Erupce na Islandu mohou trvat celá staletí, ukazují nové analýzy magmatu

Příroda stále funguje. Islanďané jsou ze sopečné erupce poblíž Reykjavíku nadšení (zdroj: EBU/ČTK)

Sopečná erupce na Islandu proměnila poklidné zelené údolí ve zlověstně vyhlížející scénu jako z nějakého fantasy filmu. Vulkanologové místo čím dále lépe poznávají a říkají, že erupce by mohly trvat mnohem déle, než to zatím vypadalo.

Experti původně předpokládali, že erupce poblíž hory Fagradalsfjall, pouhých 40 kilometrů od hlavního města Reykjavíku, bude krátká a pravděpodobně po několika dnech vyhasne. Ale vzhledem ke stálosti lávového proudu a na základě prvních analýz magmatu mají podezření, že by mohla být erupce výrazně delší.

„Erupce vypadá od začátku velmi stejně, moc se nemění,“ řekl agentuře AFP geofyzik Freysteinn Sigmundsson. „Začínáme uvažovat o tom, jestli to nakonec nebude dlouhodobá erupce.“

Relativně kontrolovaný lávový proud od víkendu přitahuje do údolí Geldingadaluru hordy zvědavých diváků, kteří touží zahlédnout z první ruky ukázku bublající oranžovočervené řeky.

Grilované klobásky a marshmallows

Úřady blokují přístup jen občas –⁠ zejména v případě špatného počasí nebo vysokých koncentrací emisí toxických plynů. Podle předběžných výpočtů má magma vycházející ze sopky teplotu téměř 1190 stupňů Celsia.

Diváci, kteří se sem vydají 90 minut pěšky od nejbližší silnice, si tu často grilují na horké lávě klobásy, slaninu a bonbony marshmallows, zatímco se láva ochlazuje na čedičovou skálu.

Když vědci čerstvě vyvřelou lávu analyzovali, ukázalo se, že vychází z hloubky asi 15 kilometrů. Magma z takto hlubokého zdroje nebylo v této oblasti k vidění možná tisíce let, upozorňuje Sigmundsson.

„Většina magmatu se dostává k zemské kůře vytvořením vlastních linií. Toto magma jde přímo nahoru,“ doplňuje vulkanolog Thorvaldur Thordarson.

Podzemní proud magmatu je podobný tomu, který je vidět nad zemí, což naznačuje, že erupce by se mohla protáhnout, vysvětluje vědec. „V systému, kde je přítok stejný jako odtok, může tento proces běžet delší dobu. Podle mého názoru má tato erupce potenciál vydržet poměrně dlouho,“ řekl.

Horizont ČT24: Island zažil rekordní počet otřesů (zdroj: ČT24)

Vzhledem k místu erupce, jímž je relativně izolovaná kotlina v neobydlené oblasti, taková dlouhodobá erupce nepředstavuje pro okolní oblasti žádné významnější nebezpečí.

Při současné rychlosti proudění bude podle expertů trvat celé týdny, než láva dosáhne na nejbližší cesty nebo silnice.

Toxické emise jsou hlavní hrozba

Přestože má Island víc aktivních sopek než kterákoli jiná země v Evropě, poloostrov Reykjanes nezažil erupci od 13. století. Poslední z nich trvala asi 30 let, probíhala od roku 1210 do roku 1240.

Podle geofyzika z Islandské univerzity Magnuse Tumiho Gudmundssona by opětovné probuzení vulkanické oblasti mohlo signalizovat začátek nového období s erupcemi, „které může trvat celá staletí“. Nebyla by to podle něj neustálá aktivita, mezi erupcemi by podle něj mohly být rozestupy 10 až 100 let.

První známky obnovené seismické aktivity v oblasti se objevily před více než rokem, ale teprve před měsícem výrazně zesílily –⁠ což naznačuje, že se magma blíží k povrchu.

Erupce, která se nachází asi dvanáct kilometrů od nejbližšího města, rybářského přístavu Grindavik, je den ode dne působivější. Magma tryskající z pukliny v zemi vytvořilo během minulého týdne při ochlazování malé kopečky a současně stvořilo dva průduchy vyvrhující lávu, největší z nich měří 20 metrů.

Areál je pro návštěvníky stále poměrně bezpečný, i když úřady bedlivě sledují toxické emise.

Podle Islandského meteorologického úřadu může hladina oxidu siřičitého místy překročit 9000 mikrogramů na metr krychlový –⁠ tedy 450násobek doporučeného 24hodinového průměrného limitu podle Světové zdravotnické organizace.