Čeští vědci otevřeli dveře k efektivnějšímu využití řas po celém světě

Využití řas se v mnoha odvětvích stane neporovnatelně efektivnějším –⁠ díky českým vědcům, kteří dokázali za pomoci elektrolýzy získat ceněnou řasovou biomasu za zlomek běžných energetických nákladů. Právě tato biomasa je využívána v potravinářství, kosmetice a krmivářství. Nový postup separace biomasy povede ke snížení dosavadních nákladů až na polovinu. Jedná se o obrovskou úsporu nákladů v tomto odvětví, tedy objemu trhu přesahujícím 10 milionů eur. Snížení výrobních nákladů také otevírá dveře k využití řas pro výrobu biopaliv.

„Řasy patří spolu se sinicemi k nejstarším obyvatelům naší planety. Jejich produkce ve světě také každým rokem stoupá. Nicméně jejich využití je stále limitováno vysokou výrobní cenou a množstvím vložené energie. Zásadní podíl tvoří energie spotřebovaná při separaci řasové biomasy. Pro získání jednoho kilogramu suché biomasy je třeba odstranit dvě stě až tisíc litrů vody,“ přiblížil Petr Konvalinka, předseda Technologické agentury České republiky (TA ČR), která projekt podpořila bezmála čtyřmi miliony korun v rámci Programu ZÉTA.

Výzkumný tým dokázal energetickou zátěž řádově snížit. Pro tyto účely tři roky vyvíjel speciální přístroj, takzvanou elektrokoagulační jednotku. Obdobná zařízení jsou přitom využívána spíše v oblasti elektrochirurgie, kde díky elektrickému proudu dochází například k tepelnému vysoušení tkáně. Stejný princip se ale používá i pro čištění průmyslových odpadních vod.

Princip kontinuální elektrokoagulační jednotky je takový, že řasová suspenze natéká mezi železné elektrody, kde je obohacena o železité ionty, čímž dojde k destabilizaci suspenze. Následně protéká částí se systémem děrovaných stěn, kde dochází k mírnému míchání vedoucímu k tvorbě vloček. Ve třetí části jsou vločky separovány alternativně buď sedimentací, nebo flotací.

Řasy v potravinářství

„Experimentovali jsme na známé řase Chlorella vulgaris. Upravovali jsme velikost proudu, koncentraci biomasy i uspořádání přístroje s cílem co nejefektivnějšího oddělení biomasy od kapalného kultivačního média. Dosáhli jsme účinnosti separace na devadesát sedm procent, což je skvělý výsledek,“ uvedla Irena Brányiková, řešitelka projektu.

Tím ale práce týmu ještě nekončí. Výzkumníci se chtějí nyní aktivně zaměřit i na co největší snížení podílu obsahu železa v získané biomase. Tím by se dala uplatnit i v potravinářském průmyslu. V laboratorním měřítku se toto snížení už podařilo.

Již nyní dosáhl český tým odborníků jedinečných výsledků, které prezentoval na národních i mezinárodních konferencích. Elektrokoagulační jednotka pro separaci řasové biomasy je také užitným vzorem – tedy spadá pod ochranu, která je poskytována technickým řešením, jež jsou nová, přesahují rámec pouhé odborné dovednosti a jsou průmyslově využitelná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci se domnívají, že našli prastarého předchůdce písma

První písmo podle učebnic dějepisu vzniklo na Blízkém východě, někdy kolem roku 3400 před naším letopočtem. Němečtí vědci ze Saarlandské univerzity teď ale tvrdí, že našli důkazy o tom, že historie písma je mnohem, mnohem starší. Možná dokonce o desítky tisíc let.
před 8 hhodinami

USA se na Trumpův pokyn vrací ke glyfosátu. Ministr Kennedy otočil

Prezident Donald Trump minulý týden vydal exekutivní příkaz, kterým se rozhodl podpořit domácí produkci fosforu a herbicidu glyfosátu. Chemikálii řada organizací viní z negativních dopadů na lidské zdraví, i kvůli možnému riziku rakoviny. Aktivně proti ní v minulosti vystupoval i současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší. Ve vládním angažmá otočil s tím, že na glyfosátu je závislé americké zemědělství.
před 10 hhodinami

Bouba a kiki fungují i u kuřat. Vědci boří jeden z pilířů jazykovědy

Nový výzkum italských psychologů zjistil, že jedno z univerzálních pravidel v lidském jazyce zřejmě nemá nic společného s řečí. Funguje totiž také u kuřat, která od lidí dělí tři sta milionů let evoluce.
před 12 hhodinami

Před 70 lety padla Stalinova modla. Pomohl k tomu ze záhrobí i Lenin

Takzvaná „Fronta na maso“ – monumentální Stalinův pomník na pražské Letné – stál na místě necelý rok, když se nad jeho existencí už začaly stahovat mraky. Před 70 lety totiž začal XX. sjezd Komunistické strany Sovětského svazu. Tehdejší první tajemník Nikita Chruščov na něm poprvé veřejně odsoudil Stalinovy zločiny a vytváření jeho kultu osobnosti. Projev byl tajný, brzo se ale dostal do světa. A Stalinova sláva začala uvadat. Příslib společenského uvolnění ale Sověti následně rázně utnuli.
před 15 hhodinami

Porno, sítě, hry. Hyde Park Civilizace řešil digitální hrozby

Stále mladší děti tráví stále více času na sociálních sítích. Ty jim poskytují spoustu zábavy, poznání i sociálních vazeb, ale také skýtají mnoho nástrah. Pro rodiče může být složité tato rizika pochopit, protože v jejich mládí nebyla lidská identita natolik propojená s tou digitální a většina takových hrozeb nebyla tak rozšířená. Tématu se věnoval Hyde Park Civilizace.
před 16 hhodinami

Marihuana v dospívání zdvojnásobuje riziko duševních nemocí

Téměř půl milionu mladých lidí zkoumali američtí vědci v rozsáhlé studii, která se věnovala konzumaci marihuany. Výzkum ukázal, že existuje souvislost mezi kouřením konopí a vznikem psychických chorob. A s velkou pravděpodobností jde o souvislost příčinnou.
včera v 14:15

Zákaz mobilů ve školách dle výzkumu přímo nezlepšuje známky ani duševní pohodu

Zákaz mobilních telefonů ve školách nevede přímočaře ke zlepšení studijních výsledků. Žáci sice nejsou tak rozptylováni, ale na druhou stranu roste neklid a nekázeň ve třídách. Vyplývá to z dat z 21 zemí včetně Česka, která analyzovali vědci výzkumného týmu IRTIS Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Podle tohoto výzkumu plošné zákazy nefungují a nejsou tedy ani univerzálním řešením. Vhodnější je přizpůsobit pravidla místním podmínkám.
včera v 11:24

Při extrémních vedrech vznikají nad městy nanočástice schopné proniknout do plic

Světová velkoměsta se vlivem oteplování planety i toho, jak zastavěná jsou, stávají stále rozpálenějšími kotli. Má to v mnoha ohledech negativní dopady na lidské zdraví. Teď vědci popsali další možný: vznik atmosférických aerosolů složených z nanočástic, které mohou proniknout do plic. To se donedávna pokládalo za nepravděpodobné.
včera v 11:14
Načítání...