Žralok proti krakatici. Mořští biologové našli důkazy o podivném souboji v hlubinách

V hlubinách poblíž Havaje se zřejmě odehrál souboj dvou vrcholných oceánských predátorů: žraloka dlouhoploutvého a krakatice. Důkazy o něm odhalil fotograf Deron Verbeck.

Na konci roku fotil Verbeck mořský život u pobřeží Havaje. Všiml si, že na těle jednoho ze žraloků dlouhoploutvých se nachází podivné jizvy. Měly tvar kruhů a nepodobaly se ničemu, co by kdy předtím viděl. A to si myslel, že ví o mořských tvorech, které fotografuje celý život, téměř všechno.

Snímky později ukázal mořským biologům z Floridské mezinárodní univerzity, kteří je analyzovali. Dospěli k názoru, že se jedná zřejmě o zranění způsobená velkým hlavonožcem, pravděpodobně krakaticí. Výsledky zkoumání zveřejnili v odborném časopise Journal of Fish Biology na začátku června.

„Když jsem uviděl tu fotku, tak mě úplně zaskočila. Okamžitě mě napadlo, že původcem zranění je zřejmě nějaké velký hlavonožec, ale sám na tyto tvory nejsem odborníkem,“ uvedl Yannis Papastamatiou, expert na mořské predátory a jeden z autorů studie. Naštěstí ve stejném výzkumném ústavu pracuje i Heather Bracken-Grissomová, jedna z nejlepších světových expertek na hlavonožce.

„Myslím, že je to první zdokumentovaný případ,“ uvedl vědec. Nejde ale rozhodně o případ jediný. Jakmile tato studie vyšla, vzbudila velkou pozornost a floridským přírodovědcům začali lidé z celého světa posílat další snímky žraloků s podobnými jizvami, ale výrazně menších rozměrů. „Teď bych řekl, že to asi není zdaleka tak výjimečné, jak bychom si mohli myslet,“ doplnil Papastamatiou v rozhovoru pro web IFLS.

Stopy boje

Žralok na fotografii měřil asi 2,2 metru a několika vrstvami jeho kůže byly proražené stopy zranění ve tvaru kruhů. Zajímavé je, že tento žralok se normálně pohybuje v hloubkách mezi sto až dvěma sty metry, kde se tyto krakatice nevyskytují – za běžných okolností se objevují až v hlubinách kolem jednoho kilometru pod hladinou.

Vědcům se sice nepodařilo ze stop po přísavkách na žraločí kůži poznat přesný druh hlavonožce, hlavními podezřelými jsou ale krakatice druhů Architeuthis nebo Thysanoteuthis, případně kalmar Megalocranchia. Vždy jde o značně velké tvory, krakatice Architeuthis mohou dorůstat délky až 13 metrů (včetně chapadel). Jizvy naznačují, že tvor, který žralokovi tato zranění způsobil, musel být přibližně takhle velký.

Vzhledem ke znalostem o krakaticích a žralocích se experti domnívají, že útočníkem byl spíše žralok a velká krakatice byla zřejmě kořistí. „Podobné stopy totiž nacházíme také na vorvaních, kteří jsou dobře známými predátory velkých hlavonožců,“ popsali vědci ve studii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rok plný selhání. Odborný žurnál zkritizoval ministra zdravotnictví Kennedyho

Jeden z nejprestižnějších zdravotních odborných časopisů světa, Lancet, vydal rozsáhlou kritiku amerického ministra zdravotnictví Roberta F. Kennedyho mladšího. List popsal změny, které Kennedy zavedl a které podle Lancetu poškodily americké zdravotnictví. Hovoří o roku plném selhání. Náprava prý bude trvat celé desítky let.
před 1 hhodinou

Mladé Evropanky kouří víc než jejich vrstevnice ve světě, varuje WHO

Evropské dívky ve věku 13 až 15 let mají nejvyšší míru užívání tabáku ve své věkové skupině na celém světě, informovala Světová zdravotnická organizace (WHO). Mladí Evropané vynikají také v konzumaci elektronických cigaret: užívá je nejméně každý sedmý mladistvý Evropan.
před 3 hhodinami

Vegetariáni méně trpí na časté rakoviny, prokázal rozsáhlý výzkum

Vegetariáni mají podstatně nižší riziko vzniku pěti typů rakoviny než lidé, kteří běžně konzumují maso, popsala nová studie, která se věnovala vlivu stravy na pravděpodobnost rozvoje rakovinného bujení. Opačnou situaci ale vědci zjistili u nejčastějšího druhu rakoviny jícnu.
před 4 hhodinami

Čeští přírodovědci popsali jednoho z nejmenších savců na Zemi

Nenápadný hmyzožravec o hmotnosti pouhých dvou až tří gramů se zařadil mezi nejmenší savce planety. Mezinárodní tým vedený vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (AV ČR) ho objevil v etiopských horách a popsal ho jako nový druh bělozubky – Crocidura stanleyi.
před 9 hhodinami

Animace ukazuje, jak válka zastavila dopravu Hormuzským průlivem

Hormuzský průliv je klíčová vodní cesta, kterou denně proudí asi pětina světové ropy. Je spojnicí mezi největšími producenty ropy v Perském zálivu s jejich zákazníky v ostatních částech světa – hlavně v Asii. Data ukazují, jak se od pátku do pondělí zpomalovala doprava touto dopravní tepnou, až se zastavila úplně. V sobotu zahájily USA a Izrael útok na Írán, ke kterému průliv přiléhá.
před 21 hhodinami

Ohnivé tornádo by mohlo pomoct oceánům od ropných skvrn. Vědci ho otestovali

Texaští vědci otestovali novou nadějnou metodu, jak se zbavit ropných skvrn, které je nutné co nejrychleji odstranit. Navrhují je likvidovat pomocí plamenných vírů.
před 22 hhodinami

Americká armáda údajně využila při útoku na Írán AI, od níž se přitom Trump distancoval

Americká média jako Wall Street Journal a Axios píší, že při bombardování Íránu využily americké jednotky umělou inteligenci společnosti Anthropic, která přitom vede s armádou spory.
včera v 15:08

Nelétaví papoušci téměř vyhynuli, jejich počet se podařilo zčtyřnásobit

O jediném nelétavém druhu papouška na světě se dříve předpokládalo, že je odsouzen k vyhubení. Kakapo soví je totiž příliš těžký, pomalý a naneštěstí pro něj i příliš chutný na to, aby přežil v blízkosti predátorů, které do jeho původního domova přinesli na svých lodích Evropané. K rozmnožování navíc přistupuje neobvykle lehkovážně, píše agentura AP. Novozélanďané ale vynakládají velké úsilí na jeho záchranu.
včera v 11:46
Načítání...