Covid s dlouhým průběhem hlásí podstatně více žen než mužů

Přibývá náznaků, že dlouhodobé negativní dopady covidu-19 se častěji a intenzivněji projevují u žen, a to přesto, že obecně je tato nemoc nebezpečnější pro muže. Vědci zatím nejsou schopní jasně říci proč.

Už je to rok, co neuroložka Dona Kim Murpheyová prodělala covid-19. V únoru 2020 začala cítit náhlé a úporné návaly ospalosti. Trápily ji změny vidění, mírné dýchací problémy, stažený hrudník, vyrážka a podrážděný žaludek. Jeden den měla prudké bolesti břicha, napsal zpravodajský server The Lily vydávaný listem The Washington Post. 

„Vážně jsem si myslela, že v tu chvíli umřu,“ vzpomíná Murpheyová. Ale ulevilo se jí a uběhl zhruba měsíc bez příznaků. Pak se nakazila sekundární bakteriální infekcí, která ji poslala do nemocnice. Podstoupila čtyřtýdenní léčbu antibiotiky, po níž se zotavila asi na 85 procent svého běžného zdravotního stavu, uvádí.

V srpnu přišel prudký pokles. Společně s jejím lékařem došli k závěru, že prodělala slabou mozkovou mrtvici a syndrom cizí ruky (AHS), kvůli němuž jednačtyřicetiletá Murpheyová ztratila kontrolu nad jednou rukou. Od té doby má také problémy s mluvením a psaním.

„Měla jsem dojem, že jsem něco napsala výborně. Odeslala jsem to v e-mailu nebo na sociální síť, a když jsem si to později přečetla znovu, zjistila jsem, že je to prošpikované chybami,“ dodala.

Projevy dlouhého covidu jsou pozoruhodně rozmanité

Kim Murpheyová je jednou z rostoucího počtu pocovidových pacientů s dlouhým průběhem nemoci, kdy symptomy přetrvávají nebo se vracejí ještě řadu měsíců po prvotním prodělání choroby. Stejně jako mnoho dalších věcí souvisejících s virem SARS-CoV-2 zatím zůstává dlouhý průběh covidu-19 záhadou. Ale zdá se, že tento stav je podstatně častější u žen.

Symptomy se značně liší, což představuje součást problému, ale mnoho pacientů cituje vyčerpání, dýchavičnost, kašel, bolest svalů či kloubů, bolest na hrudi, rychlé či bušící srdce, ztrátu nebo změnu chuti a čichu, nespavost a problémy s pamětí nebo soustředěním. Někteří také uvádějí vypadávání vlasů, vyrážku, krevní sraženiny a poškození srdce, plic nebo mozku.

Poznatky o dlouhodobém průběhu se stále sbírají a jsou často roztříštěné. Přesto někteří lékaři uvádějí, že mezi pacienty léčenými s dlouhodobými pocovidovými příznaky je jasná pohlavní nerovnováha.

Podle internisty Ryana Hurta, který vede pocovidový výzkum na klinice Mayo, má dlouhý průběh zhruba deset procent z 20 tisíc pacientů, kteří tam byli pozitivně testováni na koronavirus. A z těchto dlouhodobých případů tvoří 60–80 procent ženy, dodal. Jejich podíl výzkumníci museli odhadnout, z anglofonních jmen není pohlaví vždy zřejmé a ne všechny spisy jsou přístupné do detailu.

Stejné poměry ukazují skupiny pacientů trpících dlouhodobými příznaky, kteří se sdružují na sociálních sítích, aby si vzájemně poskytli rady a podporu.

Podle Diany Berrentové, která založila skupinu Survivor Corps pro osoby trpící dlouhým covidem, tvoří ze 150 tisíc členů 82 procent ženy a pouze 18 procent muži. Také Amy Watsonová, která založila dvě facebookové skupiny pro osoby s dlouhým covidem, uvádí, že zhruba 80 procent z jejich 12 tisíc členů jsou ženy a 20 procent muži. Zde však může hrát roli i to, že ženy se na sítích více svěřují.

Příčiny: biologické i sociální

Lékaři si nejsou jistí, proč by měl existovat nějaký rozdíl mezi způsobem, jakým se koronavirus z dlouhodobého hlediska projevuje u mužů a u žen. Jednou z možností mohou být zásadní rozdíly v imunitním systému, dodal Hurt.

Krom biologie může tento rozdíl způsobovat také skutečnost, že ženy jsou ochotnější vyhledat lékařskou pomoc a mluvit otevřeně o svých symptomech, zvláště pak o těch, které jsou spojené s problémy nálady nebo kognitivních funkcí.

Joann Elmoreová, internistka a epidemioložka z Kalifornské univerzity v Los Angeles, zatím uvádí, že nemá dostatek údajů, aby mohla s jistotou uvést, že dlouhý průběh covidu-19 trápí více žen než mužů.

„Sama se s ním setkávám jak u mužů, tak u žen,“ řekla Elmoreová. „A musím přiznat, že jako lékařku mě to děsí. Někteří si mohou myslet, že se to stává jen těm, kdo měli těžký průběh a byli na jednotkách intenzivní péče na plicních ventilátorech. Ale my se s těmito dlouhodobými symptomy setkáváme i u mladých, zdravých jedinců, kteří prodělali jen mírnou formu covidu.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Ugandě ochránci zvířat učí šimpanze, jak žít v blízkosti lidí

Šimpanzi v Ugandě musí žít ve stále větší blízkosti lidí. Tento přechod ale nezvládají bez pomoci lidí, kteří se snaží zvířata adaptovat.
před 1 hhodinou

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
19. 12. 2025

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
19. 12. 2025

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025
Doporučujeme

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025
Načítání...