Australané přišli s ultrarychlým testem na koronavirus. Odpověď přináší do 20 minut

Od počátku koronavirové pandemie byla australská univerzita Monash jedním z předních vědeckých pracovišť, které se věnovalo výzkumu této nemoci. Jako jedna z prvních na světě přečetla genom nového koronaviru a nyní přišla s přelomovým krevním testem, který umí přítomnost viru odhalit výjimečně rychle.

Jedním z největších problémů koronavirové pandemie je nejen nedostatečná kapacita států testovat podezřelé případy, ale především pomalost testů. Na výsledky se čeká průměrně 48 hodin, řada vyšetřovaných je ale dostala někdy až po týdnu. Testy, ať už PCR nebo protilátkové, jsou relativně náročné a jejich vyhodnocování trvá nepříjemně dlouho. Rychlé a současně spolehlivé testy by mohly pomoci situaci řešit.

Krevní test z Monash University dokáže najít stopy viru v krevní plazmě během pouhých 20 minut. Tento takzvaný aglutinační test pátrá po protilátkách v krvi.

  • Aglutinace je metoda určená ke zjištění protilátek proti některým infekčním agens. Princip metody spočívá v tom, že na sklíčko se kápne známý roztok antigenu a k němu se poté přimíchá kapka testovaného séra. Jsou-li v testovaném séru přítomny specifické protilátky proti danému antigenu, dojde ke vzniku aglutinátu (sraženiny) v podobě vloček či zákalu, který lze pozorovat zrakem. 
  • Výhodou metody je zejména její rychlost a nenáročnost – lze ji provádět i v terénu mimo laboratoř.

Pozitivní test na covid-19 způsobí výrazné nahuštění červených krvinek. Je to tak výrazné, že změna je viditelná i pouhým okem.

K čemu se dají testy použít

Současné PCR testy se používají u osob, které mají nemoc, nový aglutinační test je protilátkový, takže pozná přítomnost protilátek, které se v organismu objeví po překonání infekce.

Takové testy tu už byly a používají se, ale australský test je proti nim výrazně jednodušší a rychlejší. Jeho tvůrci uvádí, že i obyčejná laboratoř bez specializovaného vybavení dokáže pomocí tohoto testu prověřit až 200 lidí za hodinu. Specializovaná zařízené by mohla za den otestovat až 16 800 dávek.

Takový test by mohl výrazně pomoci ohroženým zemím zjistit, v jakém stavu promoření jejich populace je, dal by se využít i pro trasování – ale dokonce i pro testování účinnosti vakcín. Protože první klinické zkoušky vakcín už nyní probíhají, má test otevřenou cestu.

O úspěšnosti nového testu informoval odborný žurnál ACS Sensors 17. července. Univerzita si ho nechala patentovat, jeho autoři nyní začínají navazovat spolupráci s vládními i soukromými společnostmi, aby se test co nejdříve dostal do praxe.

Podle autorů by test mohla využívat jakákoliv laboratoř vybavená základními pomůckami. Věří ale, že tato metoda by se dala snadno upravit nejen pro covid, ale také pro další choroby, které již existují, anebo které se teprve objeví.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Znečištění vzduchu krade na Slovensku lidem až dva roky života. Grafika ukazuje, kde je nejhůř

Znečištění vzduchu má podle nového slovenského výzkumu značný dopad na lidské zdraví. Tam, kde je nejhorší vzduch k dýchání, nejvíce klesá očekávaná délka života, ukázala studie slovenských akademiků.
před 15 hhodinami

Evropský parlament schválil používání geneticky vylepšených plodin

Evropa až doposud nemohla v zemědělství využívat výsledků pokroku v genetickém inženýrství. Moderní techniky, které umožňují cílené změny genů, ale nejde o GMO, ve středu schválili poslanci Evropského parlamentu. Otevřeli tak cestu na pole pro rostliny, které budou mít vyšší výnosy, budou odolnější vůči nemocem a vydrží i zrychlování klimatické změny.
před 16 hhodinami

