Na záda nám dýchají další varianty koronaviru přicházející z různých míst světa, říká Hajdúch

11 minut
Ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny Marián Hajdúch o britské variantě koronaviru v Česku
Zdroj: ČT24

Mutační rychlost koronaviru je nižší než třeba u HIV, podotýká Marián Hajdúch, ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Množsví zasažené populace covidem je ale podle něj obrovské, a to pravděpodobnost vzniku nových variant zvyšuje, upozornil ve Studiu ČT24.

Státní zdravotní ústav (SZÚ) tento týden oznámil, že britská varianta koronaviru byla zaznamenána ve třech krajích v Česku. Brněnská fakultní nemocnice zase informovala, že ji zjistila od konce roku do nynějška u 84 lidí. 

„Řekl bych, že je to významný zásah,“ komentuje údaje Marián Hajdúch. Klíčové je podle něj znát, jak se situace vyvíjí nyní. „Nutně potřebujeme informace o tom, v jakých regionech a jakou rychlostí se tato varianta šíří, protože víme o tom, že je podstatně více infekční, než byl původní divoký kmen,“ uvedl.

„Na záda nám dýchají další mutace, které přichází a případně vznikají mechanismem konvergentní evoluce na různých místech světa současně,“ dodal.

Viry jsou nadány schopností mutovat, připomněl Hajdúch. U koronaviru je však podle něj mutační rychlost významně nižší než třeba u HIV nebo některých jiných infekcí. 

„Množství zasažené populace je ale obrovské. To znamená, že statisticky narůstá pravděpodobnost, že při čtení genetického kódu se jednou za několik set nukleotidů udělala chyba a ta, když se pro virus osvědčí a dá mu nějakou evoluční výhodu – třeba déle vydrží na povrchu nebo se pevněji váže na receptor, kterým vstupuje do buňky – tak v tu chvíli začne v populaci převažovat,“ vysvětlil. 

Někdy podle Hajdúcha také vznikne chyba, která není životaschopná. „To my ale samozřejmě nezjistíme, protože ten virus zanikne. Toto je dokonce i jedna z terapeutických strategií, která se v minulosti používala nebo zvažovala pro léčbu HIV,“ dodal.

Vakcína Pfizeru patrně účinkuje i proti nakažlivější variantě

Nově zveřejněná studie mezitím ukázala, že vakcína od firem Pfizer a BioNTech je nejspíše účinná i proti zmíněné nakažlivější britské variantě koronaviru. 

Výsledky zjištěné pomocí rozboru krve účastníků testování tak mají oporu v rozsáhlejší analýze, než byla ta, kterou zveřejnila americká farmaceutická společnost Pfizer minulý týden. Firma v ní uvedla, že laboratorní testy ukázaly, že vakcína účinkuje proti jedné z klíčových variant s názvem N501Y, která byla zjištěna v obou nových nakažlivějších variantách šířících se z Velké Británie a Jihoafrické republiky.

Nejnovější studie, jež dosud nebyla řádně recenzována, zkoumala deset mutací charakteristických pro variantu B117 zaznamenanou prvně v Británii. Mezi jejími autory jsou spoluzakladatelé firmy BioNTech Ugur Sahin a Özlem Türeciová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
před 1 hhodinou

Zvyšte daně na slazené nápoje, vyzývá státy WHO. Česku by to dle analýzy pomohlo

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučila členským zemím, aby zvýšily daně na slazené a alkoholické nápoje s cílem omezit jejich spotřebu a finančně podpořit zdravotnictví. Podle WHO fakt, že většina zemí má na tyto nápoje stále nízké daně, přispívá k nárůstu počtů nemocných obezitou, cukrovkou, chorobami srdce a rakovinou.
před 4 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 20 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026
Načítání...