Celiaci mají vyšší riziko předčasného úmrtí, naznačili vědci

Lidé trpící celiakií mají větší pravděpodobnost, že zemřou předčasně – a to i přes větší povědomí o nemoci a lepší dostupnost bezlepkových potravin. Upozornila na to studie švédských a amerických vědců, kterou publikoval časopis JAMA (The Journal of the American Medical Association).

Celiakií – autoimunitním onemocněním, které způsobuje chronický zánět tenkého střeva – trpí jenom v Česku zhruba sto tisíc lidí. Možnou spojitost této nemoci s mírně vyšším rizikem předčasné smrti už naznačily některé dřívější výzkumy.

  • Celiakie je celoživotní autoimunitní onemocnění způsobené nesnášenlivostí lepku (glutenu). U lidí s touto nesnášenlivostí dochází působením lepku k rozvoji autoimunitního zánětu sliznice tenkého střeva, který vede k destrukci slizničních klků a mikroklků. Následkem toho se povrch tenkého střeva zmenšuje, a tím se snižuje jeho schopnost trávení a vstřebávání živin. V důsledku porušení vstřebávání živin může u nemocného postupně dojít až k rozvratu metabolismu.

 V posledních letech byla tato nemoc diagnostikována stále více lidem, zároveň ale začaly být široce dostupné bezlepkové potraviny. Odborníci proto předpokládali, že celiakie by nadále spojovaná se zvýšeným rizikem předčasného úmrtí být neměla.

Zvýšení rizika úmrtí ve všech věkových skupinách

To nicméně vyvrací nová studie vědců švédského Institutu Karolinska a americké Kolumbijské univerzity. Autoři měli k dispozici data téměř 50 tisíc pacientů s celiakií. Došli přitom k závěru, že jejich celková úmrtnost byla oproti kontrolnímu vzorku o 21 procent vyšší.

Relativní zvýšení rizika předčasného úmrtí vědci zaznamenali u všech věkových skupin, přičemž nejvýraznější bylo u celiaků mezi 18 až 39 lety.

 „Věděli jsme, že celiakie může způsobovat řadu dlouhodobých zdravotních komplikací, které mohou délku života ovlivňovat. Naše studie se nicméně zaměřila na celou populaci v současné době, kdy je povědomí o celiakii široce rozšířené, stejně jako dostupnost bezlepkových potravin,“ řekl podle serveru EurekAlert hlavní autor studie Benjamin Lebwohl z Kolumbijské univerzity.

Konkrétně měli celiaci vyší nebezpečí předčasné smrti způsobené kardiovaskulárními chorobami, rakovinou či onemocněními dýchacích cest. Dané riziko bylo největší v prvním roce po diagnóze, ale trvalo i deset let po ní. 

„Střevní zánět bývá často nejintenzivnější právě v této době a před tím, než začne nasazení bezlepkové diety mít pozitivní vliv na hojení sliznic,“ uvedl další z autorů studie Jonas F Ludvigsson z Institutu Karolinska. „Dalším možným vysvětlením je, že celiakie mohla být diagnostikována u pacientů, kteří současně trpěli jinými zdravotními problémy,“ dodal. 

V dalších samostatných analýzách se pak vědci zaměřili také na socioekonomický status a komorbiditu,  i v tomto případě zvýšené riziko předčasného úmrtí u celiaků zůstalo.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 7 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 10 hhodinami

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025

Lední medvědi se geneticky adaptují na změny klimatu

Studie vědců z University of East Anglia (UEA) popsala, že se u ledních medvědů, které zkoumali v jihovýchodním Grónsku, začala měnit aktivita některých genů. Jedná se především o ty spojené s teplotním stresem, stárnutím a metabolismem. Podle studie to naznačuje, že se možná pokoušejí přizpůsobit prokazatelně teplejším podmínkám.
17. 12. 2025

Fotograf v Alpách náhodou objevil Údolí dinosaurů s tisíci stop

V národním parku Stelvio v italském regionu Lombardie fotograf přírody náhodou objevil otisky, ze kterých se následně vyklubaly tisíce stop dinosaurů. Paleontologové jejich stáří odhadují na 210 milionů let. Nález považují za největší svého druhu v Alpách a za jeden z nejvýznamnějších na světě.
17. 12. 2025
Načítání...