Lékaři v Brně pracují na návodu, jak včas diagnostikovat covid-19 a předcházet komplikacím

Fakultní nemocnice Brno a Lékařská fakulta Masarykovy univerzity pracují na studii, která si klade za cíl popsat přirozený průběh nemoci covid-19 a předejít případným zdravotním komplikacím. Zapojit se do projektu mohou pozitivně testovaní pacienti z Jihomoravského kraje starší osmnácti let. Zdravotníci každý den telefonicky ověřují jejich zdravotní stav a po vyléčení je budou sledovat ještě další rok.

Jan Novák prodělal nemoc covid-19 zhruba v polovině dubna. Kde se nakazil, neví. Součástí studie je od začátku. „Měl jsem ztrátu čichu, respektive takový podivně pálivý pocit v nosu, jako když si ho propláchnete spoustou chlorované vody, mírná únava a mírná teplota,“ popsal příznaky nemoci ve svém případě.

Tyto zkušenosti nyní shromažďuje brněnská studie. Součástí pohovoru při zařazení do výzkumu je také odběr krve. „Sledujeme koncentraci protilátek, funkci imunitních buněk a další parametry. Je evidentní, že u někoho je průběh nemoci lehčí, u někoho těžší, může to mít genetický základ,“ popsal vedoucí studie a přednosta Interní hematologické a onkologické kliniky FN Brno Jiří Mayer.

7 minut
Studio ČT24: Rozhovor s Jiřím Mayerem o studii
Zdroj: ČT24

Z předběžných výsledků vyplývá například to, že vážnější plicní komplikace jsou u těch, kteří se s covidem-19 léčí doma, poměrně vzácné. Podle Lucie Martykánové, která pacientům v rámci projektu pravidelně telefonuje, má řada lidí příznaky jen krátkou dobu. „Ty chřipkové příznaky trvají jen několik dnů a potom se cítí dobře. Velice obtížné je pro ně potom čekat několik týdnů, až budou negativní,“ přiblížila Martykánová.

Ztráta čichu je významným příznakem

Ztrátu čichu měla asi polovina ze čtyřiašedesáti zatím pozorovaných lidí. Podle vedoucího studie je to specifický příznak, který se u jiných nemocí téměř neobjevuje. „Ta specificita je taková, že si dovoluji říci, že když má někdo ztrátu čichu, má koronavirus. Ta pravděpodobnost se bude blížit sto procentům,“ řekl Mayer.

I po vyléčení pacienty, kteří se do studie přihlásili, čekají kontroly. „Je to onemocnění záludné, nepochybně potenciálně nebezpečné. Bál bych se toho zjednodušení, že je to nějaká modifikovaná chřipka, ale já sám už se jí teď bojím méně,“ poznamenal lékař.

Studie ve Fakultní nemocnici Brno bude pokračovat, zapojit se do ní mohou další pacienti s nemocí covid-19. „Cíl je zmonitorovat alespoň sto lidí, takže to nabízíme všem, kteří projdou vyšetřením ve FN Brno s podezřením na koronavirus,“ dodal Mayer.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropské řeky jsou plné mikroplastů. Včetně Labe

Ve srovnání s řekami v Africe a Asii jsou ty evropské řádově čistější. Přesto je podle sérií nových výzkumů i jejich voda znečištěná podle vědců znepokojujícím množstvím částeček umělých hmot.
před 7 hhodinami

Na vzdálené planetě by mohl existovat život, naznačují zjištění vědců

Vědci objevili pomocí vesmírného teleskopu náznaky života na vzdálené planetě. Tým expertů z Cambridgeské univerzity zkoumal atmosféru na planetě s názvem K2-18b a našel známky molekul, které na Zemi produkují pouze jednoduché organismy, napsal britský server BBC. Jistotu ale badatelé ještě nemají.
09:57Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Zemřel historik a iberoamerikanista Josef Opatrný

V úterý zemřel historik a iberoamerikanista Josef Opatrný, bylo mu 79 let. Informaci Institutu Cervantes potvrdila agentuře ČTK Monika Brenišínová ze Střediska ibero-amerických studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, kde Opatrný působil. Byl předním znalcem vývoje česko-latinskoamerických vztahů a uznávaným expertem na dějiny Kuby a obecné problémy světových dějin.
včeraAktualizovánovčera v 17:31

Dva druhy českých lišejníků by mohly růst i na Marsu, naznačil výzkum

Vědci poprvé prokázali, že některé druhy lišejníků mohou přežít podmínky podobné těm na Marsu. A to včetně smrtícího ionizujícího záření, které těmto odolným organismům nedokázalo zabránit, aby téměř normálně rostly.
včera v 13:00

Vědci poprvé natočili „kolosálního kalmara“ u něj doma

Vědci na palubě výzkumného plavidla zachytili vůbec první potvrzené záběry exempláře kalmara Hamiltonova (Mesonychoteuthis hamiltoni) v jeho přirozeném prostředí. Dospělí jedinci s přezdívkou kolosální oliheň, kteří byli zatím zkoumáni jen díky nálezům v žaludcích velryb, náhodným výlovům nebo ze záběrů rybářů, mohou, podle Schmidtova oceánského institutu, dorůstat délky kolem sedmi metrů. Mládě na snímku měří 30 centimetrů.
včera v 12:59

Tričko, které upozorní řidiče na mikrospánek, vyvíjejí na univerzitě v Liberci

Blížící se mikrospánek nebo únavu řidiče za volantem pozná tričko, které vyvíjejí vědci na katedře oděvnictví Fakulty textilní Technické univerzity v Liberci. Senzory změří zpomalující se dech a spustí alarm. Podle dopravních expertů stojí mikrospánek nebo nepozornost v důsledku únavy až za pětinou dopravních nehod.
včera v 05:30

EK poprvé schválila přípravek proti Alzheimerově chorobě

Evropská komise (EK) poprvé schválila přípravek proti Alzheimerově chorobě, informovalo v úterý generální ředitelství EK pro zdraví. Přípravek Lecanemab je však vhodný jen pro velmi malou část pacientů, u kterých může nemoc trochu zpomalit, napsala agentura DPA.
15. 4. 2025

Antibiotika mohou zhoršit reakci kojenců na očkování, zjistila studie

Lidstvo nemá účinnější ochranu dětí před nakažlivými nemocemi, než jsou vakcíny. Řada faktorů ale může zhoršit reakci na ně. Vědci teď našli řešení na rozšířený problém.
15. 4. 2025
Načítání...