Dvěma pětinám rostlinných druhů hrozí vyhynutí

Téměř čtyřiceti procentům rostlinných druhů hrozí vyhynutí, upozornila nová zpráva britské Královské botanické zahrady. Podle ní je potřeba začít okamžitě jednat a do ochrany přírody více investovat. Vědci také poukázali na to, že pouze malou část plodin lidstvo využívá jako potraviny či biopaliva.

Rostliny a houby tvoří základ života na Zemi. Představují totiž do značné míry nevyčerpatelnou zásobárnu potravin, léků či biopaliv. Ta by mohla lidstvu pomoct vypořádat se s různými problémy.

Možností, jak rostliny a houby využít k zajištění potravinové bezpečnosti či k boji proti změně klimatu, nicméně ubývá.

Naléhavá potřeba jednat

Zpráva Královské botanické zahrady se opírá o výzkum více než 200 expertů ve 42 zemích. Vyhynutí podle ní hrozí 39,4 procentům druhů cévnatých rostlin. Situace je tak mnohem vážnější, než se doposud předpokládalo – odhad z roku 2016 totiž hovořil o 21 procentech.

I když za daným nárůstem podle vědců může stát i schopnost sofistikovanějšího a lepšího odhadu, situace je vážná. Lidstvo žije ve věku vymírání, varoval profesor Alexandre Antonelli z Královské botanické zahrady.

Závěry zprávy jsou podle něj natolik alarmující, že je potřeba okamžitě jednat a do ochrany druhů více investovat „Ztrácíme závod s časem, protože druhy mizí rychleji, než jsme schopni je hledat a pojmenovávat,“  řekl Antonelli podle BBC.

Malé využití potenciálu rostlin

Zpráva také upozornila na to, že pouze malou část druhů využívá rostoucí světová populace jako potraviny či biopaliva. Výživový potenciál má přitom podle vědců více než sedm tisíc jedlých rostlin. 

Zhruba 2500 druhů by pak mohlo pro miliony lidí zajistit energii. K výrobě drtivé většiny biopaliv se přitom produkuje pouze šest plodin – kukuřice, cukrová třtina, sója, palmový olej, řepka a pšenice.

„V současnosti tuto zásobárnu tvořenou divokými druhy rostlin, o kterých máme stále větší povědomí, ignorujeme. Můžeme je přitom zkoumat pro dobro lidstva,“ podotkl doktor Colin Clubbe z Královské botanické zahrady. „Bez rostlin a hub bychom nepřežili, závisí na nich veškerý život,“ dodal Antonelli.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Deset let po Pařížské dohodě se vědci obávají, že je mrtvá

Pařížská úmluva OSN o změně klimatu byla uzavřena přesně před deseti lety, 12. prosince 2015, vstoupila ale v platnost až skoro o rok později – v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, se má oteplování udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Průměrné teploty i emise skleníkových plynů se ale stále zvyšují.
před 10 hhodinami

AI umí znepokojivě účinně ovlivňovat voliče, ukazují dvě studie

Nové výzkumy ukazují, že chatboty mohou velmi silně ovlivňovat rozhodování voličů. Výsledky, které vydaly odborné časopisy Nature a Science, podle autorů vyvolávají zásadní otázky ohledně role umělé inteligence v budoucích volbách.
před 12 hhodinami

Publikace Martina Rychlíka provede Dějinami skalpování

Vyšly Dějiny skalpování. Držitel Litery za publicistiku Martin Rychlík se v rozsáhlé publikaci věnuje zvyku zbavovat nepřítele vlasů s částí kůže napříč historií lidstva. Nabourává přitom i zažité představy.
před 13 hhodinami

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
před 16 hhodinami

Osamělost zvyšuje riziko srdečních onemocnění

Nedostatek sociálních vazeb a osamělost mají vliv na riziko srdečního onemocnění. Lidé s omezenými sociálními kontakty čelí podle dlouhodobých studií o zhruba třicet procent vyššímu riziku úmrtí na srdeční a cévní onemocnění, upozornili zástupci České kardiologické společnosti.
před 17 hhodinami

Mezi bobrem a surikatou. Člověk patří mezi nejmonogamnější savce, ukázal výzkum

Studie vědců z Cambridge se pokusila sestavit žebříček nejvíce monogamních druhů savců. Podle starších odhadů patří člověk na hranu mezi monogamními a polygamními druhy, nový detailnější výzkum ho nicméně řadí pod vrchol pomyslné „hitparády“ monogamie.
před 20 hhodinami

Alkohol poškozuje DNA a působí rakovinu, buňky se mu brání, ukazuje český výzkum

Alkohol poškozuje lidskou DNA a způsobuje rakovinu, zjistila studie vědců z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Buňky se dle výzkumu poškození brání a DNA opravují, u některých lidí ale méně účinně. Článek o studii zveřejnil časopis Communications Biology ze skupiny Nature, uvedl ÚOCHB. V míře, která poškozuje zdraví, pije podle výzkumů alkohol 1,5 milionu Čechů.
11. 12. 2025

Lidé si ochočili oheň o 350 tisíc let dříve, než se předpokládalo, hlásí vědci

Objev zažehnutí ohně měl prehistorického člověka vrhnout na dráhu směřující k modernímu lidstvu. Doposud se vědci domnívali, že se toto odehrálo relativně nedávno. Nový objev ale posouvá „zkrocení“ tohoto živlu o statisíce let dál do minulosti.
11. 12. 2025
Načítání...