Austrálie otevře první útulek pro ptakopysky, vymírají kvůli změnám klimatu

Austrálie má v plánu otevřít první útulek pro ptakopysky, kterým kvůli opakovaným lesním požárům a změnám klimatu hrozí zařazení mezi ohrožená zvířata. Zařízení pro tyto podivuhodné živočichy, kteří jako jeden ze dvou druhů žijících savců kladou vejce, se má otevřít příští rok. Bude se starat o zraněná zvířata a pokusí se také o odchov ptakopysků v zajetí. Napsala o tom agentura Reuters.

„O ptakopyscích toho můžeme ještě hodně zjistit, protože zatím toho víme jen málo. Takové zařízení nám může pomoci, abychom nenechali toto ikonické zvíře zmizet z povrchu zemského,“ řekl Cameron Kerr, šéf spolku na ochranu přírody Taronga, který provozuje ZOO v Sydney a v Dubbo. Právě v Dubbo, které leží asi 400 kilometrů od Sydney, má malá rezervace pro ptakopysky vzniknout.

Víte, jak se řekne ptakopysk v různých evropských jazycích?

Obavy o osud ptakopysků začali ochránci přírody vyjadřovat zejména s ohledem na rozsáhlé požáry, které na konci roku 2019 a na začátku loňského roku zničily skoro 12 milionů hektarů australského území. V plamenech zemřely odhadem tři miliardy divokých zvířat. 

obrázek
Zdroj: ČT24

V posledních třiceti letech se rozloha přirozeného prostředí ptakopyska v Austrálii zmenšila o více než pětinu, nejvíc ho ohrožují klimatické změny či nadměrné čerpání vody z řek. Vědci proto navrhují, aby byl ptakopysk zařazen mezi ohrožené druhy. Ptakopysk tráví značnou část svého života ve vodě a pokles úrovně toků pro něj představuje velké ohrožení. „Pokud se kvalita řek kvůli suchu a hrázím sníží, tak existuje reálné riziko, že populace ptakopysků z některých toků zmizí a již se nevrátí,“ uvedl badatel z Univerzity Nového Jižního Walesu Richard Kingsford.

Stále záhadný tvor

Ptakopysk podivný je obojživelný savec, který se vyskytuje výhradně v Austrálii a Tasmánii. Jeho fyziognomie je zcela výjimečná, protože jde o zvíře se srstí, plovacími blánami a čenichem, který připomíná kachní zobák. Jeho chov v ZOO je velmi problematický a daří se pouze v Austrálii.

Odhady žijících jedinců tohoto savce se značně liší. Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) v roce 2016 uvedl, že populace ptakopysků se pohybuje od 30 tisíc do 300 tisíc kusů. Odhad velikosti populace ztěžuje fakt, že ptakopysk je noční a plaché zvíře a jeho výskyt je nerovnoměrný.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Výzkum analyzoval 2,6 milionu studií o rakovině, každá desátá byla podvodná

Vědci našli víc než 250 tisíc vědeckých studií o rakovině, které zřejmě pocházejí z „papírny“. Tímto termínem (anglicky papermill) se označují takzvané továrny na články neboli falešné, ukradené nebo zcela nekvalitní studie, které jsou masově chrlené do veřejného prostoru.
30. 1. 2026

Pět kilogramů ryzího zlata. Zakopaný poklad našli turisté

Novověký poklad nalezený loni u Zvičiny u Dvora Králové nad Labem na Trutnovsku je podle Puncovního úřadu zlatý, informovali zástupci Muzea východních Čech (MVČ) v Hradci Králové. Poklad byl zakopán po roce 1921. Zlaté předměty obsahující 598 mincí a více než tři desítky šperků, tabatěrek a jednotlivostí našli turisté na úbočí vrchu a odevzdali muzeu. Provedená analýza potvrdila ryzost zlata téměř u šesti set mincí. Hodnota nalezeného zlata je přes 11 milionů korun.
30. 1. 2026

Bílý strom Blanenska roste i bez fotosyntézy. Vědci zkoumají unikátní záhadu

Český vědecký tým zaujal mimořádný buk albín z Moravského krasu. Metr vysoký strom postrádá chlorofyl, a přestože nefotosyntetizuje, roste zhruba třicet let. Odborníci se zaměřili na zdroje, ze kterých strom získává cukry, aby přežil. Výsledky publikovali v časopise Tree Physiology.
30. 1. 2026

Vymřely. Vědci popsali, co se stalo s ježovkami u Kanárských ostrovů

Úplné vyhynutí. To je něco, co se děje s ježovkami, které laici označují i jako mořské ježky, v moři kolem Kanárských ostrovů. Podle vědců navíc existují náznaky, že by tento problém mohl být ještě mnohem rozšířenější.
29. 1. 2026
Načítání...