Amatérský archeolog objevil na návrší Pardědub pravěkou lokalitu starou 20 tisíc let

Amatérský archeolog objevil v Královéhradeckém kraji lokalitu starou 20 tisíc let z období paleolitu. Na návrší Pardědub nad řekou Labe u obce Skalice na Hradecku našel dva artefakty z pazourku, které svědčí o tábořišti z doby takzvaných lovců mamutů. Oznámil to archeolog Muzea východních Čech v Hradci Králové Petr Čechák. Nálezce objevil pazourky při povrchovém sběru na poli již před několika lety, minulý týden je přinesl do muzea.

„Byla objevena nová paleolitická lokalita v místě, kde doposud žádné takto staré nálezy známé nebyly. Z tohoto hlediska jde o významný objev. Návrší bylo vyhledávané, jak v zemědělském pravěku, tak i, jak bylo zjištěno, ve starší době. Před 20 tisíci lety se obecně osídlení váže na větší vodní toky. Souvisí to pravděpodobně s tím, že pravěcí lidé sledovali tahy zvěře,“ řekl Čechák.

Místo, které lidé milovali tisíce let

Archeologům není Pardědub neznámou lokalitou, jsou tam zaznamenány nálezy ze zemědělského pravěku a také ze středověku. Tímto nálezem se ale osídlení lokality posouvá dál do minulosti, až do starší doby kamenné.

Artefakt z pazourku
Zdroj: ČTK/PR/Muzeum východních Čech

Předané nálezy tvoří dva artefakty, prvním z nich je takzvané jádro, tedy kus suroviny, ze které pravěcí lidé odbíjeli čepele a úštěpy. Právě ty jim potom sloužily jako vlastní pracovní nástroje. Jádro z Pardědubu měří asi tři centimetry.

Druhý předmět je větší, jeho délka je asi 5,5 centimetru, a jde o takzvaný dekortikační úštěp. „Jeho účelem bylo z celého původního valounu suroviny odstranit tvrdou a pro výrobu nástrojů nepoužitelnou kůru tak, aby pro další štípání zbyla už jen čistá surovina, tedy vlastní jádro. Úštěp z Pardědubu má proto celou jednu stranu pokrytou kůrou, zatímco druhá je naopak bez jakýchkoli stop po tomto prvku,“ uvedl Čechák.

I když se ani v jednom případě nejedná o hotový nástroj, podle archeologů svědčí nálezy o zpracovávání kamenné suroviny a výrobě artefaktů v této lokalitě.

Surovina je v případě obou nálezů stejná, takzvaný silicit glacigenních sedimentů, jinak také pazourek. Původně se vyskytoval pouze u Baltského moře, ale v dobách ledových byl působením ledovce přesunut až do dnešního Polska a okrajově i na české území. Pazourek byl jako velice kvalitní surovina využíván paleolitickými a mezolitickými lovci a sběrači, ale objevuje se i v souborech zemědělských populací, uvedli zástupci muzea.

Nová paleolitická lokalita na Pardědubu je od ostatních nálezů z tohoto období izolovaná. „Pokud bychom hovořili pouze o nálezech podobně starých, paleolitických, museli bychom se vypravit až do více než tři kilometry vzdálených Předměřic,“ dodal Čechák.

Nejbližší pozůstatky lovců a sběračů, tentokrát výrazně mladší, z období mezolitu, jsou vzdálené dva kilometry z místa mezi Smiřicemi a Skalicí.

Spolupráce detektorářů a vědců

Nálezce kontaktoval muzeum také díky startujícímu projektu s názvem Jak nalézat a neničit. Cílí především na hledače, kteří historické předměty hledají za pomoci detektorů kovů. „Jak je ale patrné, i bez detektoru kovů lze objevovat,“ uvedla mluvčí muzea Lucie Peterková. 

Hradecký kraj a jeho muzea navazují s takzvanými detektoráři spolupráci. Muzea budou pro ně pořádat školení a nabídnou jim za spolupráci odměny. Hradecké muzeum odhaduje, že v kraji může být několik tisíc detektorářů, jen menší část spolupracuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili hladové bakterie, kterým chutnají věčné chemikálie

Až doposud si lidstvo nedokázalo poradit s problémem takzvaných věčných chemikálií, které se šíří po celé planetě. Teď biologové zjistili, že se jeden druh bakterií naučil tyto látky konzumovat.
před 7 hhodinami

Na jih USA vpadl arktický vzduch, sněžilo na Floridě a panovaly mrazy

Zatímco Česko během letošní zimy zůstává ušetřeno déletrvajících epizod se silnějšími mrazy, značná část kontinentálních Spojených států zažila v posledních dnech nezvykle rozsáhlý vpád arktického vzduchu. Ten přinesl teploty o 15 až 25 stupňů Celsia nižší oproti dlouhodobým průměrům v této roční době.
včera v 10:32

Největší ledovec světa může zablokovat kolonie tučňáků, obávají se vědci

Tučňáky a ploutvonožce na ostrově Jižní Georgie v jižním Atlantiku ohrožuje blížící se obrovský ledovec, píše server britského deníku The Times. Vědci se obávají, že by na ostrově mohl vyhubit celé kolonie zvířat.
včera v 09:12

Trump dočasně zakázal zdravotnickým organizacím komunikovat s veřejností

Americké federální zdravotnické organizace nesmí z rozhodnutí administrativy prezidenta Spojených států Donalda Trumpa dočasně komunikovat s veřejností. S odkazem na desítky současných i bývalých úředníků a dalších osob obeznámených s touto záležitostí to tvrdí deník The Washington Post. Organizace tak prý nesdílí ani pravidelné zprávy o nemocnosti, šíření nakažlivých chorob ani aktualizace týkající se vysoce nakažlivé ptačí chřipky.
23. 1. 2025

Australští vědci navrhují diskuzi o genetické úpravě lidských embryí

Úprava neboli editace lidských embryí je v současné době nezákonná. Současně jde ale o pokrok ve vědě vpřed, který je tak rychlý, že se začínají objevovat otázky, kdy a jak tato omezení opustit.
23. 1. 2025

Solární elektrárny v EU loni poprvé vyrobily víc energie než ty uhelné

Podíl solární energie na výrobě elektřiny v Evropské unii byl loni s jedenácti procenty poprvé vyšší než podíl uhelných elektráren, které vyprodukovaly necelou desetinu celkového energetického mixu. Ve zprávě to uvedl výzkumný institut Ember. Loni dále klesal celkový podíl energie z fosilních zdrojů, naopak ty obnovitelné dosáhly dosud nejvyššího podílu 47 procent na celkové výrobě.
23. 1. 2025

U Hradce se našly stopy po vojenských střetech z doby husitské

Archeologové na jižním okraji Hradce Králové objevili osídlení z pravěku, středověku a stopy po vojenských střetech z novověku. Území na levém břehu Labe jižně od centra se pokládalo za archeologicky méně významné. Objevy z posledních let ale naznačují opak, řekl archeolog Radek Bláha. Nálezy jsou z lokality Na Pískách v městské části Třebeš u silnice na Vysokou nad Labem.
23. 1. 2025

Častí uživatelé sociálních sítí jsou podrážděnější, zjistila studie

Dospělí, kteří často používají sociální sítě, jsou vznětlivější a trpí výrazně vyšší mírou podrážděnosti než ti, kteří se sociálním médiím vyhýbají. Zjistil to výzkum expertů z Centra pro kvantitativní výzkum zdraví při Massachusettské všeobecné nemocnici a Harvardské lékařské fakultě.
23. 1. 2025
Načítání...