O život nebo životní prostor přišly během australských požárů na přelomu let 2019 a 2020 asi tři miliardy zvířat. Popsala to skupina vědců, která provedla první hlubokou analýzu této katastrofy a jejíž závěry nyní přinesl deník The Guardian.
Podle expertízy bylo požáry postiženo 143 milionů savců, 180 milionů ptáků a 51 milionů žab. Zdaleka nejhůř ale požáry dopadly na plazy – těch bylo ohněm zasaženo 2,5 miliardy.
Výrazy „zasaženo“ nebo „postiženo“ znamenají, že ne všechna tato zvířata zemřela v plamenech nebo žáru, ale oheň jejich životní prostředí poškodil tak vážně, že šance na přežití u nich byla minimální, a zřejmě tedy zemřela.
Pro Světový fond na ochranu přírody (WWF) tuto bilanci připravilo deset australských vědců; jejich závěry jsou ještě negativnější než původní odhady – ty hovořily „jen“ o miliardě mrtvých zvířat. Podle Dermota O'Gormana, ředitele australské pobočky WWF, je těžké najít jinou katastrofu, která by v moderních dějinách vzala tolika zvířatům život.
„Tohle loňské požáry řadí mezi nejhorší přírodní katastrofy v moderních dějinách,“ uvedl O'Gorman.
Také podle profesora Chrise Dickmana, který výzkum vedl, je množství mrtvých zvířat nečekaně velké. „Tři tisíce milionů obratlovců – to je obrovské číslo. Je tak velké, že se jen špatně představuje; je to téměř polovina lidské populace planety,“ uvedl ekolog.
Pozornost veřejnosti se upnula na ikonické druhy zvířat, například na koaly. Ve skutečnosti ale mnohem více požáry utrpěla menší a méně nápadná zvířata, jako jsou například druhy drobných plazů, třeba scinkové.
Příčiny a následky
„Musíme opravdu začít přemýšlet, jak zkrotíme démonického džina, kterého jsme vypustili z lahve,“ vyzval Dickman. „Musíme se podívat na to, jak rychle se dokážeme vzdát spalování uhlíku a jak rychle přestaneme šíleně kácet lesy.“
Australští vědci varovali před vlivem skleníkových plynů v atmosféře už od 80. let dvacátého století, když profesor Tom Beer upozornil, že větší koncentrace těchto látek zvýší riziko požárů na kontinentu.
V březnu letošního roku zase klimatologové popsali, že extrémně suché a horké počasí, které bylo hlavní příčinou požárů, je při vyšších teplotách planety asi čtyřikrát pravděpodobnější než v devadesátých letech dvacátého století. A pokud se teplota planety zvýší o dva stupně, pak bude takové počasí dokonce osmkrát pravděpodobnější.
Další kamínek do mozaiky důkazů přinesla Australská meteorologická služba. Ta ukázala, že sezona počasí, které nahrává vzniku požárů, v současnosti začíná už v srpnu – to je o tři měsíce dříve než v padesátých letech dvacátého století.
Co požáry způsobily
Červencová studie tří ekologů popsala, že požáry na přelomu roku vedly k nejhorší ztrátě životního prostředí pro ohrožené druhy od doby, co Austrálii kolonizovali Britové.
Další výzkum, který vyšel v polovině letošního roku, zase na základě práce dvacítky australských biologů prokázal, že 49 původních druhů, které zatím nebyly ohrožené, se mezi nimi ocitlo. Podle australských vládních dat je vymřením ohroženo 471 druhů původních rostlin a 191 druhů obratlovců.
