Aljašský ledovec začal klouzat do údolí. Pohybuje se rychlostí až 20 metrů za den

Vědci pozorovali na Aljašce neobvyklou geologickou událost. Muldrowův ledovec v národním parku Denali se začal pohybovat padesátkrát až stokrát rychleji, než je obvyklé.

Pilot, který minulý měsíc přelétal nad Denali, zpozoroval zvláštní změnu krajiny kolem Muldrowova ledovce –⁠ a pořídil rovnou i několik fotografií nečekaně zvlněné krajiny. Záběry pak poslal geologovi. Ten následně potvrdil, že ledovec se dal do pohybu a doslova teče krajinou. Jeho nejrychlejší části se pohybují rychlostí až 20 metrů za den.

Ledovce sice vypadají jako nehybné prastaré útvary, které zůstávají na místě už od doby ledové, ve skutečnosti je to ale pořád voda, byť zmrzlá. Proto se většina světových ledovců stále pohybuje, ovšem zcela mikroskopickou úrovní –⁠ jen o několik milimetrů denně.

Tento pohyb, který je silně provázaný s ročními obdobími, se projevuje ústupem a opětovným návratem ledovce –⁠ na časosběrných satelitních snímcích tato pravidelnost cyklu připomíná dýchání.

  • Hora Denali, do roku 2015 zvaná Mount McKinley, je nejvyšší hora Severní Ameriky. Dosahuje výšky 6194 metrů a nachází se v národním parku Denali na Aljašce.
  • Hora se nachází v centrální části pohoří Aljašské hory, které vyplňuje jižní část centrální Aljašky. Nachází se přibližně 210 km severozápadně od Anchorage a 250 km jihozápadně od Fairbanks. Vrchol leží přibližně 56 km od nejbližší silnice.

Některé ledovce ale zažívají cyklická období, kdy se pohybují mnohem rychleji, než je obvyklé. Pak následuje delší „období odpočinku“, kdy se nepohybují. Takových ledovců není mnoho, tvoří přibližně jedno procento světových ledovců –⁠ jejich unikátní vlastnosti jim dává jejich zeměpisná poloha: nejčastěji se vyskytují na Aljašce nebo v Tibetu.

Pro ledovce může tento pohyb znamenat značné změny, někdy i dlouhodobé –⁠ a také má velký dopad na lidi žijící v jejich okolí.

Naposledy se Muldrowův ledovec takto rozpohyboval a začal téci do údolí v padesátých letech 20. století. Tehdy se celý během pouhých několika měsíců posunul o šest kilometrů. Muldrowův ledovec slouží jako trasa vzhůru pro horolezce, změny ale mohou zpsobit, že se v něm otevřou trhliny a změní se tak, že nebude pro tisíce zájemců o extrémní turistiku dostupný.

Rychlost pohybu Mulgrewova ledovce
Zdroj: NPR

Tyto dynamické změny ledovců jsou dost vzácné a dějí se v dlouhých cyklech, proto o nich věda zatím příliš neví –⁠ odborníci uvedli, že tato mimořádná událost na Muldrowském ledovci pravděpodobně nesouvisí se změnou klimatu. Geologické důkazy nasvědčují tomu, že ledovec zažil takový prudký pohyb zhruba každých 50 let a k dalšímu už tedy mělo dávno dojít.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 8 mminutami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
před 15 hhodinami

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
před 19 hhodinami

Rytina koně stará 15 tisíc let. Moravští archeologové ukázali unikátní nález

Vědci objevili v jeskyni Švédův stůl v Moravském krasu rytinu starou zhruba 15 tisíc let, tedy z konce poslední doby ledové. Nález dle nich představuje mimořádný doklad takzvaného magdalénského umění a je důkazem dosud nenalezeného jeskynního umění v Česku. Naznačuje také, že tento druh jeskynního umění nebyl výsadou jen západní Evropy.
před 20 hhodinami

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
18. 1. 2026

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
18. 1. 2026

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
18. 1. 2026

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
17. 1. 2026
Načítání...