Úřady v čínské oblasti Vnitřního Mongolska izolovaly celou vesnici poté, co její obyvatel zemřel na dýmějový mor, nakažlivou nemoc zodpovědnou za řadu pandemií. Díky rozvoji moderní medicíny už mor není ani zdaleka takovou hrozbou jako v minulosti, podle expertů nehrozí podobné šíření jako ve středověku.
V Číně se objevil dýmějový mor, úřady izolovaly celou vesnici
O smrti byli informováni zdravotní experti ve městě Pao-tchou o víkendu, ve čtvrtek byla potvrzena příčina smrti na dýmějový mor. Pacient zemřel na selhání oběhového systému, odborníci zatím nedokázali identifikovat, kde a jak se muž nemocí nakazil.
Úřady se rozhodly vesnici Su-ťi Sin-cchun, kde muž žil, izolovat, aby tak zabránily případnému šíření nemoci. Musí v ní proběhnout dezinfekce všech domů. Všichni obyvatelé se také musí nechat otestovat na přítomnost nemoci. Do karantény bylo umístěno devět blízkých kontaktů a dalších 26 sekundárních kontaktů mrtvého – u všech byly testy negativní.
V oblasti, kde k úmrtí došlo, byla vyhlášena druhá nejnižší úroveň poplachu (ze čtyř stupňů) – měla by zde trvat až do konce roku. Jde totiž letos už o druhý případ úmrtí na dýmějový mor v Číně. Ten předchozí byl prokázán také ve Vnitřním Mongolsku, což je autonomní oblast Číny, tedy lokalita se stejnou formou správy, jakou má Tibet. Tehdy došlo k úmrtí ve městě Bayannur, kde úřady musely uzavřít několik turistických cílů.
Mor ztratil sílu
Dýmějový mor je jednou ze tří forem moru, bakteriální choroby, která se šíří pokousáním blechami nebo nakaženými zvířaty. Ve středověku takzvaná „černá smrt“ připravila o život přinejmenším desítky milionů lidí – konzervativní odhady mluví asi o 50 milionech obětí.
V Číně se poslední větší epidemie moru objevila přibližně před sto lety, když tam roku 1911 zemřelo na dýmějový mor přes 63 tisíc lidí.
Nemoc způsobuje záněty lymfatické soustavy, které se projevují boulemi, jimž se dříve říkalo dýměje, v oblasti mízních uzlin. Z nich se po několika dnech tvoří nadýmající se měchýřky hnisu, jež bolestivě pronikají i skrze kůži. Tyto rány se nehojí, přervávají jako vředy a způsobují vznik sepse. Nemoc je doprovázená prudkým zvýšením teploty, bolestí kloubů a v případě plicní formy i zápalem plic.
Dokud se tato nemoc neléčila pomocí moderní medicíny, pohybovala se její smrtnost kolem 60 procent. S příchodem antibiotik se ale situace zásadně změnila: proti moru je účinné široké spektrum těchto léčiv, existuje dokonce i očkování.
Typické projevy dýmějového moru
Mor proto v současnosti není ani zdaleka takovou hrozbou jako v minulosti, podle expertů nehrozí podobné šíření jako ve středověku. Nepodařilo se ho však zcela vymýtit, naopak se v poslední době spíše lokálně vrací, než že by ustupoval.
Světová zdravotnická organizace informuje ročně asi o 1000 až 2000 lidí, kteří se morem nakazí – ve skutečnosti je ale zřejmě případů výrazně více. Čína se s morem potýká v posledních letech pravidelně: za posledních deset let zaznamenala 31 případů nákazy a 12 úmrtí. Také zde je ale počet případů zřejmě podhodnocený.
Svišť jako hrozba
Úřady v Pao-tchou ve čtvrtek varovaly, že se nemoc může šířit, a vyzvaly veřejnost, aby si dávala pozor a okamžitě vyhledala lékaře, pokud kdokoliv zpozoruje na sobě nebo svých blízkých příznaky moru.
Místní by se také měli vyhnout kontaktům s divokými zvířaty; právě blechy na hlodavcích totiž mor přenášejí nejčastěji. Obyvatelé Pao-tchou též nesmí lovit a jíst zvěřinu. Před měsícem se totiž mor objevil rovněž v Mongolsku, kde se jím nakazili dva bratři, kteří jedli maso sviště – loni ze stejných důvodů dva lidé na mor zemřeli.