Fyzik českého původu Ondřej Křivánek se stal jedním z držitelů prestižní vědecké Kavliho ceny za rok 2020. Sedm laureátů oceněných za přínos v oblasti astrofyziky, nanověd a neurověd vyhlásila ve středu Norská akademie věd. Křivánek, který se věnuje transmisní elektronové mikroskopii, byl vyznamenán v oboru nanotechnologií.
Český fyzik Ondřej Křivánek získal prestižní Kavliho cenu
„Kavliho cena v oblasti nanověd byla udělena čtyřem vědcům za vynález čoček s korekcí aberací (vad zobrazení) v elektronových mikroskopech, které umožnily vědcům na celém světě sledovat struktury a chemické složení materiálů ve třech rozměrech v bezprecedentně malých měřítkách,“ uvádí se v tiskovém prohlášení akademie.
Kromě Křivánka si cenu za nanovědy odnesli ještě Němci Harald Rose a Knut Urban a Rakušan Maximilian Haider. Všichni čtyři vědci si ocenění, jehož součástí je i odměna jednoho milionu dolarů (zhruba 25 milionů korun), rozdělí rovným dílem.
„Jejich práce je krásným příkladem vědecké vynalézavosti, obětavosti a vytrvalosti. Díky nim může lidstvo nahlížet do míst, kam to dosud nebylo možné,“ uvedla předsedkyně komise pro udílení Kavliho cen v oblasti nanověd Bodil Holstová.
Transmisní elektronový mikroskop je elektronový mikroskop, který umožňuje pozorování tenkých preparátů při vysokém rozlišení a zvětšení. V podstatě funguje podobně jako světelný mikroskop, ale na rozdíl od něj využívá interakce elektronů s tenkým materiálem, a nikoli viditelného světla.
První transmisní mikroskop byl vynalezen téměř před 90 lety
První transmisní mikroskop byl vynalezen v roce 1931. Zpočátku byly ale u tohoto typu mikroskopů obrazy zkreslené a rozmazané, protože výroba ideálních čoček pro zaostřování elektronových paprsků představovala velkou teoretickou i experimentální překážku. Problém přetrval více než 60 let, až v 90. letech 20. století se výzkumníkům podařilo zkonstruovat čočky s korigovanými aberacemi.
„Ondřej Křivánek byl oceněn za realizaci prvního skenovacího transmisního elektronového mikroskopu s korekcí aberací s rozlišením pod jeden ångström (0,1 nanometru, přibližně velikost atomu),“ konstatuje se v prohlášení.
Kavliho cenu za astrofyziku získal Brit Andrew Fabian, který využil rentgenovou astronomii ke zkoumání toho, jakým způsobem černé díry ovlivňují okolní galaxie. Kavliho cenu za neurovědu dostali Američané David Julius a Ardem Patapoutian za výzkum toho, jak tělo vnímá vysoké a nízké teploty a tlak.
Křivánek žije ve Spojených státech
Kavliho ceny uděluje jednou za dva roky nadace amerického filantropa norského původu Freda Kavliho ve spolupráci s Norskou akademií věd a norským ministerstvem školství. Laureáti bývají obvykle vyhlašováni v norské metropoli Oslo během ceremoniálu, jemuž předsedá král Harald. Následuje recepce na radnici v Oslo, kde se vyhlašuje i Nobelova cena míru. Vzhledem k pandemii nemoci covid-19 se ovšem letošní ceremoniál udílení cen odkládá a uskuteční se až v září 2022 společně s vyhlášením cen za rok 2022.
Křivánek se narodil v Praze, koncem 60. let se odstěhoval do Velké Británie, kde vystudoval univerzitu v Leedsu a později na Cambridgeské univerzitě získal titul Ph.D. v oboru elektronové mikroskopie. V současnosti trvale žije ve Spojených státech, kde působí jako prezident americké společnosti Nion, která se zabývá výrobou elektronových mikroskopů.