Průběh covidu-19 může ovlivnit krevní skupina a genetika, ukazuje výzkum

Závažnější průběh onemocnění covid-19 může záležet na krevní skupině nakaženého a dalších genetických faktorech, domnívají se evropští vědci. Koronavirem SARS-CoV-2 se snáze nakazí lidé s krevní skupinou A a nemoc se u nich častěji prokazuje těžšími příznaky, vyplývá ze zjištění publikovaných v odborném časopise The New England Journal of Medicine.

Vědecký tým v době, kdy byla pandemie covidu-19 v Evropě na vrcholu, analyzoval geny více než čtyř tisíc lidí a hledal společné znaky u těch, kdo se nakazili a měli těžší příznaky.

Riziko těžkého průběhu covidu-19 bylo u lidí s krevní skupinou A o 45 procent vyšší než u ostatních krevních skupin. Naopak u lidí, kteří mají krevní skupinu 0, bylo toto riziko o 35 procent nižší.

Vliv genů je viditelný

Výzkumníci pod vedením odborníků Andreho Frankeho z univerzity v německém Kielu a Toma Karlsena z univerzity v norském Oslu zjistili, že u pacientů se závažnými příznaky se také častěji objevují shluky genů, které souvisí s imunologickou reakcí a s enzymy ACE2. Ty jsou podle dalších studií receptorem, který SARS-CoV-2 využívá pro vstup do lidských buněk.

„Doufáme, že tato a další zjištění nám budou nápomocná k lepšímu porozumění biologii covidu-19,“ uvedl genetik Francis Collin z amerického Národního institutu pro zdraví. „Také naznačují, že k identifikaci lidí, u kterých může propuknout závažnější onemocnění, nám můžou pomoci genetické testy a znalost krevní skupiny,“ píše vědec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zvyšte daně na slazené nápoje, vyzývá státy WHO. Česku by to dle analýzy pomohlo

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučila členským zemím, aby zvýšily daně na slazené a alkoholické nápoje s cílem omezit jejich spotřebu a finančně podpořit zdravotnictví. Podle WHO fakt, že většina zemí má na tyto nápoje stále nízké daně, přispívá k nárůstu počtů nemocných obezitou, cukrovkou, chorobami srdce a rakovinou.
před 17 mminutami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 33 mminutami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 16 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026
Načítání...