Nový atlas evropských ptáků ukazuje, jak změny klimatu mění druhovou mapu světadílu

Nahrávám video

Oblasti výskytu jednotlivých druhů evropského ptactva se rok co rok posouvají o kilometr na sever. Přišli na to autoři nově vydaného Evropského atlasu hnízdního rozšíření ptáků. Hlavními příčinami jsou změny klimatu a změny v obhospodařování krajiny.

Jde o velký mezinárodní projekt, na kterém s ornitology několik let pracovalo přes 120 tisíc dobrovolníků z celého kontinentu. Díky společnému úsilí Evropské rady pro sčítání ptáků a dalších spolupracujících organizací se podařilo shromáždit údaje o hnízdním výskytu ptáků na ploše o rozloze kolem 11 mililionů kilometrů čtverečních.

Práce na téměř tisícistránkové knize trvala deset roků, první výtisky dorazily na konci roku 2020. Mezi hlavní koordinátory rozsáhlého vědeckého projektu patřili i čeští odborníci.

Jen v České republice se do mapování zapojilo několik stovek dobrovolníků. Jejich úkolem bylo mimo jiné zapsat všechny druhy ptáků, které viděli nebo slyšeli během jedné hodiny.

Vědecký úkol pro desetitisíce

„Domníváme se, že to je jeden z největších projektů občanské vědy, který se zabývá mapováním biodiverzity,“ uvedl Petr Voříšek, člen koordinačního týmu Hnízdního atlasu ptáků z České společnosti ornitologické. 

Mapy v knize detailně popisují, kde se vyskytují různé druhy ptáků – a protože podobný Atlas vyšel i před třiceti lety, je možné porovnat, jak se jejich areály posunuly. „Například na  vlze krásně vidíme, jak tento teplomilný druh posunul své rozšíření velmi výrazně na sever,“ popisuje Voříšek. Trend způsobený změnou klimatu přitom platí i pro řadu dalšího ptactva; v průměru se výskyt jednotlivých evropských druhů za tři dekády posunul o 28 kilometrů severně.

„V oblastech na severu kontinentu druhů přibývá a v jižních částech Evropy jich ubývá. Mizí zejména druhy zemědělské krajiny, nejvíce ve Středomoří a v západní a střední Evropě. Výsledky ukazují, že hlavními hybateli jsou změny v obhospodařování krajiny a změny klimatu. Jejich význam je ještě třeba podrobněji prozkoumat,“ dodává člen koordinačního týmu z Katalánského ornitologického institutu Sergi Herrando.

Další klíčová zjištění, která atlas přináší:

  • V Evropě hnízdí 596 druhů ptáků, z nich 539 je v Evropě původních a 57 zavlečených odjinud. Většina druhů není široce rozšířena a vyskytuje se jen v omezených areálech.
  • 35 procent původních druhů své areály výskytu v Evropě za posledních 30 let zvětšilo, u 25 procent druhů bylo naopak zjištěno zmenšení areálu výskytu. Ostatní druhy buď velikost svého areálu výskytu nezměnily, nebo se tento trend nedá spolehlivě určit.
  • Mezi druhy, které své areály rozšířily, patří například lesní ptáci a také ptáci chránění podle mezinárodních předpisů na ochranu přírody. Mezi druhy, jejichž areály se zmenšují, patří zejména druhy typické pro zemědělskou krajinu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V bývalém klášteře voršilek v Brně objevili archeologové zazděnou černou kuchyni

Zazděnou, ale dobře zachovalou černou kuchyni objevili archeologové ze společnosti Archaia Brno při průzkumu souvisejícím s rekonstrukcí bývalého kláštera voršilek v centru Brna. Kdy přesně vznikla, zatím není jasné. Podle odborníků byla nejspíš zazděna na přelomu osmnáctého a devatenáctého století.
před 9 hhodinami

Příští čtyři roky ani jediná srážka. Velký urychlovač částic je odstavený

Velký urychlovač částic LHC v podzemí na švýcarsko-francouzské hranici byl v pondělí ráno odpojen. Plánovaná odstávka zařízení Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) má umožnit jeho další modernizaci, oznámila organizace. Se silnějšími magnety a detektory má být urychlovač opět zprovozněn v roce 2030 pod označením HiLumi-LHC.
před 10 hhodinami

Víkendové vedro bylo mimo tabulky. Jeho výjimečnost ukazují grafiky

Takové horko, jaké zasáhlo o víkendu Česko, zatím nikdy teploměry nenaměřily, a to ani vzdáleně. Protože se u nás měří teploty od roku 1752, tak to znamená, že s takovými teplotami se zde lidé nesetkali nejméně 272 let, tedy přes dvacet generací.
před 11 hhodinami

Elektronové bouře ve zlatě popsali brněnští vědci

Bizarní fraktálové řeky, jako hadi svíjející se proudy a barevné řeky částic a polí. Tak vypadá pod povrchem svět kovů, které prozkoumali vědci z moravské metropole.
před 14 hhodinami

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
před 15 hhodinami

Překonání rekordu o 1,5 stupně je bezprecedentní, upozornil ČHMÚ

Současná klimatická změna je podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) mimořádně rychlá a lidé se na ni musí adaptovat. Překonání teplotního maxima pro Česko o 1,5 stupně, jako se to stalo tento víkend, je podle meteorologů „naprosto bezprecedentní“.
28. 6. 2026

Pravěká jeskyně byla plná lidských těl. Teď vědci zjistili, že byla zřejmě jen ženská

Před asi 300 tisíci lety žil na jihu Afriky druh pravěkého člověka Homo naledi, který byl mnohem menší než současní lidé, ale možná už své mrtvé pohřbíval. Vědci teď prozkoumali největší takové možné pohřebiště a s překvapením zjistili, že jsou tam zřejmě pouze ženská těla. Studie vyšla v časopise Cell.
28. 6. 2026

Vaječníky po menopauze mohou pomáhat s imunitou, naznačuje studie

Když vědci zkoumali lidské vaječníky, zjistili, jak se v nich projevuje stárnutí. Aby zjistili víc, provedli několik experimentů na myších – u nich ověřili, že když přestanou vlivem věku fungovat, získají jiné funkce. Autoři nové studie věří, že u lidí by mohl proces fungovat podobně.
27. 6. 2026

Evropský pohled