minutu, což je mnohonásobně více než pozemské helikoptéry.

Ingenuity nenese žádné vědecké přístroje, jejím úkolem je pouze vyzkoušet možnosti letů na mimozemských tělesech pro případné využití v budoucích průzkumných programech. NASA již například schválila misi nazvanou Dragonfly, jejímž cílem je s použitím létajícího stroje prozkoumat povrch Titanu, jednoho z měsíců Saturnu. Plánována je někdy v příští dekádě.

NASA už dříve prohlásila, že by případný úspěšný let stroje považovala za milník srovnatelný s prvním letem objektu těžšího než vzduch na Zemi, který roku 1903 předvedli bratři Wrightové. Oznámila také, že Ingenuity s sebou na Mars dopravila malý útržek z plachty jejich průkopnického letadla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Deset let po Pařížské dohodě se vědci obávají, že je mrtvá

Pařížská úmluva OSN o změně klimatu byla uzavřena přesně před deseti lety, 12. prosince 2015, vstoupila ale v platnost až skoro o rok později – v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, se má oteplování udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Průměrné teploty i emise skleníkových plynů se ale stále zvyšují.
před 10 hhodinami

AI umí znepokojivě účinně ovlivňovat voliče, ukazují dvě studie

Nové výzkumy ukazují, že chatboty mohou velmi silně ovlivňovat rozhodování voličů. Výsledky, které vydaly odborné časopisy Nature a Science, podle autorů vyvolávají zásadní otázky ohledně role umělé inteligence v budoucích volbách.
před 12 hhodinami

Publikace Martina Rychlíka provede Dějinami skalpování

Vyšly Dějiny skalpování. Držitel Litery za publicistiku Martin Rychlík se v rozsáhlé publikaci věnuje zvyku zbavovat nepřítele vlasů s částí kůže napříč historií lidstva. Nabourává přitom i zažité představy.
před 12 hhodinami

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
před 15 hhodinami

Osamělost zvyšuje riziko srdečních onemocnění

Nedostatek sociálních vazeb a osamělost mají vliv na riziko srdečního onemocnění. Lidé s omezenými sociálními kontakty čelí podle dlouhodobých studií o zhruba třicet procent vyššímu riziku úmrtí na srdeční a cévní onemocnění, upozornili zástupci České kardiologické společnosti.
před 16 hhodinami

Mezi bobrem a surikatou. Člověk patří mezi nejmonogamnější savce, ukázal výzkum

Studie vědců z Cambridge se pokusila sestavit žebříček nejvíce monogamních druhů savců. Podle starších odhadů patří člověk na hranu mezi monogamními a polygamními druhy, nový detailnější výzkum ho nicméně řadí pod vrchol pomyslné „hitparády“ monogamie.
před 19 hhodinami

Alkohol poškozuje DNA a působí rakovinu, buňky se mu brání, ukazuje český výzkum

Alkohol poškozuje lidskou DNA a způsobuje rakovinu, zjistila studie vědců z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Buňky se dle výzkumu poškození brání a DNA opravují, u některých lidí ale méně účinně. Článek o studii zveřejnil časopis Communications Biology ze skupiny Nature, uvedl ÚOCHB. V míře, která poškozuje zdraví, pije podle výzkumů alkohol 1,5 milionu Čechů.
11. 12. 2025

Lidé si ochočili oheň o 350 tisíc let dříve, než se předpokládalo, hlásí vědci

Objev zažehnutí ohně měl prehistorického člověka vrhnout na dráhu směřující k modernímu lidstvu. Doposud se vědci domnívali, že se toto odehrálo relativně nedávno. Nový objev ale posouvá „zkrocení“ tohoto živlu o statisíce let dál do minulosti.
11. 12. 2025
Načítání...