Covid s dlouhým průběhem hlásí podstatně více žen než mužů

Přibývá náznaků, že dlouhodobé negativní dopady covidu-19 se častěji a intenzivněji projevují u žen, a to přesto, že obecně je tato nemoc nebezpečnější pro muže. Vědci zatím nejsou schopní jasně říci proč.

Už je to rok, co neuroložka Dona Kim Murpheyová prodělala covid-19. V únoru 2020 začala cítit náhlé a úporné návaly ospalosti. Trápily ji změny vidění, mírné dýchací problémy, stažený hrudník, vyrážka a podrážděný žaludek. Jeden den měla prudké bolesti břicha, napsal zpravodajský server The Lily vydávaný listem The Washington Post. 

„Vážně jsem si myslela, že v tu chvíli umřu,“ vzpomíná Murpheyová. Ale ulevilo se jí a uběhl zhruba měsíc bez příznaků. Pak se nakazila sekundární bakteriální infekcí, která ji poslala do nemocnice. Podstoupila čtyřtýdenní léčbu antibiotiky, po níž se zotavila asi na 85 procent svého běžného zdravotního stavu, uvádí.

V srpnu přišel prudký pokles. Společně s jejím lékařem došli k závěru, že prodělala slabou mozkovou mrtvici a syndrom cizí ruky (AHS), kvůli němuž jednačtyřicetiletá Murpheyová ztratila kontrolu nad jednou rukou. Od té doby má také problémy s mluvením a psaním.

„Měla jsem dojem, že jsem něco napsala výborně. Odeslala jsem to v e-mailu nebo na sociální síť, a když jsem si to později přečetla znovu, zjistila jsem, že je to prošpikované chybami,“ dodala.

Projevy dlouhého covidu jsou pozoruhodně rozmanité

Kim Murpheyová je jednou z rostoucího počtu pocovidových pacientů s dlouhým průběhem nemoci, kdy symptomy přetrvávají nebo se vracejí ještě řadu měsíců po prvotním prodělání choroby. Stejně jako mnoho dalších věcí souvisejících s virem SARS-CoV-2 zatím zůstává dlouhý průběh covidu-19 záhadou. Ale zdá se, že tento stav je podstatně častější u žen.

Symptomy se značně liší, což představuje součást problému, ale mnoho pacientů cituje vyčerpání, dýchavičnost, kašel, bolest svalů či kloubů, bolest na hrudi, rychlé či bušící srdce, ztrátu nebo změnu chuti a čichu, nespavost a problémy s pamětí nebo soustředěním. Někteří také uvádějí vypadávání vlasů, vyrážku, krevní sraženiny a poškození srdce, plic nebo mozku.

Poznatky o dlouhodobém průběhu se stále sbírají a jsou často roztříštěné. Přesto někteří lékaři uvádějí, že mezi pacienty léčenými s dlouhodobými pocovidovými příznaky je jasná pohlavní nerovnováha.

Podle internisty Ryana Hurta, který vede pocovidový výzkum na klinice Mayo, má dlouhý průběh zhruba deset procent z 20 tisíc pacientů, kteří tam byli pozitivně testováni na koronavirus. A z těchto dlouhodobých případů tvoří 60–80 procent ženy, dodal. Jejich podíl výzkumníci museli odhadnout, z anglofonních jmen není pohlaví vždy zřejmé a ne všechny spisy jsou přístupné do detailu.

Stejné poměry ukazují skupiny pacientů trpících dlouhodobými příznaky, kteří se sdružují na sociálních sítích, aby si vzájemně poskytli rady a podporu.

Podle Diany Berrentové, která založila skupinu Survivor Corps pro osoby trpící dlouhým covidem, tvoří ze 150 tisíc členů 82 procent ženy a pouze 18 procent muži. Také Amy Watsonová, která založila dvě facebookové skupiny pro osoby s dlouhým covidem, uvádí, že zhruba 80 procent z jejich 12 tisíc členů jsou ženy a 20 procent muži. Zde však může hrát roli i to, že ženy se na sítích více svěřují.

Příčiny: biologické i sociální

Lékaři si nejsou jistí, proč by měl existovat nějaký rozdíl mezi způsobem, jakým se koronavirus z dlouhodobého hlediska projevuje u mužů a u žen. Jednou z možností mohou být zásadní rozdíly v imunitním systému, dodal Hurt.

Krom biologie může tento rozdíl způsobovat také skutečnost, že ženy jsou ochotnější vyhledat lékařskou pomoc a mluvit otevřeně o svých symptomech, zvláště pak o těch, které jsou spojené s problémy nálady nebo kognitivních funkcí.

Joann Elmoreová, internistka a epidemioložka z Kalifornské univerzity v Los Angeles, zatím uvádí, že nemá dostatek údajů, aby mohla s jistotou uvést, že dlouhý průběh covidu-19 trápí více žen než mužů.

„Sama se s ním setkávám jak u mužů, tak u žen,“ řekla Elmoreová. „A musím přiznat, že jako lékařku mě to děsí. Někteří si mohou myslet, že se to stává jen těm, kdo měli těžký průběh a byli na jednotkách intenzivní péče na plicních ventilátorech. Ale my se s těmito dlouhodobými symptomy setkáváme i u mladých, zdravých jedinců, kteří prodělali jen mírnou formu covidu.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
před 6 hhodinami

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
před 9 hhodinami

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
včera v 16:48

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
včera v 14:34

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
včera v 11:14

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
včera v 04:00

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026
Načítání...