Před deseti lety, 20. dubna 2010, vybuchla ropná plošina Deepwater Horizon. Nehoda způsobila nejhorší ekologickou katastrofu v dějinách USA a jednu z největších vůbec – její následky jsou v moři pozorovatelné dodnes.
Ropná plošina Deepwater Horizon, jejímž většinovým provozovatelem byla britská společnost BP (dříve British Petroleum), explodovala v Mexickém zálivu asi 70 kilometrů od pobřeží Louisiany zhruba v deset hodin večer místního času. Den a půl hořela a pak se zřítila na dno moře. V okamžiku neštěstí bylo na plošině 126 dělníků, z nichž 11 zahynulo.
Výbuch zřejmě zavinila bublina metanu, která se uvolnila z vrtu a prolomila bariéry. Z vyšetřování americké Sněmovny reprezentantů vyplynulo, že zařízení, jež mělo po nehodě uzavřít potrubí, bylo vadné. Výbuch přerušil i rezervní dálkové ovládání bezpečnostního ventilu.
Brzy po výbuchu začala z vrtu unikat ropa; podařilo se ji zastavit až v polovině července. Do moře uniklo během té doby přes 620 tisíc tun ropy (4,9 milionu barelů), což z havárie činí nejhorší ropnou katastrofu v historii USA. Předstihla množstvím uniklé ropy několikanásobně nehodu tankeru Exxon Valdez, z něhož se v roce 1989 u břehů Aljašky vylilo do moře asi 100 tisíc tun ropy, které zasáhly 1300 kilometrů pobřeží.
Ropná skvrna z Deepwater Horizon, která dosáhla na moři rozměru asi 180 tisíc kilometrů čtverečních, dorazila k pobřeží USA 30. dubna a postupně zasáhla státy Louisiana, Alabama, Florida a Mississippi. Celkem postihla na 1730 kilometrů pobřeží. Ještě rok poté, co se vrt podařilo uzavřít, bylo kontaminováno 790 kilometrů pobřeží a v dubnu 2012 asi 320 kilometrů břehů Louisiany, kde byly zbytky ropy nalézány i v roce 2013.
Umírající příroda
Uniklá ropa přímo zabila asi stovku delfínů a velryb, přes dva tisíce ptáků a na 470 ohrožených mořských želv. Dohromady však byly škody zřejmě mnohem horší, podle odhadů ekologů se totiž podařilo najít jen asi dvě procenta uhynulých zvířat. Těžko vyčíslitelné byly dopady na zdraví zvířat, případně jejich potomků. Nehoda také v oblasti ochromila rybolov a turistický ruch, čímž vzala načas obživu mnoha lidem.
Když se tým mořských biologů roku 2017 ponořil na místo úniku, našel tam téměř mrtvý ekosystém, jedinými živými organismy byli masivně poškození členovci.
Podle něj se tato část Mexického zálivu z ekologické katastrofy stále ještě nevzpamatovala a některé oblasti jsou zřejmě zničené permanentně. Nedaří se tu téměř žádným formám života, jediné složitější organismy, které zde vědci pozorovali, byli krabi a krevety s chybějícími končetinami, těly pokrytými nádory a posetí parazity.
„Na to, co jsme viděli, nás nemohlo nic připravit,“ uvedl Clifton Nunnally, jeden z výzkumníků, kteří se na projektu podíleli. „Všude tam byli krabi, kteří svým pohybem zvedali ze dna černé bahno plné ropy,“ popsal v rozhovoru pro web Atlas Obscura. „Viděli jsme různé deformity, ale především tam věci chyběly,“ dodal.
Podle biologů se zde tito krabi nerodí, ale migrují do této oblasti – a to omylem. Uniklá ropa je totiž podobná olejům, které se přirozeně vyskytují na krabích tělech; její nadměrné množství je tam tedy láká. Jenže surovina má zcela jiné, toxické složení, takže na krabech způsobuje masivní poškození a jejich těla mutují. „Olej na tomto místě je přitahuje, ale dál už to jde všechno z kopce,“ dodává Nunnally.
Tento výzkum je důležitý zejména proto, že se oblast přestala intenzivně sledovat roku 2014. Do té doby tam vědci zaznamenali intenzivní pokles všech druhů zvířat, ale potom výzkum ustal. Návrat biologů na místo ukázal, jak závažné poškození ropou bylo, a naznačil také, že náprava může trvat mnohem déle, než se čekalo.
Jak zastavit ropu
Velkou část uniklé ropy se podařilo spálit na hladině či pomocí chemických látek (dispergátorů) rozbít na malé kapky, což snížilo přímý dopad na pobřeží, ale ponechalo velkou část v moři. V roce 2013 na konferenci o důsledcích havárie na ekosystém byl zveřejněn odhad, že až třetina uniklé ropy může být stále hluboko na dně Mexického zálivu.
Část ropy zlikvidovaly mikroorganismy, které se jí živí. Ty při tom ale spotřebovaly větší množství kyslíku, jenž pak ve vodě chyběl další organismům.
Zastavit unikání ropy z vrtu se firma BP pokoušela zprvu několikrát neúspěšně. Situaci komplikovala bezprecedentní hloubka, v jaké unikala – 1500 metrů pod hladinou. Po více než měsíci byl na vrt umístěn kryt zachycující část suroviny, jež pak byla čerpána do tankerů. Zastavit únik se podařilo až v červenci krytem na poškozený vrt, do jehož hlavní šachty pak ještě v září pronikl v hloubce 4000 metrů vrt odlehčovací, jímž byl vháněn beton, a vytvořena betonová vrtule.
Tvrdý dopad na viníky
Vrtnou plošinu Deepwater Horizon vyrobila v roce 2001 jihokorejská firma Hyundai Heavy Industries. Měla rozměry asi 120 krát 80 metrů, mohla operovat až ve 2400 metrech pod hladinou moře a mohla vytvořit vrt až 9100 metrů hluboký.
Vyšetřovací komise zřízená na popud amerického prezidenta došla k závěru, že odpovědnost za neštěstí nese společnost BP, vlastník plošiny koncern Transocean (se sídlem ve Švýcarsku) i americká servisní firma Halliburton.
V říjnu 2015 dosáhly americké úřady po pětileté právní bitvě urovnání sporu s BP o náhradu škod. Ministerstvo spravedlnosti USA a pět amerických států souhlasily s odškodněním ve výši 20 miliard dolarů (484 miliard korun), což byla souhrnná částka za všechny civilní spory vedené proti BP. Celkem podle auditorů přišla nehoda společnost BP asi na 63 miliard dolarů – z tohoto otřesu se jí podařilo zotavit až roku 2017, především díky rostoucím cenám ropy.
