Mořští biologové objevili možná největšího tvora planety. Predátor žijící u Austrálie měří až 120 metrů

Vědci zkoumající hlubiny oceánu u australského pobřeží objevili přibližně třicet neznámých druhů. Mezi nimi je i zřejmě největší tvor na Zemi.

Objevy jsou výsledkem expedice kalifornských oceánologů, kteří prozkoumávali podmořské kaňony u pobřeží západní Austrálie. Podle vědců je nejúžasnějším objevem trubýš. Ten není jediným organismem, ale kolonií klonů, která spojením tvoří jedno tělo. Ve vodě pak vypadá jako dlouhá čára.

V australských kaňonech jsou trubýši docela běžní, tento konkrétní ale překvapil vědce svou velikostí. Biologové uvedli, že si nejsou přesnými mírami jistí, ale obvod vnějšího kruhu odhadují na 47 metrů, celkovou délku tvora dokonce na 120 metrů. Pozoruhodný organismus i nafilmovali, po návratu na pevninu provedou přesnější analýzu tohoto záznamu. Věří, že natočili vůbec nejdelší známý exemplář tohoto druhu.

Trubýši z rodu Apolemia se živí jako hlubokomořští predátoři lovící plankton, který zabíjí pomocí žahavých vláken. Kolonie funguje jako jeden tvor, který má specializované části – některé zajišťují vznášení se nebo klesání pomocí vypouštění vzduchu, jiné loví. Tyto organismy jsou pro vědce stále ještě záhadou, neví zatím, jak přesně všechny části spolupracují.

Nerida Wilsonová, která výzkum vedla, popsala pro deník Guardian, že tento exemplář objevili, když to nejméně čekali: ponorka zkoumala mořský život v hloubce 4439 metrů, ale na podivuhodný organismus narazili až při návratu v hloubce 630 metrů. „Bylo to úžasné vidět tento obří organismus, který vypadal jako spirálovité UFO, jak se jen tak vznáší ve vodě. Nemohli jsme věřit tomu, co vidíme,“ uvedla vědkyně.

Tajemství australských hlubin

Kromě tohoto oceánského obra vědci u Austrálie objevili i množství dalších pozoruhodných tvorů – od hlavonožců přes sumýše až po houby a velké polypovce.

Nově objevené organismy
Zdroj: Schmidt Ocean

Tyto vody zatím nejsou příliš dobře prozkoumané, vědci se sem chtějí vracet, aby ještě lépe poznali, jak zde vypadá život.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA jsou dostupná lidská embrya na zakázku. Vědci varují před eugenikou

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.
před 10 hhodinami

Před čtyřiceti lety došlo ke katastrofě v Černobylu

Katastrofa v jaderné elektrárně Černobyl v dubnu 1986 zničila rozsáhlé území v Sovětském svazu, vyvolala na desítky let strach z atomu a měla i mnoho dalších negativních dopadů na celou Evropu.
před 11 hhodinami

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
včera v 09:00

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
24. 4. 2026

Makakové žerou na Gibraltaru kvůli jídlu od turistů hlínu, zjistila nová studie

Zatímco ve volné přírodě jedí makakové téměř výhradně rostliny a občas si přilepší třeba drobným hmyzem, na Gibraltaru konzumují sušenky s čokoládou, zmrzlinové kornouty či brambůrky. A aby pomohli svému trávicímu traktu vypořádat se s cukry a tuky z lidských svačin, pojídají gibraltarští makakové hlínu. Zjistila to studie vědců převážně z Cambridgeské univerzity publikovaná v časopise Nature, o níž informoval španělský deník El País.
24. 4. 2026

Vědci studují, jak komunikují děti s kochleárním implantátem

Podpořit vývoj řeči u dětí s kochleárním implantátem. To je cíl českého výzkumu, který se zaměřil na předškoláky se sluchovou vadou. Právě tento věk je klíčový pro rozvoj komunikace kvůli nástupu do školy.
24. 4. 2026

V Číně odhalili naleziště bizarních tvorů z hlubin času

Čínsko-britský výzkum v jihozápadní Číně objevil rozlehlé naleziště fosilií, které pomáhá mnohem lépe pochopit, jak vypadal život na Zemi v době před více než půl miliardou let. Objev podle autorů posunuje do vzdálenější minulosti vznik složitějších forem života.
23. 4. 2026

Postižený papoušek se stal vládcem. Vymyslel totiž neporazitelný styl boje

Novozélandský papoušek, kterému dali vědci jméno Bruce, je takovou papouščí kombinací Stephena Hawkinga a Chucka Norrise. Přes vážné tělesné postižení dokáže díky své inteligenci v soubojích porazit jakéhokoliv nepřítele. Stal se tak dominantním samcem ve svém hejnu.
23. 4. 2026
Načítání...