Kolibříci létají ke květinám v konkrétním číselném pořadí, tvrdí studie

Kolibříci nevynikají pouze svým výrazným zbarvením, ale také svou bystrostí. Nový výzkum, který publikoval časopis Proceedings of the Royal Society B, navíc poukázal na to, že tito malí opeřenci jsou schopni pochopit koncept číselného pořadí.

O kolibřících bylo už dříve známé, že k jednotlivým květinám přilétávají v konkrétním pořadí. Nová studie však naznačuje, že by tento proces mohl být založen spíše na konceptu „první“, „druhá“, „třetí“ než na konkrétním umístění daných rostlin či okolních orientačních bodů.

To ale podle vědců neznamená, že tato drobná stvoření zvládají počty. „Počítání má antropocentrickou (zaměřenou na člověka –⁠ pozn. red.) konotaci,“ vysvětlila spoluautorka studie Maria Tello-Ramosová z University of St Andrews.

„Spíš je to tak, že řadí věci do sekvencí. Nemůžeme říct, že by kolibříci počítali ve smyslu ,jeden, dva, tři, čtyři', ale spíš že poznají, že čtvrtá květina se liší od té, kterou navštívili jako třetí,“ dodala.

Devět ptáků, deset umělých květin

Tello-Ramosová se svými kolegy měla během výzkumu k dispozici devět samečků kolibříka rezavolesklého. Ty odborníci vypustili do prostoru s deseti stejnými umělými květinami, které byly od sebe vzdálené po dvaceti centimetrech.

Na začátku experimentu tým vědců naplnil první „květinu“sladkým roztokem. Poté, co všichni kolibříci navštívili tento květ čtyřikrát, výzkumníci řadu pomíchali, v jejím čele následně opět zůstala umělá květina s nektarem. Poté vědci postup opakovali s tím, že květina s náplní byla postupně v pořadí druhá, třetí a nakonec čtvrtá. 

Výzkumníci přitom zjistili, že všech devět drobných opeřenců se naučilo létat ke „správné“ květině. Tu s cukrovou náplní přitom kolibříci navštěvovali častěji, než autoři před začátkem studie předpokládali.

Aby vědci mohli vyloučit, že se ptáci jednoduše naučili, kterou květinu si vybrat, podle vzdálenosti, představili kolibříkům také řadu náhodně rozmístěných falešných květů. I v tomto případě však opeřenci s jistotou zvolili květ obsahující sladký roztok.

Kolibříci tak koncept číselného pořadí používají při orientaci v přírodě v kombinaci s jinými poznatky –⁠ jako je například barva či umístění rostliny, domnívá se Tello-Ramosová. „Pokud je informace relevantní, kolibřík ji využije,“ dodala.

Podle neurobiologa z univerzity v německém Tübingenu se jedná o ambiciózní studii. Její výsledky nicméně nevylučují další možnosti, podotkl podle serveru ScienceMag. „Například že ptáci využili při hledání květiny další informace,“ uvedl s tím, že je také možné, že každý kolibřík využívá jiné strategie. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Studie spojuje nadměrné noční osvětlení se změnami ve struktuře a funkci srdce

Podle studie zveřejněné v časopise European Heart Journal, oficiálním časopise Evropské kardiologické společnosti, je vystavení světlu v noci spojeno s významnými a potenciálně škodlivými změnami ve struktuře a funkci srdce.
před 4 hhodinami

Srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, uvedl Copernicus

Letošní srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, když vyrovnal rekord července 2023. Průměrná teplota vzduchu u zemského povrchu činila 16,96 stupně Celsia a byla o 0,85 stupně nad průměrem z let 1991 až 2020, uvedla ve čtvrtek služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus. Letní období od června do srpna vyrovnalo rekord průměrné celosvětové teploty z roku 2024.
před 9 hhodinami

Na Pálavě se šíří invazní kaktus. Může vytlačovat původní rostliny

V Chráněné krajinné oblasti Pálava se šíří nepůvodní mrazuvzdorný kaktus – opuncie. Ochranáři ho po Děvíně a Tabulové letos zaznamenali v další tamní rezervaci, na Svatém kopečku u Mikulova. Severoamerická rostlina představuje hrozbu pro původní vzácné druhové složení pálavských stepí, informovali zástupci Správy CHKO Pálava na facebooku.
před 9 hhodinami

Estonští vědci odhalili nebezpečné výkyvy vody mezi Varenským jezerem a Černým mořem

V úzkém přístavním kanálu mezi Černým mořem a Varenským jezerem mohou vznikat nečekaně silné proudy a výrazné výkyvy hladiny, které ohrožují lodní dopravu a komplikují provoz přístavu. Příčiny tohoto jevu zkoumali vědci z Tallinské technické univerzity TalTech. Své závěry publikovali v odborném časopise Ocean Science.
včera v 16:59

Dekády starý matematický problém AI vyřešila za desítky hodin. Ale možná kradla

Na matematiku specializovaná umělá inteligence (AI) od společnosti OpenAI vyřešila desítky let nevyřešený problém. Předběhla tak lidské matematiky, kteří se snažili udělat to samé – a možná při tom i využila jejich data. Podle českého matematika Vítězslava Kaly jde v každém případě o mimořádný úspěch.
včera v 14:28

V Egyptě objevili 4300 let starou hrobku. Malby jsou stále jako živé

Španělští archeologové objevili nedaleko egyptské metropole Káhiry 4300 let starou hrobku, která patří dvěma úředníkům. Oznámilo to egyptské ministerstvo cestovního ruchu a památek.
včera v 10:21

Špinavý vzduch zabíjí tisíce Čechů. Podívejte se na srovnání evropských měst

Rostoucí počet vln veder a požárů ohrožuje snahy o zlepšení kvality ovzduší, varovala tento týden Světová meteorologická organizace (WMO). Ve své výroční zprávě o kvalitě ovzduší organizace spadající pod OSN také upozorňuje, že kouř z extrémních lesních požárů má zásadní zdravotní dopady.
včera v 06:00

Enterprise poprvé vzlétla před 60 lety. Otestujte si znalosti fenoménu Star Trek

Americký televizní seriál Star Trek se několikrát zapsal do dějin. Sága posádky lodi Enterprise putující vesmírem pod vedením kapitána Jamese Kirka divákům ukazovala například to, že mohou spolupracovat tvorové různých ras. Star Trek byl také prvním pořadem, ve kterém běloch políbil černošskou ženu. Když se přitom před šedesáti lety, 8. září 1966, objevil na obrazovkách první díl dnes už legendární série, na velký úspěch to nevypadalo.
8. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.