Divoké kočky vyfasovaly GPS obojky. Vědcům to má pomoci s jejich ochranou

Kočky divoké se vrací do české přírody. Ale protože jde o tajnůstkářská zvířata, vědci toho o jejich chování nevědí dost, takže pak dochází ke zbytečným úhynům těchto zvířat, například při střetu s automobily. Pomoci má nový projekt.
před 18 hhodinami

Živí koráli jezdili vlakem z Vídně do Brna. Výzkum popsal, jak reagují na stres

Vědci z brněnského vědeckého institutu CEITEC VUT vůbec poprvé sledovali v reálném čase díky metodě live microCT, jak rostou živí mořští koráli. Dokázali popsat, jak se formuje jejich vápenitá schránka, která doposud zůstávala skrytá pod povrchem. Výsledky ukázaly, jak koráli rostou, regenerují se a reagují na stres nebo konkurenční organismy, což by mohlo pomoci s ochranou těchto organismů, jež jsou zásadní pro řadu ekosystémů.
před 19 hhodinami

VideoVztahy jsou ve 21. století jiné než dřív, shodli se hosté pořadu Na dosah

„Je láska krásná? Ne, je zlá, krutá a bodá jako trn,“ psal o složitosti tohoto fenoménu už William Shakespeare v Romeovi a Julii. Bez lásky a vztahů lidé nefungují, tráví jimi podstatnou část života a denně v nich narážejí na nové a nové nástrahy. Právě lásce a vztahům i jejich podobě v moderním světě 21. století se věnoval pořad Na dosah, který moderuje Daniel Stach. Téma uchopil z pohledu vědy, zkušeností a umění, ale i filosofie a jazyka. O nejdůležitějších tématech hovořili bývalá hlavní psycholožka Armády ČR Helena Sováková, písničkář Michal Horák, socioložka Markéta Šetinová, sociolog Jakub Sedláček, filosof jazyka Tomáš Koblížek a lektor sebeobrany Pavel Houdek. Hosté se shodli, že vztahy jsou v současnosti jiné než dřív.
před 21 hhodinami

Smečka vlků zaútočila na stádo zubrů. Unikátní video pořídili polští biologové

Vědci v Polsku pořídili zřejmě první videozáznam toho, jak v Bělověžském pralese na východě země smečka vlků útočí na stádo zubrů. Server Notes from Poland píše, že video je z poloviny loňského září, Robin Wijnandsová a Tomasz Borowik z Polské akademie věd (PAN) ho ale zveřejnili teprve nyní na internetových stránkách odborného časopisu Ecology and Evolution.
před 21 hhodinami

Vědecké centrum Biocev už dekádu zkoumá viry, proteiny i nové léky

Biotechnologické a biomedicínské centrum Biocev, které bylo otevřeno před deseti lety, 16. června 2016, ve Vestci u Prahy, je jedním z několika velkých vědeckých projektů, takzvaných center excelence v Česku. Patří mezi ně například i nedaleký superlaser ELI v Dolních Břežanech, CEITEC v Brně nebo Ústav výzkumu globální změny CzechGlobe. V kontextu české i evropské vědy Biocev představuje špičkovou komplexní platformu pro rozvoj moderních biotechnologií a biomedicíny.
16. 6. 2026

Na rakovinu dělohy umírají stovky žen ročně. Zásadní roli hraje obezita

Asi 2100 žen v Česku si každý rok vyslechne diagnózu rakoviny dělohy. Přibližně čtyři stovky z nich na tuto nemoc zemřou, významná část z nich ale zbytečně. Jak upozornil gynekolog Michael Halaška z 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, zásadní roli ve vzniku tohoto nebezpečného onemocnění totiž hraje kromě genetiky a syndromu PMOS zejména obezita.
16. 6. 2026
Načítání...