Holubi umí číst, ukazuje výzkum. Ten nejchytřejší rozezná 58 slov

Řada studií v poslední době dokazuje, o kolik jsou i běžná zvířata inteligentnější, než se člověk dlouhou dobu domníval.

Zní to sice zcela absurdně, ale studie, která vyšla v respektovaném vědeckém časopise Proceedings of the National Academy of Sciences (PNAS) ukazuje, že holubi jsou schopní číst napsaná slova. Rozeznají ta, která dávají smysl, od těch nesmyslných:

Holuby pokládáme za létající obdobu potkanů: ve městech jen škodí, roznášejí špínu a nemoci, ničí památky. Řada nových studií ale naznačuje, že nám nad hlavami létají tvorové s výjimečnou pamětí a inteligencí.

Měli bychom se vážně zamyslet nad tím, jestli je urážka „ty ptačí mozečku“ opravdu výstižná.
Michael Colombo
Otago University

Paměť holubů studoval mezinárodní tým z novozélandské Univerzity Otago a německé Bochumi. Podle jejich výsledků se mezi těmito ptáky najdou výjimeční jedinci, kteří si umí zapamatovat několik desítek slov – a rozpoznají je od podobných, ale nesmyslných „pseudoslov“, která nemají smysl.

Intelektuálové mezi holuby

Vědci testovali několik holubů, čtyři z nich se ukázali jako výjimeční – byli ve specifickém úkolu úspěšnější než předtím paviáni. Holubi jsou prvním ne-savcem, který v tomto testu uspěl. Během experimentu viděli ptáci na monitoru čtyřznaková slova (LOVE) a podobné čtyřznakové kombinace beze smyslu (VLOE). Když holub poznal, že jde o opravdové slovo, měl na ně kliknout zobákem, když šlo o nesmyslný výraz, měl kliknout na hvězdičku. Když uspěl, dostal odměnu, když ne, musel pokus opakovat. Vědci postupně přidávali ptákům další a další slova.

Čtyři zkoumaní holubi byli schopní zapamatovat si 26–58 smysluplných slov v záplavě 8000 nesmyslných – v průměru byli srovnatelní s paviány, nejlepší pták je dokonce výrazně překonal. Jejich úspěch nebyl stoprocentní, ale vysoce přesahoval náhodu. A dokonce se naučili jako slova určovat i výrazy, které předtím nikdy neviděli.

Nahrávám video

Podle hlavního autora zprávy Dr. Damiana Scarfa mají holubi pro rozpoznávání anglických slov zajímavý a inteligenčně velmi nenáročný trik založený na statistice. Nějakým způsobem si uvědomili nebo vypozorovali, že v angličtině je statisticky značně pravděpodobné, že kombinace EN a AL je skoro vždy ve smysluplném slově.

Podle profesora Onura Güntürküna, který se na výzkumu spolupodílel, je fascinující, jak si holubi tuto schopnost vyvinuli: „Fakt, že holubi, oddělení od lidí 300 miliony let evoluce, navíc se zcela jinou architekturou mozku, ukazují takové dovednosti v ortografii, je ohromující.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nově objevená gueréza vypadá jako superhrdina v masce. Chrochtá ale jako vepř

Objevit neznámý druh opice se povede jenom zcela výjimečně, teď se to podařilo biologům v Demokratické republice Kongo. Nově popsaný druh guerézy je přitom velmi nápadný – jak vzhledem, tak i chováním.
17. 7. 2026
Doporučujeme

Nářečí má na mozek podobně pozitivní vliv jako cizí jazyk, tvrdí němečtí vědci

Učení se cizím jazykům bystří mozek a udržuje ho v kondici, to samé ale platí i pro dialekty. Tvrdí to vědci z univerzity v západoněmeckém Marburgu, kteří takovou studii zveřejnili v odborném magazínu Nature Scientific Reports, jak upozornila regionální veřejnoprávní stanice MDR.
17. 7. 2026

Držitel Nobelovy ceny za chemii opustil USA. Nové místo našel v Číně

Chemik a nositel Nobelovy ceny Omar Yaghi se rozhodl opustit Spojené státy, kde až doposud působil. Nové místo mu nabídla Čína, kde povede laboratoř pro výzkum materiálů s využitím umělé inteligence (AI). Hlavním důvodem této změny jsou podle něj současné podmínky v USA.
17. 7. 2026

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
17. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.