Mezinárodní ústav pro jaderný výzkum v Rusku vznikl před 65 lety, pracují v něm i čeští vědci

Nahrávám video

Jedno ze tří největších vědeckých center světa - Spojený ústav jaderných výzkumů v ruské Dubně (SÚJV) - slaví 65 let existence. Mezi zakládající země patřilo i Československo. Čeští experti pracují v instituci i v současnosti. Budou se například podílet na spuštění nového urychlovače částic.

To, jak vypadal vesmír na svém úplném počátku či odkud se bere hmotnost částic, vědci zatím nevědí. Pomoci v bádání jim v tomto ohledu mohou urychlovače částic. Ten v Rusku má být v provozu do dvou let.  

„Snažíme se co nejvíce přiblížit velkému třesku, to znamená momentu, kdy podle představy fyziků vznikl celý vesmír,“ uvedl vědec Vladislav Benda, který 27 let pracoval ve švýcarském CERNU a nyní je jedním z Čechů, kteří v ruské Dubně spouštějí konkurenční projekt. „Principiálně to je věc podobná. Ten v CERNU je samozřejmě nákladnější, složitější, ale princip je víceméně stejný,“ dodal Benda. 

Na novém urychlovači se podílí všech 18 členských zemí Spojeného ústavu jaderných výzkumů. Mezi ty zakládající patřilo v roce 1956 i Československo.

suvj.jpg
Zdroj: ČT24

„To, čeho si ceníme nejvíc, jsou naši pracovníci. Za posledních deset let u nás na vědeckých projektech pracovalo několik tisíc mladých talentovaných lidí,“ tvrdí ředitel SÚJV Grigorij Vladimirovič Trubnikov.

Ústav má přibližně čtyři a půl tisíce zaměstnanců - mezi nimi je zhruba 1200 vědeckých pracovníků a dva tisíce inženýrů a techniků. Své zastoupení má i Česko. „Máme tam asi třicet pracovníků, kteří tam žijí se svými rodinami,“ uvedl český velvyslanec v Moskvě Vítězslav Pivoňka. 

Český přínos

Rozpočet instituce, kterou tvoří sedm laboratoří, je zhruba pět miliard korun ročně, Česko posílá asi 130 milionů. „Loni jsme dosáhli na návratnost. Je to výjimečný rok, to se neopakuje. 125 procent příspěvku, který jsme dali, se nám vrátilo v zakázkách českým firmám,“ uvedl Ivan Štekl, vedoucí Ústavu technické a experimentální fyziky ČVUT v Praze. 

V minulosti čeští vědci v Dubně pomohli vynalézt způsob regenerace buněk po zásahu radiací nebo objevit několik nových prvků. Teď jejich pokračovatelé mimo jiné budují obří teleskop na dně bajkalského jezera. S jeho pomocí budou moci třeba zjistit, jak vypadá sluneční jádro. 

  • Jedná se o mezinárodní organizaci, která se zabývá experimentálním a teoretickým výzkumem v oboru jaderné a částicové fyziky. Sídlí v Dubně u Moskvy.
  • Ústav byl založen 26. 3. 1956, tedy dva roky poté, co u Ženevy vznikl CERN.
  • V SÚJV působila řada významných fyziků, mimo jiné nositel Nobelovy ceny za fyziku I. M. Frank nebo italský teoretický fyzik Bruno Pontecorvo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 12 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 13 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 16 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...