Čeští vědci otevřeli dveře k efektivnějšímu využití řas po celém světě

Využití řas se v mnoha odvětvích stane neporovnatelně efektivnějším –⁠ díky českým vědcům, kteří dokázali za pomoci elektrolýzy získat ceněnou řasovou biomasu za zlomek běžných energetických nákladů. Právě tato biomasa je využívána v potravinářství, kosmetice a krmivářství. Nový postup separace biomasy povede ke snížení dosavadních nákladů až na polovinu. Jedná se o obrovskou úsporu nákladů v tomto odvětví, tedy objemu trhu přesahujícím 10 milionů eur. Snížení výrobních nákladů také otevírá dveře k využití řas pro výrobu biopaliv.

„Řasy patří spolu se sinicemi k nejstarším obyvatelům naší planety. Jejich produkce ve světě také každým rokem stoupá. Nicméně jejich využití je stále limitováno vysokou výrobní cenou a množstvím vložené energie. Zásadní podíl tvoří energie spotřebovaná při separaci řasové biomasy. Pro získání jednoho kilogramu suché biomasy je třeba odstranit dvě stě až tisíc litrů vody,“ přiblížil Petr Konvalinka, předseda Technologické agentury České republiky (TA ČR), která projekt podpořila bezmála čtyřmi miliony korun v rámci Programu ZÉTA.

Výzkumný tým dokázal energetickou zátěž řádově snížit. Pro tyto účely tři roky vyvíjel speciální přístroj, takzvanou elektrokoagulační jednotku. Obdobná zařízení jsou přitom využívána spíše v oblasti elektrochirurgie, kde díky elektrickému proudu dochází například k tepelnému vysoušení tkáně. Stejný princip se ale používá i pro čištění průmyslových odpadních vod.

Princip kontinuální elektrokoagulační jednotky je takový, že řasová suspenze natéká mezi železné elektrody, kde je obohacena o železité ionty, čímž dojde k destabilizaci suspenze. Následně protéká částí se systémem děrovaných stěn, kde dochází k mírnému míchání vedoucímu k tvorbě vloček. Ve třetí části jsou vločky separovány alternativně buď sedimentací, nebo flotací.

Řasy v potravinářství

„Experimentovali jsme na známé řase Chlorella vulgaris. Upravovali jsme velikost proudu, koncentraci biomasy i uspořádání přístroje s cílem co nejefektivnějšího oddělení biomasy od kapalného kultivačního média. Dosáhli jsme účinnosti separace na devadesát sedm procent, což je skvělý výsledek,“ uvedla Irena Brányiková, řešitelka projektu.

Tím ale práce týmu ještě nekončí. Výzkumníci se chtějí nyní aktivně zaměřit i na co největší snížení podílu obsahu železa v získané biomase. Tím by se dala uplatnit i v potravinářském průmyslu. V laboratorním měřítku se toto snížení už podařilo.

Již nyní dosáhl český tým odborníků jedinečných výsledků, které prezentoval na národních i mezinárodních konferencích. Elektrokoagulační jednotka pro separaci řasové biomasy je také užitným vzorem – tedy spadá pod ochranu, která je poskytována technickým řešením, jež jsou nová, přesahují rámec pouhé odborné dovednosti a jsou průmyslově využitelná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
před 1 hhodinou

Zvyšte daně na slazené nápoje, vyzývá státy WHO. Česku by to dle analýzy pomohlo

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučila členským zemím, aby zvýšily daně na slazené a alkoholické nápoje s cílem omezit jejich spotřebu a finančně podpořit zdravotnictví. Podle WHO fakt, že většina zemí má na tyto nápoje stále nízké daně, přispívá k nárůstu počtů nemocných obezitou, cukrovkou, chorobami srdce a rakovinou.
před 4 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 20 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026
Načítání...