Kvůli kovům v rostlinách se spojí vědci z 30 zemí, vede je česká laboratoř

Česká laboratoř vede rozsáhlý projekt zaměřený na výzkum kovů v rostlinách. Podílí se na něm 110 laboratoří z 30 zemí Evropy. Spolupráce vědců z různých oborů, například biologů, molekulárních genetiků, ale i ekologů a agronomů, má přinést jak nové poznatky o fungování rostlin, tak i návrhy nových postupů pro pěstování a šlechtění plodin či ochranu životního prostředí.

Testování obsahu kovů v rostlinách
Zdroj: BA AV ČR

Vedoucím projektu, který začal v říjnu a potrvá čtyři roky, je Hendrik Küpper z českobudějovického Biologického centra Akademie věd České republiky (BC AV). Hospodaření rostlin s kovy je podle Akademie věd jako téma výzkumu velmi aktuální a pro zemědělství klíčové.

Testování obsahu kovů v rostlinách
Zdroj: BA AV ČR

„Malé množství těžkých kovů, například železa, kobaltu, mědi či zinku, potřebují všechny rostliny, zvířata i lidé. Když je kovů příliš málo, znamená to problém ve výživě, v nepatrně vyšších koncentracích už jsou ale kovy toxické,“ uvedl Küpper, který řídí Oddělení biofyziky a biochemie rostlin BC.

Proč je důležité sledovat kovy v půdě

Podle vědců mají půdy v mnoha oblastech světa prospěšných kovů málo. Důsledkem je nižší produkce plodin i snížená nutriční hodnota potravin. Naopak nadbytek toxických kovů v půdách, například rtuti či kadmia, je vážný problém jak pro samotné zemědělství, tak pro životní prostředí také na řadě míst světa.

„Potřebujeme lépe pochopit, jakým způsobem rostliny přijímají kovy, jak je přepravují, ukládají ve svých buňkách a využívají, dále jak se vypořádávají s nedostatkem či nadbytkem kovů a jejich toxicitou,“ řekl k cílům výzkumů Küpper.

Rozsáhlý projekt usnadní výměnu poznatků a zkušeností mezi vědci z různých zemí i oborů. Podle Biologického centra jsou v plánu konference, workshopy i rozvoj spolupráce během stáží a výměnných pobytů.

Testování obsahu kovů v rostlinách
Zdroj: BA AV ČR

Zástupci AV zdůraznili, že na projektu se podílejí jak odborníci ze základní, tak i aplikované sféry výzkumu a průmysloví partneři. Ti pomohou dovést poznatky k praktickému využití.

Projekt tak může přispět například k lépe zacílenému hnojení, pěstování a šlechtění kvalitnějších odrůd plodin či zhodnocení přínosů a rizik geneticky modifikovaných rostlin. Dalším přínosem by mohly být i nástroje pro takzvanou fytoremediaci – využití rostlin pro odstranění toxických kovů ze znečištěných půd a vody.

První setkání zástupců se konalo v říjnu, kvůli koronaviru bylo on-line. V létě příštího roku by se v Českých Budějovicích měla konat velká konference. Podle Küppera účast v projektu také zviditelní tým vědců z Biologického centra.