Při výrazném zvýšení produkce skleníkových plynů mohou být ke konci 21. století závažná dvouletá sucha ve střední Evropě až sedmkrát častější. Pokud by se podařilo nárůst emisí zastavit, klesl by oproti tomu počet očekávaných suchých období až o 90 procent. Etapa sucha z let 2018 až 2019 byla závažnější než velké sucho v polovině 20. století.
Vyplývá to z výzkumu vědců z České zemědělské univerzity v Praze (ČZU) a Helmholtzova střediska pro výzkum životního prostředí v Lipsku. Pro výzkum podob sucha vědci využili data z let 1766 až 2019.
Podle spoluautora studie Martina Hanela, který působí na Fakultě životního prostředí ČZU, je výzkum přínosný i v tom, že se zabývá právě dvouletým obdobím sucha. Většina hodnocení se přitom soustředí na jednotlivá léta, kdy například roky 2003, 2015 či 2018 vystupují extrémně, nicméně se úplně nevymykají ze suchých roků ve 20. a 40. letech 20. století.
„Ale jakmile se vezmou do úvahy ta víceletá sucha, tam je jasně vidět, že dva roky po sobě takto velké sucho nikdy v minulosti nebylo,“ konstatoval Hanel. Podle něj byly roky 2018 a 2019 extrémnější i oproti závažnému suchu z let 1949 až 1950, které zasáhlo pouze třetinové území.
U etap delších než dva roky je pak podle něj rozdíl ještě markantnější. „Třeba když vezmeme pětileté období, tak nikdy v minulosti vlastně pozorovat nešlo. Tím pádem nějaký vztah ke klimatické změně je vcelku jasný. A i z toho důvodu jsme se potom dívali do klimatických modelů,“ dodává.
Sucho bude záležet na emisích
Právě výstupy globálních cirkulačních modelů simulujících změnu klimatu vědci využili k vyčíslení toho, jak se v následujících desetiletích může četnost dvouletých such vyvíjet a jaký účinek na to mohou mít emise skleníkových plynů. Rozdíly mezi četností sucha a jeho rozsahem při různých emisních scénářích byly pak podle Hanela pro tým dost překvapivé.
Při velkém nárůstu emisí lze podle vědců očekávat až sedminásobné zvýšení počtu dvouletých such. Hanel uvedl, že by tak mohlo být suchem zasaženo až o 40 milionů hektarů zemědělské půdy více. Při mírném nárůstu by se očekávaný počet těchto such snížil téměř o polovinu. Pokud se však podaří nárůst koncentrací skleníkových plynů úplně zastavit, modely přepokládají snížení očekávané frekvence až o 90 procent. Hanel upozornil na to, že tyto modely sice nejsou dokonalé, je to však nejlepší nástroj, který je nyní k dispozici.
Zavedení opatření, která vedou k výraznému snížení emisí, se tak podle týmu jeví jako účinný nástroj pro snížení výskytu dlouhotrvajících such.
