Kolibříci létají ke květinám v konkrétním číselném pořadí, tvrdí studie

Kolibříci nevynikají pouze svým výrazným zbarvením, ale také svou bystrostí. Nový výzkum, který publikoval časopis Proceedings of the Royal Society B, navíc poukázal na to, že tito malí opeřenci jsou schopni pochopit koncept číselného pořadí.

O kolibřících bylo už dříve známé, že k jednotlivým květinám přilétávají v konkrétním pořadí. Nová studie však naznačuje, že by tento proces mohl být založen spíše na konceptu „první“, „druhá“, „třetí“ než na konkrétním umístění daných rostlin či okolních orientačních bodů.

To ale podle vědců neznamená, že tato drobná stvoření zvládají počty. „Počítání má antropocentrickou (zaměřenou na člověka –⁠ pozn. red.) konotaci,“ vysvětlila spoluautorka studie Maria Tello-Ramosová z University of St Andrews.

„Spíš je to tak, že řadí věci do sekvencí. Nemůžeme říct, že by kolibříci počítali ve smyslu ,jeden, dva, tři, čtyři', ale spíš že poznají, že čtvrtá květina se liší od té, kterou navštívili jako třetí,“ dodala.

Devět ptáků, deset umělých květin

Tello-Ramosová se svými kolegy měla během výzkumu k dispozici devět samečků kolibříka rezavolesklého. Ty odborníci vypustili do prostoru s deseti stejnými umělými květinami, které byly od sebe vzdálené po dvaceti centimetrech.

Na začátku experimentu tým vědců naplnil první „květinu“sladkým roztokem. Poté, co všichni kolibříci navštívili tento květ čtyřikrát, výzkumníci řadu pomíchali, v jejím čele následně opět zůstala umělá květina s nektarem. Poté vědci postup opakovali s tím, že květina s náplní byla postupně v pořadí druhá, třetí a nakonec čtvrtá. 

Výzkumníci přitom zjistili, že všech devět drobných opeřenců se naučilo létat ke „správné“ květině. Tu s cukrovou náplní přitom kolibříci navštěvovali častěji, než autoři před začátkem studie předpokládali.

Aby vědci mohli vyloučit, že se ptáci jednoduše naučili, kterou květinu si vybrat, podle vzdálenosti, představili kolibříkům také řadu náhodně rozmístěných falešných květů. I v tomto případě však opeřenci s jistotou zvolili květ obsahující sladký roztok.

Kolibříci tak koncept číselného pořadí používají při orientaci v přírodě v kombinaci s jinými poznatky –⁠ jako je například barva či umístění rostliny, domnívá se Tello-Ramosová. „Pokud je informace relevantní, kolibřík ji využije,“ dodala.

Podle neurobiologa z univerzity v německém Tübingenu se jedná o ambiciózní studii. Její výsledky nicméně nevylučují další možnosti, podotkl podle serveru ScienceMag. „Například že ptáci využili při hledání květiny další informace,“ uvedl s tím, že je také možné, že každý kolibřík využívá jiné strategie. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Předškolákům AI králíček radí se sexem, další hlásá čínskou propagandu

Hračky, které jsou vybavené nějakou formou umělé inteligence, se stávají hitem letošních Vánoc. Horší dárek ale dát dětem nemůžete, varují vědci i spotřebitelské organizace. Příkladů, kdy se hračky vymkly kontrole a komunikovaly s dětmi zcela nevhodnými způsoby, je totiž podle expertů obrovské množství.
před 7 hhodinami

Povodně zabily desetinu ohrožených orangutanů na Sumatře, bojí se vědci

Ničivé povodně v Indonésii mohly podle vědců zahubit až desetinu populace orangutanů, kteří jsou na Sumatře na pokraji vyhynutí. Napsala to agentura AFP. Při záplavách, které od konce listopadu pustoší severozápad tohoto indonéského ostrova, přišlo o život téměř tisíc lidí a více než 220 dalších je nadále nezvěstných.
před 9 hhodinami

Očkování proti covidu děti chrání, zjistil Kennedyho úřad. Přesto ho už nedoporučuje

Nová zpráva amerických Středisek pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) pojmenovává, jak účinná je ochrana dětí před nemocí covid-19, pokud se nechají očkovat aktuální verzí vakcíny – oproti těm, které očkované nejsou.
před 10 hhodinami

„Hobity“ nevyhubil Sauron, ale tisíce let trvající sucho

Záhada zmizení pravěkých příbuzných lidí z ostrova Flores je zřejmě vyřešená. Trpasličí lovce pralesních slonů pravděpodobně zničilo dlouhodobé sucho, na které se nedokázali adaptovat.
13. 12. 2025

Deset let po Pařížské dohodě se vědci obávají, že je mrtvá

Pařížská úmluva OSN o změně klimatu byla uzavřena přesně před deseti lety, 12. prosince 2015, vstoupila ale v platnost až skoro o rok později – v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, se má oteplování udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Průměrné teploty i emise skleníkových plynů se ale stále zvyšují.
12. 12. 2025

AI umí znepokojivě účinně ovlivňovat voliče, ukazují dvě studie

Nové výzkumy ukazují, že chatboty mohou velmi silně ovlivňovat rozhodování voličů. Výsledky, které vydaly odborné časopisy Nature a Science, podle autorů vyvolávají zásadní otázky ohledně role umělé inteligence v budoucích volbách.
12. 12. 2025

Publikace Martina Rychlíka provede Dějinami skalpování

Vyšly Dějiny skalpování. Držitel Litery za publicistiku Martin Rychlík se v rozsáhlé publikaci věnuje zvyku zbavovat nepřítele vlasů s částí kůže napříč historií lidstva. Nabourává přitom i zažité představy.
12. 12. 2025

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
12. 12. 2025
Načítání...