Vzniká aplikace do mobilu, která rozezná rakovinu kůže lépe než lidští lékaři

Lidé, kteří si sami stanovují diagnózy podle fotografií na internetu, jsou doposud noční můrou lékařů. Přitom v blízké budoucnosti se z toho možná stane jedna z nejčastějších forem diagnózy.

Nová studie amerických vědců ukázala, že ty nejlepší specializované umělé inteligence už umí rozpoznat rakovinu kůže stejně úspěšně jako ti nejlepší lidští experti. Testovali to na aplikaci, kterou sami vyvinuli: je založená na rozeznávání obrázků, tedy na podobném systému, jako Google rozpoznává fotografie.

Naším cílem rozhodně není nahrazovat lékaře ani jejich diagnostiku.
Andre Esteva
Stanford University

Podle vědců, kteří na tomto experimentu pracovali, jde o funkční náhradu návštěv u lékaře, cenově mnohem levnější. Aplikace půjde nainstalovat i do mobilních telefonů, takže by mohla poskytnout špičkovou analýzu i lidem, kteří by se k ní jinak nedostali.

„Doufáme, že jde o první krok k včasné detekci nádorů,“ uvedl pro deník Guardian Andre Esteva, inženýr ze Stanford University, který se na výzkumu podílel.

Rakovina kůže

Rakovina kůže patří mezi nejrozšířenější formy rakoviny. Má několik podob, jednou z těch nejčastějších je melanom – způsobuje 75 % všech úmrtí spojených s rakovinou kůže. Podle zprávy WHO v celém světě ročně zemře v souvislosti s melanomem téměř 50 000 lidí. Přitom melanomy tvoří jen asi pětinu všech rakovinových nádorů kůže.

1 minuta
Evropský den melanomu
Zdroj: ČT24

Protože si lidé přítomnost tohoto vizuálně nápadného nádoru nejčastěji uvědomí vizuálně, rozhodli se na Stanfordu, že vyvinou program, který s identifikací pomůže. Jak postupovali, popsali v odborném časopise Nature. Jejich umělá inteligence je vybavená stále oblíbenějším „deep learningem“ – tedy algoritmy, které se dokáží na dostatečně velkém vzorku dat samy učit. A s tím, jak se rozsah jejich informací zvětšuje, jsou také čím dál schopnější. Zkušenosti tedy umí použít na nových vzorcích dat.

Vědci využili umělou inteligenci od Google, která se původně učila na 1,28 milionu fotografií nejrůznějších objektů. Esteva a jeho kolegové pak tyto základní schopnosti rozlišovat tvary doplnili o 127 000 snímků nejrůznějších kožních nemocí – všechny už byly jasně popsané a klasifikované. Tím byla výuka ukončena a mohlo se začít zkoušet.

Úmrtnost na melanom
Zdroj: UZIS

Programátoři otestovali schopnosti stroje na 2000 fotografií kožních nádorů, které předtím nemohl vidět. Vědci pochopitelně předem věděli, jaká u nich byla diagnóza, mohli tedy porovnávat úspěšnost umělé inteligence s 21 školenými dermatology.

Z výsledků vyplývá, že stroj je stejně úspěšný (ne-li úspěšnější) jako lidští experti v rozeznávání karcinomů od benigních kožních poruch. U melanomů správně identifikoval 96 procent maligních nádorů a 90 procent neškodných poruch. Průměrný dermatolog ze vzorku testovaných byl schopen správně určit 95 procent melanomů a 76 procent neškodných nádorů.

„Naším cílem rozhodně není nahrazovat lékaře ani jejich diagnostiku,“ uvedl Esteva. „V podstatě jen replikujeme první dvě vyšetření, která provádí dermatolog.“ Systém ještě ani není plně dokončený, podle jeho autorů ještě potřebuje další testování v klinických podmínkách a na mnohem větším vzorku dat – přesto je dle nich velmi slibný a mohl by se uplatnit také v dalších oborech medicíny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
12. 12. 2025

Osamělost zvyšuje riziko srdečních onemocnění

Nedostatek sociálních vazeb a osamělost mají vliv na riziko srdečního onemocnění. Lidé s omezenými sociálními kontakty čelí podle dlouhodobých studií o zhruba třicet procent vyššímu riziku úmrtí na srdeční a cévní onemocnění, upozornili zástupci České kardiologické společnosti.
12. 12. 2025

Mezi bobrem a surikatou. Člověk patří mezi nejmonogamnější savce, ukázal výzkum

Studie vědců z Cambridge se pokusila sestavit žebříček nejvíce monogamních druhů savců. Podle starších odhadů patří člověk na hranu mezi monogamními a polygamními druhy, nový detailnější výzkum ho nicméně řadí pod vrchol pomyslné „hitparády“ monogamie.
12. 12. 2025

Alkohol poškozuje DNA a působí rakovinu, buňky se mu brání, ukazuje český výzkum

Alkohol poškozuje lidskou DNA a způsobuje rakovinu, zjistila studie vědců z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Buňky se dle výzkumu poškození brání a DNA opravují, u některých lidí ale méně účinně. Článek o studii zveřejnil časopis Communications Biology ze skupiny Nature, uvedl ÚOCHB. V míře, která poškozuje zdraví, pije podle výzkumů alkohol 1,5 milionu Čechů.
11. 12. 2025
Načítání...