Novoguinejští zpívající psi nevymřeli. Nový výzkum genů odhalil, kde se skrývali

Ve studii zveřejněné v odborném žurnálu PNAS přírodovědci popsali, že novoguinejský zpívající pes, který měl v přírodě vyhynout už před půl stoletím, stále žije. Podle vědců se tato geneticky prastará forma psovité šelmy stále toulá po horách Nové Guineje.

Tento objev jednak otevírá dveře studiu tohoto druhu v jeho přirozeném prostředí, ale současně by podle biologů mohl pomoci s poznáním toho, jak se lidé naučili mluvit. 

Novoguinejský zpívající pes (New Guinea singing dog neboli NGSD) byl poprvé zkoumán roku 1897. Rychle se proslavil velmi ojedinělými zvuky, které vydává. Je schopný „zpěvu“, jeho hlas má tón i harmonii. Tato šelma ve volné přírodě měla vymřít už v sedmdesátých letech dvacátého století, v lidské péči jich přežívají asi dvě až tři stovky.

Hledání předků

Jenže zvířata chovaná v zoo jsou už značně nepůvodní. Kvůli malému množství dochází k jejich vzájemnému křížení a od původní přírodní populace se po genetické stránce podle expertů značně liší. Stejná příčina zhoršuje pravděpodobnost, že se podaří druh zachovat, a také brání detailnímu průzkumu jejich původu – ten byl ještě donedávna zcela neznámý.

Novoguinejský zpívající pes je blízkým příbuzným jiného novoguinejského psa známého jako dingo novoguinejský (Highland Wild Dog neboli HWD), který je v přírodě ohrožený, i on „jódluje“ a jen výjimečně je chovaný v zoo – v Česku žije ve Zlíně. Vědci předpokládali, že tato šelma je předkem novoguinejského zpívajícího psa NGSD, ale k definitivnímu závěru jim chyběly důkazy.

V roce 2016 našla expedice biologů populaci patnácti těchto dingů nedaleko zlatého dolu Grasberg. O dva roky později se vědcům podařilo odebrat třem z nich vzorky krve a také získali řadu informací z jejich pozorování. Získané genetické informace porovnali se vzorky získanými ze psů žijících v lidské péči.

„Zjistili jsme, že novoguinejští zpívající psi a dingové pralesní mají velmi podobné geny – jsou si mnohem bližší než jakákoliv jiná psovitá šelma. Jsou si tedy výrazně bližší, než jsou si navzájem plemena moderních psů,“ uvedli autoři studie.

Z výzkumu vyplývá, že obě plemena mají odlišné geny zejména proto, že jsou od sebe desítky let oddělená a že se novoguinejští zpívající psi kříží mezi sebou. Dokonce se zdá, že dingové pralesní jsou divokou a původní populací novoguinejského zpívajícího psa. A to znamená, že se vlastně jedná o jeden a ten samý druh – novoguinejští zpívající psi tím pádem v přírodě nevyhynuli.

Záhada lidské mluvy

Tito psi jsou pro vědce velmi zajímaví nejen kvůli svému nejasnému původu, ale zejména tím, jak zpívají. Jejich schopnost komunikovat artikulovaným hlasem je mezi savci výjimečná – a mohla by pomoci lépe pochopit například i původ lidské řeči.

Zatím je totiž tato schopnost nejlépe popsána u ptáků, jenže ti jsou geneticky a evolučně lidem mnohem vzdálenější než psi. Detailnější studium by proto mohlo pomoci například najít genetické odlišnosti, které byly zásadní pro vznik řeči a jazyka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 1 hhodinou

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 3 hhodinami

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
před 19 hhodinami

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
včera v 16:41

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
včera v 14:15

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
včera v 13:09

Lední medvědi se geneticky adaptují na změny klimatu

Studie vědců z University of East Anglia (UEA) popsala, že se u ledních medvědů, které zkoumali v jihovýchodním Grónsku, začala měnit aktivita některých genů. Jedná se především o ty spojené s teplotním stresem, stárnutím a metabolismem. Podle studie to naznačuje, že se možná pokoušejí přizpůsobit prokazatelně teplejším podmínkám.
včera v 11:27

Fotograf v Alpách náhodou objevil Údolí dinosaurů s tisíci stop

V národním parku Stelvio v italském regionu Lombardie fotograf přírody náhodou objevil otisky, ze kterých se následně vyklubaly tisíce stop dinosaurů. Paleontologové jejich stáří odhadují na 210 milionů let. Nález považují za největší svého druhu v Alpách a za jeden z nejvýznamnějších na světě.
včera v 10:09
Načítání...