Parazit způsobující malárii mutuje. Získává schopnost odolat lékům pro děti a těhotné ženy

Malárie je nemoc, která ročně zabíjí přibližně 435 tisíc lidí, nejčastěji v rovníkové Africe. Vzhledem ke klimatickým změnám se ale šíří stále více i na sever. Nyní vědci popsali, že její původci, parazitičtí prvoci, procházejí mutacemi, které jim dávají schopnost odolávat lékům.

Malárie je nejnebezpečnější pro malé děti, právě je nejčastěji připravuje o život. V zemích, kde je tato nemoc nejvíce rozšířená, se proti ní používá lék Fansidar. Tento přípravek kombinuje dvě účinné látky, sulfadoxin a pyrimethamin – jeho užívání brání tomu, aby nemoc propukla.

K léčbě malárie se obvykle používá spolu s dalšími antimalarickými léky, nejčastěji právě u dětí a těhotných žen. Nová studie vydaná v odborném časopise PLOS Genetics ukázala, že právě tento přípravek přestává zabírat.

Vědci zjistili, že se u parazitů, kterým se česky říká zimnička tropická (latinsky Plasmodium falciparum), vyvinuly mutace dvou genů, které jim pomáhají odolávat výše popsanému léku. Teď se objevila mutace v dalším, již třetím genu – a také ona je spojená s vyšší odolností proti Fansidaru.

Autoři práce chtěli zjistit, jak je tato mutace rozšířená, proto analyzovali genom z více než čtyř tisícovek krevních vzorků odebraných ve 29 zemích světa, kde se malárie vyskytuje. Zjistili, že mutace tohoto genu má nejméně deset podob a že se objevuje asi ve čtvrtině vzorků z jihovýchodní Asie a ve třetině těch z Afriky. Domnívají se, že z těchto údajů vyplývá rychlé šíření této mutace a že to zatím bylo výrazně podceněné.

Je to podle nich znepokojující, protože tato mutace může vést k evoluci dalších kmenů, které budou ještě odolnější než ty stávající. A v důsledku toho by se mohl stát přípravek, který brání vzniku malárie u velmi zranitelných skupin, méně a méně účinným.

Tento výzkum je ale také užitečný v praktické rovině. Díky němu mohou lékaři lépe sledovat, kde jsou odolné mutace rozšířené a nasazovat na různých místech planety různé léky tak, aby tam byly maximálně účinné.

Kde se vzala malárie

Malárií existuje několik druhů, podle parazita, který ji přenáší. Tou nejvíce nebezpečnou je právě nemoc způsobovaná prvokem Plasmodium falciparum, který postihuje výlučně jen člověka. Do lidské krve se dostává po kousnutí komárem rodu Anopheles.

Nahrávám video

Tato nemoc je velmi stará, existuje možná už od druhohor. Vědci se domnívají, že forma, která napadá člověka, se objevila poprvé přibližně před 50 tisíci lety.

Výzkumníci se domnívají, že před 40 tisíci až 60 tisíci lety se nakazila nějaká gorila dvěma druhy parazita zimničky naráz a ty zmutovaly a předaly si mezi sebou některé genetické informace. Právě tehdy získal Plasmodium falciparum důležitý gen rh5, který mu dal schopnost nakazit člověka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
před 11 hhodinami

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
včera v 17:17

Knoflíčky, hrnky i nábojnice. Archeologové zkoumají bývalý tábor pro Romy

Pozůstatek terasy, na které stál vězeňský dům, ale také knoflíčky, hrnky nebo nábojnici objevili archeologové ze Západočeské univerzity v Plzni v areálu bývalého tábora pro Romy v Hodoníně u Kunštátu. Výzkum v místě, kde se dnes nachází Památník holokaustu Romů a Sintů, začal minulý týden.
včera v 16:46

Satelitní záběry ukázaly, jak vlna veder změnila vegetaci Evropy

Na konci června zasáhla Evropu nebývale silná vlna veder, kdy ještě před začátkem prázdnin padly historické teplotní rekordy ve většině zemí kontinentu, Česko nevyjímaje. Snímky z družic ukazují, jak na vedro a následné sucho reaguje příroda v některých zemích kontinentu.
včera v 16:00

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.