Nový atlas evropských ptáků ukazuje, jak změny klimatu mění druhovou mapu světadílu

Nahrávám video

Oblasti výskytu jednotlivých druhů evropského ptactva se rok co rok posouvají o kilometr na sever. Přišli na to autoři nově vydaného Evropského atlasu hnízdního rozšíření ptáků. Hlavními příčinami jsou změny klimatu a změny v obhospodařování krajiny.

Jde o velký mezinárodní projekt, na kterém s ornitology několik let pracovalo přes 120 tisíc dobrovolníků z celého kontinentu. Díky společnému úsilí Evropské rady pro sčítání ptáků a dalších spolupracujících organizací se podařilo shromáždit údaje o hnízdním výskytu ptáků na ploše o rozloze kolem 11 mililionů kilometrů čtverečních.

Práce na téměř tisícistránkové knize trvala deset roků, první výtisky dorazily na konci roku 2020. Mezi hlavní koordinátory rozsáhlého vědeckého projektu patřili i čeští odborníci.

Jen v České republice se do mapování zapojilo několik stovek dobrovolníků. Jejich úkolem bylo mimo jiné zapsat všechny druhy ptáků, které viděli nebo slyšeli během jedné hodiny.

Vědecký úkol pro desetitisíce

„Domníváme se, že to je jeden z největších projektů občanské vědy, který se zabývá mapováním biodiverzity,“ uvedl Petr Voříšek, člen koordinačního týmu Hnízdního atlasu ptáků z České společnosti ornitologické. 

Mapy v knize detailně popisují, kde se vyskytují různé druhy ptáků – a protože podobný Atlas vyšel i před třiceti lety, je možné porovnat, jak se jejich areály posunuly. „Například na  vlze krásně vidíme, jak tento teplomilný druh posunul své rozšíření velmi výrazně na sever,“ popisuje Voříšek. Trend způsobený změnou klimatu přitom platí i pro řadu dalšího ptactva; v průměru se výskyt jednotlivých evropských druhů za tři dekády posunul o 28 kilometrů severně.

„V oblastech na severu kontinentu druhů přibývá a v jižních částech Evropy jich ubývá. Mizí zejména druhy zemědělské krajiny, nejvíce ve Středomoří a v západní a střední Evropě. Výsledky ukazují, že hlavními hybateli jsou změny v obhospodařování krajiny a změny klimatu. Jejich význam je ještě třeba podrobněji prozkoumat,“ dodává člen koordinačního týmu z Katalánského ornitologického institutu Sergi Herrando.

Další klíčová zjištění, která atlas přináší:

  • V Evropě hnízdí 596 druhů ptáků, z nich 539 je v Evropě původních a 57 zavlečených odjinud. Většina druhů není široce rozšířena a vyskytuje se jen v omezených areálech.
  • 35 procent původních druhů své areály výskytu v Evropě za posledních 30 let zvětšilo, u 25 procent druhů bylo naopak zjištěno zmenšení areálu výskytu. Ostatní druhy buď velikost svého areálu výskytu nezměnily, nebo se tento trend nedá spolehlivě určit.
  • Mezi druhy, které své areály rozšířily, patří například lesní ptáci a také ptáci chránění podle mezinárodních předpisů na ochranu přírody. Mezi druhy, jejichž areály se zmenšují, patří zejména druhy typické pro zemědělskou krajinu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA bují spalničky nejvíc za tři dekády. Politici se přou o odpovědnost

Ve Spojených státech amerických je nejvyšší počet nakažených spalničkami od roku 1992. Guvernér Pensylvánie Josh Shapiro oznámil v souvislosti s nemocí dvě úmrtí. Následovala veřejná roztržka s ministrem zdravotnictví Robertem Kennedym mladším, kterému Shapiro vyčítal dlouhodobý odmítavý postoj vůči očkování. To je přitom nejúčinnější ochranou proti nákaze. Kennedy obvinil Shapirovu administrativu z falšování důkazů. USA hrozí, že ztratí status země bez spalniček.
2. 9. 2026

Rakovina se dá popsat kvantově, navrhuje vědec cestu k nové léčbě

Označit rakovinu jako „kvantovou“ nemoc může vypadat jako krajně ezoterický přístup. Autoři dvou nových studií v odborném časopise Nature Genetics to přesto udělali. Výraz ale používají spíš jako užitečnou metaforu. Metaforu, která ale může zachránit spoustu životů zjednodušením a zefektivněním přístupů k léčbě.
2. 9. 2026

Kdo popírá souvislost extrémního počasí s klimatem, ignoruje vědu, říká šéfka EEA

Lidé, kteří tvrdí, že současné extrémní počasí nemá nic společného s klimatickou změnou, jednoduše ignorují vědecké poznatky. V rozhovoru s novináři ze sdružení European Newsroom (ENR) to uvedla ředitelka Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) Leena Ylä-Mononenová. Zmínila v této souvislosti zejména rekordní vlny veder, rozsáhlé lesní požáry a vážná sucha, která poškodila zemědělství a narušila dopravu i energetickou infrastrukturu. Agentura EEA zatím podle ní nemá kompletní data, nicméně podle odhadů dosáhnou ekonomické škody letošních extrémních událostí několika miliard eur.
2. 9. 2026

Léto skončilo. Podívejte se na tři grafy, které ukazují jeho výjimečnost

Počasí letošního léta přineslo spoustu rekordů, které ukazují, jak výrazně se změnila jeho podoba oproti minulosti.
1. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.