Raketa Dlouhý pochod 5 vynesla úspěšně z čínského vesmírného střediska na ostrově Chaj-nan sondu, která by měla zřejmě už zanedlouho zajistit odebrání vzorků z povrchu Měsíce a jejich přepravu na Zemi.
Čínská sonda zamířila pro vzorky z Měsíce. Vrtat bude dva metry pod povrch
Pokud bude projekt úspěšný, dostane se měsíční materiál na Zemi poprvé po více než čtyřiceti letech. V 60. a 70. letech takové mise zdárně uskutečnily Spojené státy a bývalý Sovětský svaz.
Nynější výprava Čchang-e 5, pojmenovaná po měsíční bohyni z čínské mytologie, je technicky náročná. Podle informací americké vesmírné agentury NASA je jejím hlavním cílem získat pomocí vrtného zařízení a robotické paže z hloubky až dvou metrů kolem dvou kilogramů hornin a dalšího materiálu a dostat je na Zemi.
Náročnost programu spočívá mimo jiné i v dopravě s využitím čtyř modulů. Dva přistanou v oblasti Oceanus Procellarum na přivrácené straně Měsíce a dva zůstanou na oběžné dráze. Vzorky odebrané jedním aparátem vynese z povrchu druhý speciální modul, který se pak spojí se servisním modulem. Z něj se materiál přesune do návratového modulu, který zamíří k Zemi.
Mluvčí čínského lunárního programu Pchej Čao-jü sdělil, že vzorky by měly na Zemi dorazit do 23 dnů. Přistání modulů na Měsíci se podle něj předpokládá do osmi dnů.
Třetí vesmírná velmoc
Čína v roce 2003 vyslala do vesmíru vlastními silami svého prvního astronauta a stala se tak po Sovětském svazu a USA teprve třetí zemí, které se to podařilo. Od té doby vypustila na oběžnou dráhu experimentální stanici, její astronaut vystoupil do otevřeného kosmického prostoru a dva její aparáty se dostaly na Měsíc. Přitom ve druhém případě se Číně jako první podařilo přistát na odvrácené straně s robotickým vozítkem Nefritový králík 2.
Další čínský aparát je v současné době na cestě k Marsu. Čína chce dopravit na „rudou planetu“ robotické vozítko poháněné solární energií a určené pro shromažďování vědeckých dat. O přistání na planině Utopia Planitia na severní polokouli Marsu by se Číňané měli pokusit v květnu.