Jedno z největších vymírání na Zemi mohla způsobit supernova. Podle hypotézy sežehla ozonovou vrstvu

Když na nebi zazářila krvavě rudá hvězda jasnější než Měsíc v úplňku, začal život na Zemi vymírat. To není upoutávka na nový sci-fi film, ale možný scénář, se kterým pracují astrofyzici.

Vědci z Illinoiské univerzity přišli s hypotézou, která naznačuje, jak mohla před třemi sty miliony lety exploze vzdálené supernovy způsobit jedno z největších masových vymírání na naší planetě.

Na konci devonu, tedy před 359 miliony let došlo na Zemi k události, která způsobila vyhynutí asi tří čtvrtin všeho živého, co na planetě žilo. Příčiny jsou nejasné – přisuzují se erupcím sopek, dopadům asteroidů a dalším jevům.

Astrofyzik Brian Fields si myslí, že velkou roli mohla hrát i exploze supernovy. Popsal to se svým týmem v odborném žurnálu Proceedings of the National Academy of Sciences. Vycházeli ze studie kamení z přelomu devonu a karbonu. V něm se totiž dochovaly spory, které vypadají jako spálené ultrafialovým zářením. A něco takového se mohlo stát jedině tehdy, pokud by nefungoval přirozený štít planety proti radiaci – tedy ozonová vrstva.

„Ozonovou vrstvu může zničit i řada jevů na Zemi – od rozsáhlé sopečné činnosti až po globální oteplování, ale je sporné, jestli pro ně máme v této době důkazy,“ uvedl profesor Fields. „My místo toto navrhuje, že mohlo jít o důsledek exploze supernovy vzdálené od Země asi 65 světelných let,“ uvádí vědec. 

Vědci vyloučili všechny ostatní možné příčiny zničení ozonové vrstvy, jež by mohly přijít z vesmíru, ať už by to byly dopady meteoritů, sluneční erupce, nebo silné záblesky gama záření. Všechny by trvaly jen krátkou dobu, a nemohly by tedy zřejmě způsobit trvalejší poškození ochranného ozonového štítu, k němuž podle fosilních důkazů došlo.

Zato supernova je podle autorů výzkumu úplně jiný případ. Prvním úderem, který by Zemi její exploze uštědřila, by byla záplava smrtícího ultrafialového, rentgenového a gama záření. Pak by naši planetu zasáhly zbytky explodující hvězdy, což by ji vystavilo ozáření na dobu, která by poškodila ozonovou vrstvu na sto tisíc let.

Podivné vymírání

Pokles biodiverzity, který vymírání předcházel, ale trval asi 300 tisíc let. A tak astrofyzici uvažují o tom, že mohlo dojít dokonce k několika explozím supernov najednou krátce po sobě.

„Je to naprosto možné – masivní hvězdy se často vyskytují v blízkosti jiných masivních hvězd, takže je možné, že po první explozi došlo k dalším,“ uvedli autoři výzkumu.

Vědci nyní pro tuto hypotézu hledají důkazy; mohly by se jimi stát izotopy plutonia-244 a samaria-146, které se na Zemi přirozeně nevyskytují. Ve vrstvách z doby devonského vymírání po nich ale zatím nikdo nepátral.

Supernova se přitom v relativní „blízkosti“ Země nachází i nyní. Je to Betelgeuse, která může explodovat podle odhadů v horizontu tisíců let. „Je víc než 600 světelných let vzdálená, a leží tedy daleko za hranicí 25 světelných let, která by byla smrtící,“ doplňuje Adrienne Ertelová, která se na výzkumu podílela.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Táta, máma – a druhá máma. Děti se třemi biologickými rodiči se rodí bez genetické nemoci

Asi jedno dítě ze dvou set se rodí s genetickou poruchou mitochondrií, která se dědí po matce. Britští vědci našli způsob, jak problém vyřešit – vyžaduje ale dalšího genetického rodiče. Dětí s kombinací DNA tří lidí už je osm a brzy se narodí další.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Kočky spí častěji na levém boku. Vědci věří v evoluční důvody

Spánek na levém boku by kočkám mohl pomáhat přežít v nebezpečných podmínkách, ale také po probuzení ze spánku reagovat rychleji na blížící se kořist. Popsala to nová studie, která vyšla v recenzovaném žurnálu.
před 15 hhodinami

Sluneční exploze vytvořila na tváři hvězdy obří jizvu

Před dvěma dny, 15. července, se na levé části Slunce vytvořil masivní filament. Tento oblak hustšího a chladnějšího plazmatu byl tak silný, že na povrchu hvězdy vytvořil jasně viditelný kaňon, který připomínal jizvu na tváři.
před 21 hhodinami

Ultrazpracované potraviny způsobují řadu problémů. Chemii „nasávají“ i ze strojů

Chipsy, hamburgery, slazené nápoje, ale i spousta dalších průmyslově zpracovaných potravin může způsobovat řadu civilizačních chorob a také významně přispívat k obezitě. Vědci v řadě nových studií popisují nejen dopady, ale také příčiny toho, proč je tento druh potravy tak zdraví škodlivý.
včera v 07:00

Před osmdesáti lety vyšlo slunce dvakrát: Oppenheimer odpálil první atomovou zbraň

Získat atomovou pumu se za druhé světové války pokoušeli Němci i Japonci, první pokusný jaderný výbuch se ale uskutečnil až 16. července 1945 v poušti u amerického městečka Alamogordo v Novém Mexiku. Byl výsledkem přísně tajného americko-britského projektu Manhattan, který v USA probíhal už od roku 1942.
16. 7. 2025Aktualizováno16. 7. 2025

Ani stopa po problémech. Obří dánská studie zkoumala riziko hliníku ve vakcínách

Z minulých desetiletí existuje spousta důkazů o bezpečnosti vakcín. Vzhledem k nové vlně obav z očkování ale přicházejí i nové studie. Jedna z nich nyní rodiče uklidňuje – hrozby spojované s hliníkem v očkovacích látkách jsou dle ní nesmyslné.
16. 7. 2025

Uherské Hradiště opakovaně ničily povodně. Archeologové zkoumali jeho odolnost

Uherské Hradiště bylo rušnou obchodní křižovatkou už před velkomoravským obdobím, které ho proslavilo nejvíc. Archeologové zjistili, že zde lidé žili a obchodovali už na přelomu 7. a 8. století. Vyplývá to z analýzy sedimentů a takzvaných pohřbených půd, odkrytých v městské zástavbě nedaleko původních břehů řeky Moravy.
16. 7. 2025

Čeští studenti zazářili na světové chemické olympiádě

Čtveřice českých středoškolských studentů si přivezla z prestižní Mezinárodní chemické olympiády (IChO) zlato, stříbro i bronz. Zazářili v konkurenci stovek studentů z celého světa.
15. 7. 2025
Načítání...