Muži s vysokou mírou testosteronu mohou mít větší riziko vzniku melanomu, domnívají se vědci

Muži s vysokými hladinami pohlavního hormonu testosteron mají zřejmě větší pravděpodobnost, že se u nich objeví nejagresivnější kožní nádor – melanom. Poukázala na to nová studie, kterou publikoval International Journal of Cancer.

Zhoubný melanom je v Česku sedmým nejčastějším nádorem. Jeho výskyt se trvale zvyšuje. Každoročně si v tuzemsku diagnózu vyslechne zhruba 3500 lidí a asi 400 nemoci podlehne. 

Pacientům s rakovinou kůže se v současnosti podávají i nejmodernější léky včetně imunoterapie. Klíčové je proto přijít k lékaři včas – s pokročilejšími melanomy přežije více než deset let 62 procent nemocných, s dříve odhalenými 96 procent.

Riziko vzniku tohoto onemocnění může podle odborníků zvyšovat například nadměrné slunění či časté návštěvy solárií. Důležité jsou ale i další faktory. Více sledovat by se měli zejména lidé s takzvaným světlým fototypem, tedy s blond či zrzavými vlasy a světlou pletí nebo ti, kteří mají velké množství mateřských znamének. 

Nyní britští vědci poukázali, že u mužů by v tomto ohledu mohl hrát důležitou roli také pohlavní hormon testosteron. 

Vysoké hladiny testosteronu jako rizikový faktor

Celkem měl výzkumný tým k dispozici krevní vzorky 182 600 mužů a 122 100 žen po menopauze ve věku od 40 do 69 let, které sesbírala britská biobanka. Žádný z účastníků na počátku studie netrpěl rakovinou ani nepodstupoval hormonální léčbu. 

Během analýzy se tým zaměřil na celkové hladiny testosteronu. Ten se v plazmě pohybuje buď jako volný, nebo se váže na proteiny. Zároveň se také podíval do národních registrů,  aby zjistil, zda jednotlivým účastníkům byl po dobu sledování diagnostikován zmíněný typ onemocnění.

Konkrétně se melanom během v průměru sedmi let objevil u  9519 mužů a 5632 žen. Ostatní typy rakoviny kůže do této statistiky vědci nezahrnuli. Vzali ale v potaz také další faktory, jako je například kouření, konzumace alkoholu nebo index tělesné hmotnosti.

Výsledky studie pak ukázaly, že muži s vyššími celkovými hladinami testosteronu měli větší pravděpodobnost, že se u nich melanom objeví. Dalším zjištěním bylo, že vyšší míra volně se pohybujícího se zmíněného hormonu může být  spojená se zvýšeným nebezpečím rakoviny prostaty. U žen pak vědci našli souvislost mezi vysokými hladinami volného i vázaného testosteronu a výskytem karcinomu prsu a dělohy. 

„Již dříve existovaly nepřímé důkazy o testosteronu a riziku melanomu. Teď to bylo ale  poprvé, co jsme se mohli podívat přímo na hormony v krvi,“ poznamenala podle serveru The Guardian hlavní autorka studie Eleanor Wattsová z Oxfordské univerzity. 

Limity

Vědci doufají, že jejich výzkum by mohl v budoucnu pomoct otevřít nové možnosti, jak vzniku melanomu u mužů předcházet. Sami autoři studie nicmeně poukazují na některé její limity. 

„Je opravdu těžké s jistotou říci, že je to testosteron, který má tyto účinky, spíše než jiný biomarker s ním spojený,“ uvedla Wattsová a dodala, že je zapotřebí dalšího výzkumu.

Samra Turajlicová z Francis Crick Institute, která se studie neúčastnila, zase poznamenala, že práce neprokazuje, že hodně testosteronu přímo způsobuje melanomy. V té souvislosti zdůraznila, že všichni lidé mohou snížit riziko zmíněného onemocnění tím, že omezí pobyt na přímém slunci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kanibalismus škodí lidskému zdraví, proto se neuchytil, tvrdí vědci

Kanibalismus má nepříznivé dopady na zdraví, což je hlavním důvodem, proč se v lidské společnosti neuchytil, tvrdí dvojice vědců z Polska a Česka. Pomocí matematického modelu dospěli k závěru, že dlouhodobé pojídání jiných lidí šíří v komunitě nemoci a vede k jejímu rozpadu, napsala agentura Reuters.
3. 7. 2026

Vědci popsali, jak nebezpečný patogen plíživě získal imunitu vůči antibiotikům

Ukryté na nemocničních chodbách, šířící se v malých nenápadných vlnkách. Z hlediska lidského času pomalu a nenápadně, ale současně nezastavitelně a tak, aby co nejlépe odolávaly lidské medicíně. A podařilo se jim to – z obyčejných bakterií se staly „superbakterie“ odolné vůči většině antibiotik. Vědci teď popsali, jak tato cesta vypadala.
3. 7. 2026

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
2. 7. 2026

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
2. 7. 2026

Evropský pohled