Celiaci mají vyšší riziko předčasného úmrtí, naznačili vědci

Lidé trpící celiakií mají větší pravděpodobnost, že zemřou předčasně – a to i přes větší povědomí o nemoci a lepší dostupnost bezlepkových potravin. Upozornila na to studie švédských a amerických vědců, kterou publikoval časopis JAMA (The Journal of the American Medical Association).

Celiakií – autoimunitním onemocněním, které způsobuje chronický zánět tenkého střeva – trpí jenom v Česku zhruba sto tisíc lidí. Možnou spojitost této nemoci s mírně vyšším rizikem předčasné smrti už naznačily některé dřívější výzkumy.

  • Celiakie je celoživotní autoimunitní onemocnění způsobené nesnášenlivostí lepku (glutenu). U lidí s touto nesnášenlivostí dochází působením lepku k rozvoji autoimunitního zánětu sliznice tenkého střeva, který vede k destrukci slizničních klků a mikroklků. Následkem toho se povrch tenkého střeva zmenšuje, a tím se snižuje jeho schopnost trávení a vstřebávání živin. V důsledku porušení vstřebávání živin může u nemocného postupně dojít až k rozvratu metabolismu.

 V posledních letech byla tato nemoc diagnostikována stále více lidem, zároveň ale začaly být široce dostupné bezlepkové potraviny. Odborníci proto předpokládali, že celiakie by nadále spojovaná se zvýšeným rizikem předčasného úmrtí být neměla.

Zvýšení rizika úmrtí ve všech věkových skupinách

To nicméně vyvrací nová studie vědců švédského Institutu Karolinska a americké Kolumbijské univerzity. Autoři měli k dispozici data téměř 50 tisíc pacientů s celiakií. Došli přitom k závěru, že jejich celková úmrtnost byla oproti kontrolnímu vzorku o 21 procent vyšší.

Relativní zvýšení rizika předčasného úmrtí vědci zaznamenali u všech věkových skupin, přičemž nejvýraznější bylo u celiaků mezi 18 až 39 lety.

 „Věděli jsme, že celiakie může způsobovat řadu dlouhodobých zdravotních komplikací, které mohou délku života ovlivňovat. Naše studie se nicméně zaměřila na celou populaci v současné době, kdy je povědomí o celiakii široce rozšířené, stejně jako dostupnost bezlepkových potravin,“ řekl podle serveru EurekAlert hlavní autor studie Benjamin Lebwohl z Kolumbijské univerzity.

Konkrétně měli celiaci vyší nebezpečí předčasné smrti způsobené kardiovaskulárními chorobami, rakovinou či onemocněními dýchacích cest. Dané riziko bylo největší v prvním roce po diagnóze, ale trvalo i deset let po ní. 

„Střevní zánět bývá často nejintenzivnější právě v této době a před tím, než začne nasazení bezlepkové diety mít pozitivní vliv na hojení sliznic,“ uvedl další z autorů studie Jonas F Ludvigsson z Institutu Karolinska. „Dalším možným vysvětlením je, že celiakie mohla být diagnostikována u pacientů, kteří současně trpěli jinými zdravotními problémy,“ dodal. 

V dalších samostatných analýzách se pak vědci zaměřili také na socioekonomický status a komorbiditu,  i v tomto případě zvýšené riziko předčasného úmrtí u celiaků zůstalo.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 22 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.