Covid s dlouhým průběhem hlásí podstatně více žen než mužů

Přibývá náznaků, že dlouhodobé negativní dopady covidu-19 se častěji a intenzivněji projevují u žen, a to přesto, že obecně je tato nemoc nebezpečnější pro muže. Vědci zatím nejsou schopní jasně říci proč.

Už je to rok, co neuroložka Dona Kim Murpheyová prodělala covid-19. V únoru 2020 začala cítit náhlé a úporné návaly ospalosti. Trápily ji změny vidění, mírné dýchací problémy, stažený hrudník, vyrážka a podrážděný žaludek. Jeden den měla prudké bolesti břicha, napsal zpravodajský server The Lily vydávaný listem The Washington Post. 

„Vážně jsem si myslela, že v tu chvíli umřu,“ vzpomíná Murpheyová. Ale ulevilo se jí a uběhl zhruba měsíc bez příznaků. Pak se nakazila sekundární bakteriální infekcí, která ji poslala do nemocnice. Podstoupila čtyřtýdenní léčbu antibiotiky, po níž se zotavila asi na 85 procent svého běžného zdravotního stavu, uvádí.

V srpnu přišel prudký pokles. Společně s jejím lékařem došli k závěru, že prodělala slabou mozkovou mrtvici a syndrom cizí ruky (AHS), kvůli němuž jednačtyřicetiletá Murpheyová ztratila kontrolu nad jednou rukou. Od té doby má také problémy s mluvením a psaním.

„Měla jsem dojem, že jsem něco napsala výborně. Odeslala jsem to v e-mailu nebo na sociální síť, a když jsem si to později přečetla znovu, zjistila jsem, že je to prošpikované chybami,“ dodala.

Projevy dlouhého covidu jsou pozoruhodně rozmanité

Kim Murpheyová je jednou z rostoucího počtu pocovidových pacientů s dlouhým průběhem nemoci, kdy symptomy přetrvávají nebo se vracejí ještě řadu měsíců po prvotním prodělání choroby. Stejně jako mnoho dalších věcí souvisejících s virem SARS-CoV-2 zatím zůstává dlouhý průběh covidu-19 záhadou. Ale zdá se, že tento stav je podstatně častější u žen.

Symptomy se značně liší, což představuje součást problému, ale mnoho pacientů cituje vyčerpání, dýchavičnost, kašel, bolest svalů či kloubů, bolest na hrudi, rychlé či bušící srdce, ztrátu nebo změnu chuti a čichu, nespavost a problémy s pamětí nebo soustředěním. Někteří také uvádějí vypadávání vlasů, vyrážku, krevní sraženiny a poškození srdce, plic nebo mozku.

Poznatky o dlouhodobém průběhu se stále sbírají a jsou často roztříštěné. Přesto někteří lékaři uvádějí, že mezi pacienty léčenými s dlouhodobými pocovidovými příznaky je jasná pohlavní nerovnováha.

Podle internisty Ryana Hurta, který vede pocovidový výzkum na klinice Mayo, má dlouhý průběh zhruba deset procent z 20 tisíc pacientů, kteří tam byli pozitivně testováni na koronavirus. A z těchto dlouhodobých případů tvoří 60–80 procent ženy, dodal. Jejich podíl výzkumníci museli odhadnout, z anglofonních jmen není pohlaví vždy zřejmé a ne všechny spisy jsou přístupné do detailu.

Stejné poměry ukazují skupiny pacientů trpících dlouhodobými příznaky, kteří se sdružují na sociálních sítích, aby si vzájemně poskytli rady a podporu.

Podle Diany Berrentové, která založila skupinu Survivor Corps pro osoby trpící dlouhým covidem, tvoří ze 150 tisíc členů 82 procent ženy a pouze 18 procent muži. Také Amy Watsonová, která založila dvě facebookové skupiny pro osoby s dlouhým covidem, uvádí, že zhruba 80 procent z jejich 12 tisíc členů jsou ženy a 20 procent muži. Zde však může hrát roli i to, že ženy se na sítích více svěřují.

Příčiny: biologické i sociální

Lékaři si nejsou jistí, proč by měl existovat nějaký rozdíl mezi způsobem, jakým se koronavirus z dlouhodobého hlediska projevuje u mužů a u žen. Jednou z možností mohou být zásadní rozdíly v imunitním systému, dodal Hurt.

Krom biologie může tento rozdíl způsobovat také skutečnost, že ženy jsou ochotnější vyhledat lékařskou pomoc a mluvit otevřeně o svých symptomech, zvláště pak o těch, které jsou spojené s problémy nálady nebo kognitivních funkcí.

Joann Elmoreová, internistka a epidemioložka z Kalifornské univerzity v Los Angeles, zatím uvádí, že nemá dostatek údajů, aby mohla s jistotou uvést, že dlouhý průběh covidu-19 trápí více žen než mužů.

„Sama se s ním setkávám jak u mužů, tak u žen,“ řekla Elmoreová. „A musím přiznat, že jako lékařku mě to děsí. Někteří si mohou myslet, že se to stává jen těm, kdo měli těžký průběh a byli na jednotkách intenzivní péče na plicních ventilátorech. Ale my se s těmito dlouhodobými symptomy setkáváme i u mladých, zdravých jedinců, kteří prodělali jen mírnou formu covidu.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína chce zachránit jaky pomocí klonování. Má velké plány, informace ale tají

Jeden z největších turů světa, jak, hraje klíčovou roli v ekosystémech, ale i v hospodářství a dopravě Tibetu. Jenže kvůli proměnám moderního světa se nestačí adaptovat. Čínští vědci se mu rozhodli pomoci rozsáhlým programem založeným na klonování.
před 13 mminutami

První dobrovolník dostal novou oxfordskou vakcínu proti ebole

Britští lékaři poprvé podali člověku novou vakcínu proti ebole, kterou vyvinuli vědci z Oxfordu. Doufají, že by mohla zpomalit šíření nakažlivé nemoci, jejíž vlny pravidelně zasahují Afriku.
před 1 hhodinou

Zemřel uznávaný fyzikální chemik Pavel Jungwirth

Zemřel mezinárodně uznávaný fyzikální chemik a popularizátor vědy Pavel Jungwirth, bylo mu 60 let. Ústav organické chemie a biochemie (ÚOCHB) Akademie věd, kde působil, uvedl, že tragicky zahynul ve čtvrtek 23. července. Upřímnou soustrast pozůstalým vyjádřila jeho alma mater Univerzita Karlova, na Jungwirtha jako na špičkového vědce a skvělého člověka vzpomínali na sociálních sítích také mnozí jeho kolegové, studenti a přátelé.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Rusko-americká posádka po osmi měsících na ISS přistála v Kazachstánu

Po osmi měsících na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) dva ruští kosmonauti a jeden americký astronaut bezpečně přistáli v kazašské stepi, informují tiskové agentury. Rusové Sergej Kuď-Sverčkov a Sergej Mikajev spolu s Američanem Chrisem Williamsem hladce přistáli pomocí padáků v lodi Sojuz MS-28 jihovýchodně od kazachstánského města Žezkazgan.
před 22 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.