Vzniká aplikace do mobilu, která rozezná rakovinu kůže lépe než lidští lékaři

Lidé, kteří si sami stanovují diagnózy podle fotografií na internetu, jsou doposud noční můrou lékařů. Přitom v blízké budoucnosti se z toho možná stane jedna z nejčastějších forem diagnózy.

Nová studie amerických vědců ukázala, že ty nejlepší specializované umělé inteligence už umí rozpoznat rakovinu kůže stejně úspěšně jako ti nejlepší lidští experti. Testovali to na aplikaci, kterou sami vyvinuli: je založená na rozeznávání obrázků, tedy na podobném systému, jako Google rozpoznává fotografie.

Naším cílem rozhodně není nahrazovat lékaře ani jejich diagnostiku.
Andre Esteva
Stanford University

Podle vědců, kteří na tomto experimentu pracovali, jde o funkční náhradu návštěv u lékaře, cenově mnohem levnější. Aplikace půjde nainstalovat i do mobilních telefonů, takže by mohla poskytnout špičkovou analýzu i lidem, kteří by se k ní jinak nedostali.

„Doufáme, že jde o první krok k včasné detekci nádorů,“ uvedl pro deník Guardian Andre Esteva, inženýr ze Stanford University, který se na výzkumu podílel.

Rakovina kůže

Rakovina kůže patří mezi nejrozšířenější formy rakoviny. Má několik podob, jednou z těch nejčastějších je melanom – způsobuje 75 % všech úmrtí spojených s rakovinou kůže. Podle zprávy WHO v celém světě ročně zemře v souvislosti s melanomem téměř 50 000 lidí. Přitom melanomy tvoří jen asi pětinu všech rakovinových nádorů kůže.

Nahrávám video

Protože si lidé přítomnost tohoto vizuálně nápadného nádoru nejčastěji uvědomí vizuálně, rozhodli se na Stanfordu, že vyvinou program, který s identifikací pomůže. Jak postupovali, popsali v odborném časopise Nature. Jejich umělá inteligence je vybavená stále oblíbenějším „deep learningem“ – tedy algoritmy, které se dokáží na dostatečně velkém vzorku dat samy učit. A s tím, jak se rozsah jejich informací zvětšuje, jsou také čím dál schopnější. Zkušenosti tedy umí použít na nových vzorcích dat.

Vědci využili umělou inteligenci od Google, která se původně učila na 1,28 milionu fotografií nejrůznějších objektů. Esteva a jeho kolegové pak tyto základní schopnosti rozlišovat tvary doplnili o 127 000 snímků nejrůznějších kožních nemocí – všechny už byly jasně popsané a klasifikované. Tím byla výuka ukončena a mohlo se začít zkoušet.

Úmrtnost na melanom
Zdroj: UZIS

Programátoři otestovali schopnosti stroje na 2000 fotografií kožních nádorů, které předtím nemohl vidět. Vědci pochopitelně předem věděli, jaká u nich byla diagnóza, mohli tedy porovnávat úspěšnost umělé inteligence s 21 školenými dermatology.

Z výsledků vyplývá, že stroj je stejně úspěšný (ne-li úspěšnější) jako lidští experti v rozeznávání karcinomů od benigních kožních poruch. U melanomů správně identifikoval 96 procent maligních nádorů a 90 procent neškodných poruch. Průměrný dermatolog ze vzorku testovaných byl schopen správně určit 95 procent melanomů a 76 procent neškodných nádorů.

„Naším cílem rozhodně není nahrazovat lékaře ani jejich diagnostiku,“ uvedl Esteva. „V podstatě jen replikujeme první dvě vyšetření, která provádí dermatolog.“ Systém ještě ani není plně dokončený, podle jeho autorů ještě potřebuje další testování v klinických podmínkách a na mnohem větším vzorku dat – přesto je dle nich velmi slibný a mohl by se uplatnit také v dalších oborech medicíny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Objev tábora lovců mamutů v Ústí je naprostý unikát, říká archeolog

Až doposud chyběl důkaz o tom, že by se v pravěku lovili mamuti i na území dnešních Čech. Zatímco na Moravě se našla celá řada míst spojených s lovci těchto srstnatých tvorů, v Čechách jich bylo nula. Až do doby, než začal dozorový výzkum při stavbě justičního paláce v Ústí nad Labem. Detaily popisuje v rozhovoru archeolog Dominik Chlachula.
před 1 hhodinou

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
před 16 hhodinami

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
před 19 hhodinami

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
před 22 hhodinami

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Zemřela Margaret Hamiltonová, která vyvíjela programy pro NASA

Ve věku devadesáti let zemřela americká softwarová inženýrka Margaret Hamiltonová, která vedla tým, jenž vyvíjel letový software pro program Apollo amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Informoval o tom její někdejší zaměstnavatel, Massachusettský technický institut (MIT).
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.