Na záda nám dýchají další varianty koronaviru přicházející z různých míst světa, říká Hajdúch

Nahrávám video

Mutační rychlost koronaviru je nižší než třeba u HIV, podotýká Marián Hajdúch, ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Množsví zasažené populace covidem je ale podle něj obrovské, a to pravděpodobnost vzniku nových variant zvyšuje, upozornil ve Studiu ČT24.

Státní zdravotní ústav (SZÚ) tento týden oznámil, že britská varianta koronaviru byla zaznamenána ve třech krajích v Česku. Brněnská fakultní nemocnice zase informovala, že ji zjistila od konce roku do nynějška u 84 lidí. 

„Řekl bych, že je to významný zásah,“ komentuje údaje Marián Hajdúch. Klíčové je podle něj znát, jak se situace vyvíjí nyní. „Nutně potřebujeme informace o tom, v jakých regionech a jakou rychlostí se tato varianta šíří, protože víme o tom, že je podstatně více infekční, než byl původní divoký kmen,“ uvedl.

„Na záda nám dýchají další mutace, které přichází a případně vznikají mechanismem konvergentní evoluce na různých místech světa současně,“ dodal.

Viry jsou nadány schopností mutovat, připomněl Hajdúch. U koronaviru je však podle něj mutační rychlost významně nižší než třeba u HIV nebo některých jiných infekcí. 

„Množství zasažené populace je ale obrovské. To znamená, že statisticky narůstá pravděpodobnost, že při čtení genetického kódu se jednou za několik set nukleotidů udělala chyba a ta, když se pro virus osvědčí a dá mu nějakou evoluční výhodu – třeba déle vydrží na povrchu nebo se pevněji váže na receptor, kterým vstupuje do buňky – tak v tu chvíli začne v populaci převažovat,“ vysvětlil. 

Někdy podle Hajdúcha také vznikne chyba, která není životaschopná. „To my ale samozřejmě nezjistíme, protože ten virus zanikne. Toto je dokonce i jedna z terapeutických strategií, která se v minulosti používala nebo zvažovala pro léčbu HIV,“ dodal.

Vakcína Pfizeru patrně účinkuje i proti nakažlivější variantě

Nově zveřejněná studie mezitím ukázala, že vakcína od firem Pfizer a BioNTech je nejspíše účinná i proti zmíněné nakažlivější britské variantě koronaviru. 

Výsledky zjištěné pomocí rozboru krve účastníků testování tak mají oporu v rozsáhlejší analýze, než byla ta, kterou zveřejnila americká farmaceutická společnost Pfizer minulý týden. Firma v ní uvedla, že laboratorní testy ukázaly, že vakcína účinkuje proti jedné z klíčových variant s názvem N501Y, která byla zjištěna v obou nových nakažlivějších variantách šířících se z Velké Británie a Jihoafrické republiky.

Nejnovější studie, jež dosud nebyla řádně recenzována, zkoumala deset mutací charakteristických pro variantu B117 zaznamenanou prvně v Británii. Mezi jejími autory jsou spoluzakladatelé firmy BioNTech Ugur Sahin a Özlem Türeciová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
před 15 hhodinami

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
před 20 hhodinami

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
před 22 hhodinami

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
před 23 hhodinami
Načítání...