Lékaři v Brně pracují na návodu, jak včas diagnostikovat covid-19 a předcházet komplikacím

Fakultní nemocnice Brno a Lékařská fakulta Masarykovy univerzity pracují na studii, která si klade za cíl popsat přirozený průběh nemoci covid-19 a předejít případným zdravotním komplikacím. Zapojit se do projektu mohou pozitivně testovaní pacienti z Jihomoravského kraje starší osmnácti let. Zdravotníci každý den telefonicky ověřují jejich zdravotní stav a po vyléčení je budou sledovat ještě další rok.

Jan Novák prodělal nemoc covid-19 zhruba v polovině dubna. Kde se nakazil, neví. Součástí studie je od začátku. „Měl jsem ztrátu čichu, respektive takový podivně pálivý pocit v nosu, jako když si ho propláchnete spoustou chlorované vody, mírná únava a mírná teplota,“ popsal příznaky nemoci ve svém případě.

Tyto zkušenosti nyní shromažďuje brněnská studie. Součástí pohovoru při zařazení do výzkumu je také odběr krve. „Sledujeme koncentraci protilátek, funkci imunitních buněk a další parametry. Je evidentní, že u někoho je průběh nemoci lehčí, u někoho těžší, může to mít genetický základ,“ popsal vedoucí studie a přednosta Interní hematologické a onkologické kliniky FN Brno Jiří Mayer.

Nahrávám video

Z předběžných výsledků vyplývá například to, že vážnější plicní komplikace jsou u těch, kteří se s covidem-19 léčí doma, poměrně vzácné. Podle Lucie Martykánové, která pacientům v rámci projektu pravidelně telefonuje, má řada lidí příznaky jen krátkou dobu. „Ty chřipkové příznaky trvají jen několik dnů a potom se cítí dobře. Velice obtížné je pro ně potom čekat několik týdnů, až budou negativní,“ přiblížila Martykánová.

Ztráta čichu je významným příznakem

Ztrátu čichu měla asi polovina ze čtyřiašedesáti zatím pozorovaných lidí. Podle vedoucího studie je to specifický příznak, který se u jiných nemocí téměř neobjevuje. „Ta specificita je taková, že si dovoluji říci, že když má někdo ztrátu čichu, má koronavirus. Ta pravděpodobnost se bude blížit sto procentům,“ řekl Mayer.

I po vyléčení pacienty, kteří se do studie přihlásili, čekají kontroly. „Je to onemocnění záludné, nepochybně potenciálně nebezpečné. Bál bych se toho zjednodušení, že je to nějaká modifikovaná chřipka, ale já sám už se jí teď bojím méně,“ poznamenal lékař.

Studie ve Fakultní nemocnici Brno bude pokračovat, zapojit se do ní mohou další pacienti s nemocí covid-19. „Cíl je zmonitorovat alespoň sto lidí, takže to nabízíme všem, kteří projdou vyšetřením ve FN Brno s podezřením na koronavirus,“ dodal Mayer.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 38 mminutami

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
před 49 mminutami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 3 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 5 hhodinami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 7 hhodinami

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
před 17 hhodinami

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
včera v 13:30

Archeologové nově přiblížili příběh lékaře, který zahynul v Pompejích

Stále existuje mnoho příběhů, které čekají na to, až budou vyprávěny, a které se vynořují z obrovského množství nálezů, jež pod vrstvami sopečných vyvrženin zůstaly v Pompejích. A řadu příběhů rozvíjí a zpřesňují opakovaná prostudování. Teď se to podařilo v jednom z nejlépe prozkoumaných míst – slavné Zahradě utečenců. Výpočetní tomografie pomohla vědcům přiblížit příběh lékaře.
včera v 10:26
Načítání...