Parazit způsobující malárii mutuje. Získává schopnost odolat lékům pro děti a těhotné ženy

Malárie je nemoc, která ročně zabíjí přibližně 435 tisíc lidí, nejčastěji v rovníkové Africe. Vzhledem ke klimatickým změnám se ale šíří stále více i na sever. Nyní vědci popsali, že její původci, parazitičtí prvoci, procházejí mutacemi, které jim dávají schopnost odolávat lékům.

Malárie je nejnebezpečnější pro malé děti, právě je nejčastěji připravuje o život. V zemích, kde je tato nemoc nejvíce rozšířená, se proti ní používá lék Fansidar. Tento přípravek kombinuje dvě účinné látky, sulfadoxin a pyrimethamin – jeho užívání brání tomu, aby nemoc propukla.

K léčbě malárie se obvykle používá spolu s dalšími antimalarickými léky, nejčastěji právě u dětí a těhotných žen. Nová studie vydaná v odborném časopise PLOS Genetics ukázala, že právě tento přípravek přestává zabírat.

Vědci zjistili, že se u parazitů, kterým se česky říká zimnička tropická (latinsky Plasmodium falciparum), vyvinuly mutace dvou genů, které jim pomáhají odolávat výše popsanému léku. Teď se objevila mutace v dalším, již třetím genu – a také ona je spojená s vyšší odolností proti Fansidaru.

Autoři práce chtěli zjistit, jak je tato mutace rozšířená, proto analyzovali genom z více než čtyř tisícovek krevních vzorků odebraných ve 29 zemích světa, kde se malárie vyskytuje. Zjistili, že mutace tohoto genu má nejméně deset podob a že se objevuje asi ve čtvrtině vzorků z jihovýchodní Asie a ve třetině těch z Afriky. Domnívají se, že z těchto údajů vyplývá rychlé šíření této mutace a že to zatím bylo výrazně podceněné.

Je to podle nich znepokojující, protože tato mutace může vést k evoluci dalších kmenů, které budou ještě odolnější než ty stávající. A v důsledku toho by se mohl stát přípravek, který brání vzniku malárie u velmi zranitelných skupin, méně a méně účinným.

Tento výzkum je ale také užitečný v praktické rovině. Díky němu mohou lékaři lépe sledovat, kde jsou odolné mutace rozšířené a nasazovat na různých místech planety různé léky tak, aby tam byly maximálně účinné.

Kde se vzala malárie

Malárií existuje několik druhů, podle parazita, který ji přenáší. Tou nejvíce nebezpečnou je právě nemoc způsobovaná prvokem Plasmodium falciparum, který postihuje výlučně jen člověka. Do lidské krve se dostává po kousnutí komárem rodu Anopheles.

3 minuty
Horizont ČT24: Malárie se na člověka přenesla náhodou
Zdroj: ČT24

Tato nemoc je velmi stará, existuje možná už od druhohor. Vědci se domnívají, že forma, která napadá člověka, se objevila poprvé přibližně před 50 tisíci lety.

Výzkumníci se domnívají, že před 40 tisíci až 60 tisíci lety se nakazila nějaká gorila dvěma druhy parazita zimničky naráz a ty zmutovaly a předaly si mezi sebou některé genetické informace. Právě tehdy získal Plasmodium falciparum důležitý gen rh5, který mu dal schopnost nakazit člověka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
před 22 hhodinami

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
včera v 10:01

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...