Na Islandu hrozí bezprostřední erupce sopky, varují seismologové

3 minuty
Horizont ČT24: Island zažil rekordní počet otřesů
Zdroj: ČT24

Islandští seismologové uvedli, že existují „silné náznaky“ toho, že během několika dní dojde k sopečné erupci jen 35 kilometrů od hlavního města Reykjavíku. Erupce by měla následovat poté, co už několik dní probíhá silná seismická aktivita poblíž hory Keilir.

„Netvrdíme, že máme důkazy, že erupce začala,“ řekla ve středu místním médiím Kristín Jónsdóttirová z islandského meteorologického úřadu. „Ale tohle vypadá přesně jako aktivita, kterou očekáváme před erupcí.“

Víðir Reynisson z civilní obrany ostrova sdělil na odpolední tiskové konferenci, že je „více než pravděpodobné“, že erupce – první v této oblasti od 12. století – začne a může k ní dojít už během několika příštích hodin. Ta může být doprovázena i silnými otřesy půdy o magnitudu šest až šest a půl.

Víðir ale současně upozornil, že „se neodehrává žádná katastrofa a všichni mohou pokračovat ve svém každodenním životě“. Podle něj nehrozí bezprostřední nebezpečí, přesto by se lidé měli vyhnout cestám do oblasti na poloostrově Reykjanes.

Během minulého týdne byly na poloostrově zaznamenány tisíce otřesů o síle přes pět stupňů Richterovy stupnice. „Ve středu 24. února 2021 v 11:05 středoevropského času zasáhlo poloostrov Reykjanes na jihozápadě Islandu středně silné zemětřesení o magnitudu 5,7 doprovázené sérií několika set až tisíc slabších zemětřesení. Devět z nich mělo magnitudo větší než čtyři a dalších 45 zemětřesení mělo magnitudo vyšší než tři. Hlavní otřes byl velmi silně pocítěn v hlavním městě Islandu, Reykjavíku, podle svědků byl doprovázen zvukovými efekty – silným hučením,“ popsal situaci Geofyzikální ústav Akademie věd ČR.

Co se bude dít?

Jestliže se magma dostane na povrch, je nepravděpodobné, že by mělo podobu výbuchu lávy a popela vystřelujícího k obloze, uvedl geofyzik Freysteinn Sigmundsson. Vědec očekává spíše pomalejší únik lávy skrze prasklinu na povrchu.

Podle Freysteinna je tedy nepravděpodobné, že by se měl opakovat chaos z roku 2010, kdy šestidenní výbuch jižnější sopky Eyjafjallajökull způsobil obrovské narušení mezinárodní letecké dopravy, které tehdy postihlo až deset milionů cestujících.

„Tahle událost je úplně jiná než Eyjafjallajökull,“ řekl Sigmundsson. „Je velmi nepravděpodobné, že by to narušilo leteckou dopravu,“ řekl. „Pravděpodobně půjde o lávovou erupci s malou výbušnou aktivitou.“

Je nepravděpodobné, že by lávové proudy poblíž hory Keilir dosáhly obydlených oblastí, uvedli odborníci, ale mohly by přerušit leteckou dopravu na a z mezinárodního letiště Keflavík, které leží asi 18 kilometrů od hlavní oblasti seismické činnosti a je v oranžové pohotovosti. Podle modelu by láva neměla ani ohrozit nejbližší osídlené město Gríndavík. 

Existuje také možnost, že by přístup na letiště po silnici mohl být přerušen proudy lávy, což by donutilo úřady vypracovat krizové plány pro odklon letů a cestujících na jiná ostrovní letiště.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hitler nezemřel, tvrdili Sověti. Ze záměrné lži je usvědčily zuby

Vůdce padl – hlásaly noviny celého světa po 30. dubnu, kdy si Adolf Hitler vzal život ve svém berlínském bunkru. Sotva ale lidé stačili v květnu oslavit konec války, už se objevily spekulace, že největší zločinec světa má být stále naživu. A stopy prý vedou do Jižní Ameriky, kam se měli vytratit i jiní vrcholní nacisté. Tuto dezinformaci, která přerostla v několik desetiletí trvající konspirační teorii, přitom cíleně vypustili Sověti.
před 20 hhodinami

Nejbohatší lidé mají zásadní vliv na změny klimatu, popsal výzkum

Deset procent nejbohatších lidí na světě přispělo od roku 1990 ke dvěma třetinám globálního oteplování. Kdyby měl svět emise jako polovina chudších, tak by se změna klimatu v podstatě nekonala, konstatovala nová studie.
před 23 hhodinami

Muži, ženy i děti. V Rovensku pod Troskami vyvraždili před osmdesáti lety 356 lidí

V Rovensku pod Troskami v Českém ráji se před osmdesáti lety, 10. května 1945, odehrál jeden z nejhorších válečných zločinů na severu Čech. Sovětští vojáci s partyzány a některými místními tu u školy zastřelili celkem 365 neozbrojených německých vojáků, civilistů, žen a dětí. Pravděpodobným motivem byla msta.
včera v 07:00

Archeologové našli v Plzni zbytky vojenského tábora s polní nemocnicí

Vůbec poprvé v Evropě se archeologům podařilo přesně lokalizovat a prozkoumat relikty vojenského tábora spojeného s polní nemocnicí. V plzeňském Borském parku odhalil tým Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni pozůstatky zázemí 109. evakuační nemocnice Armády Spojených států, která v roce 1945 hrála klíčovou roli při osvobození města. Mezi nálezy zaujme odznak U.S. Army Nurse Corps – symbol obětavosti amerických zdravotnic.
9. 5. 2025

Břečka, nebo budoucnost? AI obrázky v sobě mají morbidní odér, říká expert

Reklamy na plakátech, titulní stránky časopisů, ale i lidskoprávní kampaně – to všechno lze vytvořit pomocí obrazových generátorů, které nahrazují práci kreativců, grafiků či fotografů. Jejich práci ale předtím bez souhlasu vytěžily, podotýká v rozhovoru pro ČT24 reklamní fotograf Adam Bartas. Vizuální kultura se podle něj nenávratně mění, což prý přinese i inflaci tohoto syntetického obsahu.
9. 5. 2025

Trumpova administrativa zrušila program podporující neslyšící vědce

Programy podporující diverzitu ve vědě čelí odporu vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Teď došlo i na ty, které pomáhaly talentovaným neslyšícím studentům.
8. 5. 2025

Odtahovaly raněné přímo z boje. Na východní frontě bojovaly i patnáctileté dívky

Obsluhovaly protiletadlová děla, zachraňovaly raněné vojáky přímo uprostřed boje, a dokonce ostřelovaly nepřítele – ženy, které za druhé světové války byly na východní frontě, se do bojů zapojily naplno. A bylo mezi nimi dokonce zhruba tisíc statečných Čechoslovaček. Do armády a přímo mezi svištící bomby a granáty některé vstupovaly dokonce už v 15 letech. A také ony musely mnohdy snášet obtěžování od sovětských vojáků. Jejich touha bojovat byla ale silnější – přesto stále zůstávají ve stínu mužů.
7. 5. 2025

Muž se nechal 200krát uštknout, aby vznikla nejúčinnější protilátka proti hadímu jedu

Hadí uštknutí ročně připraví o život až přes sto tisíc lidí. Vědci hledají už desetiletí univerzální protilátku, která by dokázala chránit proti více druhům těchto toxinů. Nyní to vypadá, že jsou na správné cestě.
7. 5. 2025
Načítání...