Novoguinejští zpívající psi nevymřeli. Nový výzkum genů odhalil, kde se skrývali

Ve studii zveřejněné v odborném žurnálu PNAS přírodovědci popsali, že novoguinejský zpívající pes, který měl v přírodě vyhynout už před půl stoletím, stále žije. Podle vědců se tato geneticky prastará forma psovité šelmy stále toulá po horách Nové Guineje.

Tento objev jednak otevírá dveře studiu tohoto druhu v jeho přirozeném prostředí, ale současně by podle biologů mohl pomoci s poznáním toho, jak se lidé naučili mluvit. 

Novoguinejský zpívající pes (New Guinea singing dog neboli NGSD) byl poprvé zkoumán roku 1897. Rychle se proslavil velmi ojedinělými zvuky, které vydává. Je schopný „zpěvu“, jeho hlas má tón i harmonii. Tato šelma ve volné přírodě měla vymřít už v sedmdesátých letech dvacátého století, v lidské péči jich přežívají asi dvě až tři stovky.

Hledání předků

Jenže zvířata chovaná v zoo jsou už značně nepůvodní. Kvůli malému množství dochází k jejich vzájemnému křížení a od původní přírodní populace se po genetické stránce podle expertů značně liší. Stejná příčina zhoršuje pravděpodobnost, že se podaří druh zachovat, a také brání detailnímu průzkumu jejich původu – ten byl ještě donedávna zcela neznámý.

Novoguinejský zpívající pes je blízkým příbuzným jiného novoguinejského psa známého jako dingo novoguinejský (Highland Wild Dog neboli HWD), který je v přírodě ohrožený, i on „jódluje“ a jen výjimečně je chovaný v zoo – v Česku žije ve Zlíně. Vědci předpokládali, že tato šelma je předkem novoguinejského zpívajícího psa NGSD, ale k definitivnímu závěru jim chyběly důkazy.

V roce 2016 našla expedice biologů populaci patnácti těchto dingů nedaleko zlatého dolu Grasberg. O dva roky později se vědcům podařilo odebrat třem z nich vzorky krve a také získali řadu informací z jejich pozorování. Získané genetické informace porovnali se vzorky získanými ze psů žijících v lidské péči.

„Zjistili jsme, že novoguinejští zpívající psi a dingové pralesní mají velmi podobné geny – jsou si mnohem bližší než jakákoliv jiná psovitá šelma. Jsou si tedy výrazně bližší, než jsou si navzájem plemena moderních psů,“ uvedli autoři studie.

Z výzkumu vyplývá, že obě plemena mají odlišné geny zejména proto, že jsou od sebe desítky let oddělená a že se novoguinejští zpívající psi kříží mezi sebou. Dokonce se zdá, že dingové pralesní jsou divokou a původní populací novoguinejského zpívajícího psa. A to znamená, že se vlastně jedná o jeden a ten samý druh – novoguinejští zpívající psi tím pádem v přírodě nevyhynuli.

Záhada lidské mluvy

Tito psi jsou pro vědce velmi zajímaví nejen kvůli svému nejasnému původu, ale zejména tím, jak zpívají. Jejich schopnost komunikovat artikulovaným hlasem je mezi savci výjimečná – a mohla by pomoci lépe pochopit například i původ lidské řeči.

Zatím je totiž tato schopnost nejlépe popsána u ptáků, jenže ti jsou geneticky a evolučně lidem mnohem vzdálenější než psi. Detailnější studium by proto mohlo pomoci například najít genetické odlišnosti, které byly zásadní pro vznik řeči a jazyka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čeští vědci by si měli více věřit, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

České start-upy i zavedené společnosti vyvíjejí špičkové technologie, se kterými jsou úspěšné v tuzemsku i na mezinárodním poli. Stát se je snaží motivovat přímo prostřednictvím různých dotací, ale i nepřímo skrze daňové odpočty na výzkum a vývoj. Navzdory tomu se česká ekonomika v takzvaném indexu inovativnosti spíše propadá. O příčinách poklesu a možnostech zlepšení v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali výzkumnice z Technické univerzity Liberec Markéta Hujerová, výkonná ředitelka Czechitas Senta Čermáková a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Debatou provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 12 hhodinami

Vědci chtějí změnit jeden z nejnepříjemnějších zvuků na světě

Zvuk zubní vrtačky je tak nepříjemný, že může lidi od návštěvy dentisty odradit, upozorňují vědci. Hledají proto cestu, jak tento problém alespoň zmenšit.
před 16 hhodinami

Zuckerbergův sen o virtuálním světě zmírá. Investice do projektu vysychají

Před pěti lety si šéf Facebooku Mark Zuckerberg vysnil virtuální svět, kde budou žít miliardy uživatelů. Investoval do něj v přepočtu nejméně 1,5 bilionu korun, ale bez větších úspěchů. Podle aktuálních informací nyní myšlenku pomalu opouští.
6. 12. 2025

Kočky mňoukají na muže víc než na ženy. Vědci mají vysvětlení

Kočky jsou pro vědce skvělý studijní materiál. Díky tomu, že jsou domestikované méně než psi, nabízejí spoustu informací o tom, jak tento proces vypadá. V novém výzkumu, publikovaném v časopise Ethology, se vědci podívali na to, jak kočky vítají své majitele. Zjistili, že na muže mňoukají výrazně více než na ženy. A pokusili se vysvětlit proč.
6. 12. 2025

Výbor v USA chce zrušit doporučení očkovat novorozence proti žloutence B

Americký poradní výbor pro očkování hlasoval pro ukončení dlouhodobého doporučení, aby byly všechny děti ve Spojených státech bezprostředně po narození očkovány proti hepatitidě B. Informovala o tom agentura AP. Činnost komise, jejíž všechny členy po svém nástupu do funkce vyměnil současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy, známý odpůrce očkování, je přitom ve Spojených státech terčem silné kritiky odborné veřejnosti.
5. 12. 2025

„AI firmy jsou regulované míň než sendviče“. Na superinteligenci nejsou připravené

Analýza zaměřená na osm hlavních firem, které vytvářejí nejpokročilejší modely umělých inteligencí (AI), prokázala, že společnosti vůbec neřeší možnost ztráty kontroly nad takzvanými superinteligencemi, jež se snaží vytvářet. Jde o formu AI, která má ve všech ohledech překonat lidský intelekt.
5. 12. 2025

Advent na blátě. Příští týden půjdou teploty nad deset stupňů

Bláto místo závějí, déšť místo sněhu. A teploty blížící se 15 stupňům nad nulou – to není tradiční představa adventu. Ale již za pár dní to podle předpovědi počasí bude realita Česka.
5. 12. 2025

U zrodu morových ran v Evropě stály sopečné erupce, změnily klima, zjistili vědci

Ke vzniku morové epidemie, která ve 14. století během pouhých několika let připravila o život velkou část evropské populace, podle nové studie zřejmě přispěly sopečné erupce, o nichž tehdejší obyvatelé Evropy ani nevěděli. Ty totiž do atmosféry vychrlily velké množství prachu a dalšího materiálu, což mimo jiné vedlo k citelnému ochlazení.
5. 12. 2025
Načítání...