Na záda nám dýchají další varianty koronaviru přicházející z různých míst světa, říká Hajdúch

11 minut
Ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny Marián Hajdúch o britské variantě koronaviru v Česku
Zdroj: ČT24

Mutační rychlost koronaviru je nižší než třeba u HIV, podotýká Marián Hajdúch, ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Množsví zasažené populace covidem je ale podle něj obrovské, a to pravděpodobnost vzniku nových variant zvyšuje, upozornil ve Studiu ČT24.

Státní zdravotní ústav (SZÚ) tento týden oznámil, že britská varianta koronaviru byla zaznamenána ve třech krajích v Česku. Brněnská fakultní nemocnice zase informovala, že ji zjistila od konce roku do nynějška u 84 lidí. 

„Řekl bych, že je to významný zásah,“ komentuje údaje Marián Hajdúch. Klíčové je podle něj znát, jak se situace vyvíjí nyní. „Nutně potřebujeme informace o tom, v jakých regionech a jakou rychlostí se tato varianta šíří, protože víme o tom, že je podstatně více infekční, než byl původní divoký kmen,“ uvedl.

„Na záda nám dýchají další mutace, které přichází a případně vznikají mechanismem konvergentní evoluce na různých místech světa současně,“ dodal.

Viry jsou nadány schopností mutovat, připomněl Hajdúch. U koronaviru je však podle něj mutační rychlost významně nižší než třeba u HIV nebo některých jiných infekcí. 

„Množství zasažené populace je ale obrovské. To znamená, že statisticky narůstá pravděpodobnost, že při čtení genetického kódu se jednou za několik set nukleotidů udělala chyba a ta, když se pro virus osvědčí a dá mu nějakou evoluční výhodu – třeba déle vydrží na povrchu nebo se pevněji váže na receptor, kterým vstupuje do buňky – tak v tu chvíli začne v populaci převažovat,“ vysvětlil. 

Někdy podle Hajdúcha také vznikne chyba, která není životaschopná. „To my ale samozřejmě nezjistíme, protože ten virus zanikne. Toto je dokonce i jedna z terapeutických strategií, která se v minulosti používala nebo zvažovala pro léčbu HIV,“ dodal.

Vakcína Pfizeru patrně účinkuje i proti nakažlivější variantě

Nově zveřejněná studie mezitím ukázala, že vakcína od firem Pfizer a BioNTech je nejspíše účinná i proti zmíněné nakažlivější britské variantě koronaviru. 

Výsledky zjištěné pomocí rozboru krve účastníků testování tak mají oporu v rozsáhlejší analýze, než byla ta, kterou zveřejnila americká farmaceutická společnost Pfizer minulý týden. Firma v ní uvedla, že laboratorní testy ukázaly, že vakcína účinkuje proti jedné z klíčových variant s názvem N501Y, která byla zjištěna v obou nových nakažlivějších variantách šířících se z Velké Británie a Jihoafrické republiky.

Nejnovější studie, jež dosud nebyla řádně recenzována, zkoumala deset mutací charakteristických pro variantu B117 zaznamenanou prvně v Británii. Mezi jejími autory jsou spoluzakladatelé firmy BioNTech Ugur Sahin a Özlem Türeciová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 3 mminutami

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejtepleším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 3 hhodinami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 4 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 7 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 21 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 23 hhodinami

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
včera v 10:24

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
včeraAktualizovánovčera v 09:52
Načítání...