Muži s vysokou mírou testosteronu mohou mít větší riziko vzniku melanomu, domnívají se vědci

Muži s vysokými hladinami pohlavního hormonu testosteron mají zřejmě větší pravděpodobnost, že se u nich objeví nejagresivnější kožní nádor – melanom. Poukázala na to nová studie, kterou publikoval International Journal of Cancer.

Zhoubný melanom je v Česku sedmým nejčastějším nádorem. Jeho výskyt se trvale zvyšuje. Každoročně si v tuzemsku diagnózu vyslechne zhruba 3500 lidí a asi 400 nemoci podlehne. 

Pacientům s rakovinou kůže se v současnosti podávají i nejmodernější léky včetně imunoterapie. Klíčové je proto přijít k lékaři včas – s pokročilejšími melanomy přežije více než deset let 62 procent nemocných, s dříve odhalenými 96 procent.

Riziko vzniku tohoto onemocnění může podle odborníků zvyšovat například nadměrné slunění či časté návštěvy solárií. Důležité jsou ale i další faktory. Více sledovat by se měli zejména lidé s takzvaným světlým fototypem, tedy s blond či zrzavými vlasy a světlou pletí nebo ti, kteří mají velké množství mateřských znamének. 

Nyní britští vědci poukázali, že u mužů by v tomto ohledu mohl hrát důležitou roli také pohlavní hormon testosteron. 

Vysoké hladiny testosteronu jako rizikový faktor

Celkem měl výzkumný tým k dispozici krevní vzorky 182 600 mužů a 122 100 žen po menopauze ve věku od 40 do 69 let, které sesbírala britská biobanka. Žádný z účastníků na počátku studie netrpěl rakovinou ani nepodstupoval hormonální léčbu. 

Během analýzy se tým zaměřil na celkové hladiny testosteronu. Ten se v plazmě pohybuje buď jako volný, nebo se váže na proteiny. Zároveň se také podíval do národních registrů,  aby zjistil, zda jednotlivým účastníkům byl po dobu sledování diagnostikován zmíněný typ onemocnění.

Konkrétně se melanom během v průměru sedmi let objevil u  9519 mužů a 5632 žen. Ostatní typy rakoviny kůže do této statistiky vědci nezahrnuli. Vzali ale v potaz také další faktory, jako je například kouření, konzumace alkoholu nebo index tělesné hmotnosti.

Výsledky studie pak ukázaly, že muži s vyššími celkovými hladinami testosteronu měli větší pravděpodobnost, že se u nich melanom objeví. Dalším zjištěním bylo, že vyšší míra volně se pohybujícího se zmíněného hormonu může být  spojená se zvýšeným nebezpečím rakoviny prostaty. U žen pak vědci našli souvislost mezi vysokými hladinami volného i vázaného testosteronu a výskytem karcinomu prsu a dělohy. 

„Již dříve existovaly nepřímé důkazy o testosteronu a riziku melanomu. Teď to bylo ale  poprvé, co jsme se mohli podívat přímo na hormony v krvi,“ poznamenala podle serveru The Guardian hlavní autorka studie Eleanor Wattsová z Oxfordské univerzity. 

Limity

Vědci doufají, že jejich výzkum by mohl v budoucnu pomoct otevřít nové možnosti, jak vzniku melanomu u mužů předcházet. Sami autoři studie nicmeně poukazují na některé její limity. 

„Je opravdu těžké s jistotou říci, že je to testosteron, který má tyto účinky, spíše než jiný biomarker s ním spojený,“ uvedla Wattsová a dodala, že je zapotřebí dalšího výzkumu.

Samra Turajlicová z Francis Crick Institute, která se studie neúčastnila, zase poznamenala, že práce neprokazuje, že hodně testosteronu přímo způsobuje melanomy. V té souvislosti zdůraznila, že všichni lidé mohou snížit riziko zmíněného onemocnění tím, že omezí pobyt na přímém slunci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zpráva o klimatu v Evropě za rok 2025: rekordní vlny veder i úbytek ledovců

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 2 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
před 15 hhodinami

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
před 18 hhodinami

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
před 19 hhodinami

Data: Proti chřipce nejsou očkované tři čtvrtiny lékařů a drtivá většina sester

Evropská unie doporučuje, aby bylo očkovaných nejméně 75 procent pracovníků ve zdravotnictví. Aktuální údaje z Česka ale ukazují, že tohoto čísla v případě vakcíny proti chřipce nedosahuje ani jediná skupina zdravotníků a proočkovanost je mezi nimi výrazně nižší.
27. 4. 2026

Vědci sestavili obří mapu vesmíru, naznačili zpochybnění Einsteinovy konstanty

Pět let trvalo, než vznikla nejkvalitnější mapa kosmu, která zachycuje 47 milionů galaxií. Vědci ji chtějí využít pro pochopení toho, jak se chová a jak je rozložená takzvaná temná energie, která tvoří většinu vesmíru. Sběr dat reálně trval kratší dobu, než bylo v plánu, celý proces totiž narušila covidová pandemie.
27. 4. 2026

Svět padá do AI pasti, tvrdí ekonomové

Umělé inteligence (AI) rychle zvyšují automatizaci v mnoha oborech. Rychlost a rozsah těchto změn jsou tak velké, že to dle nového výzkumu může ohrozit i samotné firmy. V rozhovoru pro ČT24 autoři nové studie popsali, jak by nastíněný celosvětový problém řešili právě oni.
27. 4. 2026
Načítání...