Parazit způsobující malárii mutuje. Získává schopnost odolat lékům pro děti a těhotné ženy

Malárie je nemoc, která ročně zabíjí přibližně 435 tisíc lidí, nejčastěji v rovníkové Africe. Vzhledem ke klimatickým změnám se ale šíří stále více i na sever. Nyní vědci popsali, že její původci, parazitičtí prvoci, procházejí mutacemi, které jim dávají schopnost odolávat lékům.

Malárie je nejnebezpečnější pro malé děti, právě je nejčastěji připravuje o život. V zemích, kde je tato nemoc nejvíce rozšířená, se proti ní používá lék Fansidar. Tento přípravek kombinuje dvě účinné látky, sulfadoxin a pyrimethamin – jeho užívání brání tomu, aby nemoc propukla.

K léčbě malárie se obvykle používá spolu s dalšími antimalarickými léky, nejčastěji právě u dětí a těhotných žen. Nová studie vydaná v odborném časopise PLOS Genetics ukázala, že právě tento přípravek přestává zabírat.

Vědci zjistili, že se u parazitů, kterým se česky říká zimnička tropická (latinsky Plasmodium falciparum), vyvinuly mutace dvou genů, které jim pomáhají odolávat výše popsanému léku. Teď se objevila mutace v dalším, již třetím genu – a také ona je spojená s vyšší odolností proti Fansidaru.

Autoři práce chtěli zjistit, jak je tato mutace rozšířená, proto analyzovali genom z více než čtyř tisícovek krevních vzorků odebraných ve 29 zemích světa, kde se malárie vyskytuje. Zjistili, že mutace tohoto genu má nejméně deset podob a že se objevuje asi ve čtvrtině vzorků z jihovýchodní Asie a ve třetině těch z Afriky. Domnívají se, že z těchto údajů vyplývá rychlé šíření této mutace a že to zatím bylo výrazně podceněné.

Je to podle nich znepokojující, protože tato mutace může vést k evoluci dalších kmenů, které budou ještě odolnější než ty stávající. A v důsledku toho by se mohl stát přípravek, který brání vzniku malárie u velmi zranitelných skupin, méně a méně účinným.

Tento výzkum je ale také užitečný v praktické rovině. Díky němu mohou lékaři lépe sledovat, kde jsou odolné mutace rozšířené a nasazovat na různých místech planety různé léky tak, aby tam byly maximálně účinné.

Kde se vzala malárie

Malárií existuje několik druhů, podle parazita, který ji přenáší. Tou nejvíce nebezpečnou je právě nemoc způsobovaná prvokem Plasmodium falciparum, který postihuje výlučně jen člověka. Do lidské krve se dostává po kousnutí komárem rodu Anopheles.

Nahrávám video
Horizont ČT24: Malárie se na člověka přenesla náhodou
Zdroj: ČT24

Tato nemoc je velmi stará, existuje možná už od druhohor. Vědci se domnívají, že forma, která napadá člověka, se objevila poprvé přibližně před 50 tisíci lety.

Výzkumníci se domnívají, že před 40 tisíci až 60 tisíci lety se nakazila nějaká gorila dvěma druhy parazita zimničky naráz a ty zmutovaly a předaly si mezi sebou některé genetické informace. Právě tehdy získal Plasmodium falciparum důležitý gen rh5, který mu dal schopnost nakazit člověka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
před 11 hhodinami

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
před 12 hhodinami

Mráz ze Sibiře před sedmdesáti lety sevřel Evropu

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.
před 13 hhodinami

Vědci poprvé změřili znečištění vracející se rakety

Vědcům se poprvé podařilo změřit znečistění, které tvoří rakety a jiná obdobná tělesa při sestupu do atmosféry. Popsali to experti z Leibnizova ústavu fyziky atmosféry v odborném časopise Communications Earth & Environment. Vědci díky laserovému zařízení LiDAR zaznamenali lithiový oblak ve výšce 96 kilometrů nad zemským povrchem, který podle nich vznikl návratem části rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.
před 14 hhodinami

V Evropě se šíří bakterie odolávající antibiotikům. Přenáší se jídlem

Nové údaje evropských agentur pro zdraví a bezpečnost potravin ukazují, že u bakterií přenášených potravinami stále roste jejich odolnost vůči běžně používaným antibiotikům. To podle expertů ohrožuje léčbu řady onemocnění a může to způsobit spoustu zdravotních problémů, z nichž některé skončí smrtí.
před 18 hhodinami

Na Slovensku objevili dva nové druhy minerálů

Objevit neznámý druh minerálů není úplně výjimečné, ale ve zdejším regionu to zase tak časté není. Teď se to podařilo slovenským vědcům, kteří popsali rovnou dva druhy najednou.
19. 2. 2026

V tělech volně žijících ryb se vyskytují antidepresiva, popsali jihočeští vědci

Vědci zjistili, že u jiker a následně i ryb se vyskytují psychoaktivní léky, které do vody unikají z odpadů. Na projektu mezinárodního týmu spolupracovali i zástupci Jihočeské univerzity (JU). Výzkum se konal na dvou místech na českých tocích. Psychoaktivní léky, které se používají například proti depresím, pak mohou negativně ovlivnit vývoj ryb.
19. 2. 2026

Vědci poprvé pozorovali žraloka u Antarktidy

Až doposud se mořští biologové domnívali, že žraloci chladné vody kolem Antarktidy nesnášejí. Teď tam poprvé popsali půltunového žraloka, který se choval zcela přirozeně, jako by se tam vyskytoval běžně. Vědci nyní řeší, jestli se tam tvor vyskytuje běžněji, anebo jeho chování změnilo oteplování oceánů.
19. 2. 2026
Načítání...