Brněnští vědci vyvinuli přístroj, který dokáže změřit křupavost chipsů i čokolády

Křupavost potravin, jako jsou chipsy, sušenky nebo čokoláda, lze změřit. Odborníci z Mendelovy univerzity v Brně vyvinuli přístroj, který je určený pro sledování míry akustické odezvy na mechanické narušení určitých typů potravin. Vynález si chtějí patentovat, informovala škola na svém webu.

„Míru křupavosti testujeme nejen na úrovni běžně slyšitelné, ale i na výrazně vyšších frekvencích, které lidské smysly dokážou stěží rozeznat,“ uvedl Petr Dostál z Ústavu techniky a automobilové dopravy Agronomické fakulty Mendelovy univerzity.

Principem funkce unikátního přístroje je zesílení, přenos a vizualizace zvuku, který plyne z „destrukce“ potraviny.

„Naším cílem je zajistit grafickou podobu zvukové aktivity a uložit další parametry, jako je maximální amplituda zvuku, množství akustických událostí, množství akustických překmitů přes limitní úroveň, frekvenční rozsah a tak dále. Díky záznamu těchto parametrů můžeme následně srovnávat jednotlivé potraviny mezi sebou,“ popsal Dostál.

Užitečný doplněk pro poznání kvality potravin

Podle něj bude možné využít nový přístroj jako doplněk ke standardním metodám hodnocení jakosti potravin. „Je to něco nového, neobvyklého a standardně se tento parametr nehodnotí. Přístroj může být přínosný zejména pro výrobce potravin, kteří potřebují křupavost sledovat. To se týká samozřejmě těch potravin, kde je křupavost důležitá, jako jsou chipsy, oplatky, sušenky, čokoláda, nachos, ale také masných výrobků, například párků a klobás,“ uvedl Dostál.

Křupavost potravin je dána nejen recepturou, ale i jejich čerstvostí. „S časem se křupavost mění a výrobce potřebuje znát rychlost změny a také ovlivnění křupavosti změnou receptury,“ řekl Dostál.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
před 7 hhodinami

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
před 10 hhodinami

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026
Načítání...