Žralok proti krakatici. Mořští biologové našli důkazy o podivném souboji v hlubinách

V hlubinách poblíž Havaje se zřejmě odehrál souboj dvou vrcholných oceánských predátorů: žraloka dlouhoploutvého a krakatice. Důkazy o něm odhalil fotograf Deron Verbeck.

Na konci roku fotil Verbeck mořský život u pobřeží Havaje. Všiml si, že na těle jednoho ze žraloků dlouhoploutvých se nachází podivné jizvy. Měly tvar kruhů a nepodobaly se ničemu, co by kdy předtím viděl. A to si myslel, že ví o mořských tvorech, které fotografuje celý život, téměř všechno.

Snímky později ukázal mořským biologům z Floridské mezinárodní univerzity, kteří je analyzovali. Dospěli k názoru, že se jedná zřejmě o zranění způsobená velkým hlavonožcem, pravděpodobně krakaticí. Výsledky zkoumání zveřejnili v odborném časopise Journal of Fish Biology na začátku června.

„Když jsem uviděl tu fotku, tak mě úplně zaskočila. Okamžitě mě napadlo, že původcem zranění je zřejmě nějaké velký hlavonožec, ale sám na tyto tvory nejsem odborníkem,“ uvedl Yannis Papastamatiou, expert na mořské predátory a jeden z autorů studie. Naštěstí ve stejném výzkumném ústavu pracuje i Heather Bracken-Grissomová, jedna z nejlepších světových expertek na hlavonožce.

„Myslím, že je to první zdokumentovaný případ,“ uvedl vědec. Nejde ale rozhodně o případ jediný. Jakmile tato studie vyšla, vzbudila velkou pozornost a floridským přírodovědcům začali lidé z celého světa posílat další snímky žraloků s podobnými jizvami, ale výrazně menších rozměrů. „Teď bych řekl, že to asi není zdaleka tak výjimečné, jak bychom si mohli myslet,“ doplnil Papastamatiou v rozhovoru pro web IFLS.

Stopy boje

Žralok na fotografii měřil asi 2,2 metru a několika vrstvami jeho kůže byly proražené stopy zranění ve tvaru kruhů. Zajímavé je, že tento žralok se normálně pohybuje v hloubkách mezi sto až dvěma sty metry, kde se tyto krakatice nevyskytují – za běžných okolností se objevují až v hlubinách kolem jednoho kilometru pod hladinou.

Vědcům se sice nepodařilo ze stop po přísavkách na žraločí kůži poznat přesný druh hlavonožce, hlavními podezřelými jsou ale krakatice druhů Architeuthis nebo Thysanoteuthis, případně kalmar Megalocranchia. Vždy jde o značně velké tvory, krakatice Architeuthis mohou dorůstat délky až 13 metrů (včetně chapadel). Jizvy naznačují, že tvor, který žralokovi tato zranění způsobil, musel být přibližně takhle velký.

Vzhledem ke znalostem o krakaticích a žralocích se experti domnívají, že útočníkem byl spíše žralok a velká krakatice byla zřejmě kořistí. „Podobné stopy totiž nacházíme také na vorvaních, kteří jsou dobře známými predátory velkých hlavonožců,“ popsali vědci ve studii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Předškolákům AI králíček radí se sexem, další hlásá čínskou propagandu

Hračky, které jsou vybavené nějakou formou umělé inteligence, se stávají hitem letošních Vánoc. Horší dárek ale dát dětem nemůžete, varují vědci i spotřebitelské organizace. Příkladů, kdy se hračky vymkly kontrole a komunikovaly s dětmi zcela nevhodnými způsoby, je totiž podle expertů obrovské množství.
před 5 hhodinami

Povodně zabily desetinu ohrožených orangutanů na Sumatře, bojí se vědci

Ničivé povodně v Indonésii mohly podle vědců zahubit až desetinu populace orangutanů, kteří jsou na Sumatře na pokraji vyhynutí. Napsala to agentura AFP. Při záplavách, které od konce listopadu pustoší severozápad tohoto indonéského ostrova, přišlo o život téměř tisíc lidí a více než 220 dalších je nadále nezvěstných.
před 6 hhodinami

Očkování proti covidu děti chrání, zjistil Kennedyho úřad. Přesto ho už nedoporučuje

Nová zpráva amerických Středisek pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) pojmenovává, jak účinná je ochrana dětí před nemocí covid-19, pokud se nechají očkovat aktuální verzí vakcíny – oproti těm, které očkované nejsou.
před 8 hhodinami

„Hobity“ nevyhubil Sauron, ale tisíce let trvající sucho

Záhada zmizení pravěkých příbuzných lidí z ostrova Flores je zřejmě vyřešená. Trpasličí lovce pralesních slonů pravděpodobně zničilo dlouhodobé sucho, na které se nedokázali adaptovat.
13. 12. 2025

Deset let po Pařížské dohodě se vědci obávají, že je mrtvá

Pařížská úmluva OSN o změně klimatu byla uzavřena přesně před deseti lety, 12. prosince 2015, vstoupila ale v platnost až skoro o rok později – v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, se má oteplování udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Průměrné teploty i emise skleníkových plynů se ale stále zvyšují.
12. 12. 2025

AI umí znepokojivě účinně ovlivňovat voliče, ukazují dvě studie

Nové výzkumy ukazují, že chatboty mohou velmi silně ovlivňovat rozhodování voličů. Výsledky, které vydaly odborné časopisy Nature a Science, podle autorů vyvolávají zásadní otázky ohledně role umělé inteligence v budoucích volbách.
12. 12. 2025

Publikace Martina Rychlíka provede Dějinami skalpování

Vyšly Dějiny skalpování. Držitel Litery za publicistiku Martin Rychlík se v rozsáhlé publikaci věnuje zvyku zbavovat nepřítele vlasů s částí kůže napříč historií lidstva. Nabourává přitom i zažité představy.
12. 12. 2025

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
12. 12. 2025
Načítání...