Vědci z celého světa v nové studii varují před rostoucí hrozbou související s invazními nepůvodními druhy. Je podle nich naléhavě nutné učinit kroky k prevenci šíření těchto rostlin a živočichů, jejich vyhledávání a udržení pod kontrolou na lokální i celosvětové úrovni. Nová studie byla zveřejněna v prestižním časopise Biological Reviews a jejím hlavním autorem je Petr Pyšek z Botanického ústavu Akademie věd a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Jako nepůvodní druhy se označují rostliny, zvířata a mikroorganismy neúmyslně nebo úmyslně zavlečené lidmi do oblastí, ve kterých se přirozeně nevyskytují. Mnohé z nich se pak nekontrolovaně šíří, přičemž mají škodlivý vliv na životní prostředí, ekonomiku i lidské zdraví.
Na studii se podílel mezinárodní tým složený z výzkumných pracovníků ze třinácti zemí a z pěti kontinentů. Uvádí se v ní, že se počet invazních druhů rapidně zvyšuje, po celém světě je jich v tuto chvíli zaznamenáno více než 18 tisíc. Vědci to připisují zvyšujícímu se počtu a různorodosti cest, kterými se mohou druhy šířit, i rostoucímu objemu přepravy na těchto cestách. Podtrhují roli nově využívaných cest zavlékání, jakými jsou například internetové obchody s neobvyklými domácími mazlíčky nebo transport druhů přes oceány na plovoucích ostrovech z plastového odpadu.
Klimatické změny otevírají dveře velkým problémům
Studie také ukazuje, jak jsou dopady biologických invazí ještě prohloubeny i dalšími vlivy, například klimatickou změnou, změnami ve využívání krajiny a mezinárodním obchodem.
Příkladem působení klimatických změn je třeba trvalé otevření cesty Severním ledovým oceánem v důsledku globálního oteplování, které umožnilo mořským druhům migrovat mezi Atlantickým a Tichým oceánem, nebo to, že druhy, které se na nové místo dostanou v přepravním kontejneru, mohou dnes v nových oblastech díky teplejšímu klimatu prosperovat i tam, kde se jim dříve nedařilo.
Význam obchodu pro šíření pak doplňuje jiná, nově zveřejněná práce mezinárodního týmu, na níž se také podíleli Petr Pyšek a Jan Pergl. V časopise Nature Communications ukazují, že existuje přímá souvislost mezi zdomácněním nepůvodního druhu v novém území a jeho ekonomickým využitím. Rostliny využívané člověkem totiž mají téměř dvacetinásobně vyšší šanci zplanět a zdomácnět v přírodě.
„S tím, jak rostou naše znalosti o invazních nepůvodních druzích, vidíme lépe i problémy, které biologické invaze způsobují. Hrozby, jež invaze představují pro přírodu, ekonomiku i zdraví, jsou velmi vážné a neustále sílí. Politici i veřejnost musí dát přednost krokům, které povedou k omezení biologických invazí a jejich dopadů,“ říká Pyšek a dodává: „Některé země, jako je Austrálie a Nový Zéland či Jižní Afrika, již považují biologickou bezpečnost za národní prioritu a investují do programů zaměřených na snižování negativních dopadů invazních druhů na ekosystémové služby významné částky.“
Vědci nabízí řešení
Studie v časopise Biological Reviews je součástí celosvětové iniciativy Varování světových vědců lidstvu: Druhá výzva, jež volá po rychlé změně našeho přístupu k planetě Zemi a životu na ní.
Autoři zdůrazňují, že biologické invaze je možné do určité míry zvládat a zmírňovat jejich dopady. Poukazují na fungující přístupy uplatňované ve světě a dávají konkrétní doporučení pro lepší zvládání situace. Jedná se například o přísnější kontroly na hranicích včetně využití rentgenů a cvičených psů; díky tomuto přístupu se například na Novém Zélandu daří trvale snižovat objem importovaných patogenních plísní rostlin.
