Celiaci mají vyšší riziko předčasného úmrtí, naznačili vědci

Lidé trpící celiakií mají větší pravděpodobnost, že zemřou předčasně – a to i přes větší povědomí o nemoci a lepší dostupnost bezlepkových potravin. Upozornila na to studie švédských a amerických vědců, kterou publikoval časopis JAMA (The Journal of the American Medical Association).

Celiakií – autoimunitním onemocněním, které způsobuje chronický zánět tenkého střeva – trpí jenom v Česku zhruba sto tisíc lidí. Možnou spojitost této nemoci s mírně vyšším rizikem předčasné smrti už naznačily některé dřívější výzkumy.

  • Celiakie je celoživotní autoimunitní onemocnění způsobené nesnášenlivostí lepku (glutenu). U lidí s touto nesnášenlivostí dochází působením lepku k rozvoji autoimunitního zánětu sliznice tenkého střeva, který vede k destrukci slizničních klků a mikroklků. Následkem toho se povrch tenkého střeva zmenšuje, a tím se snižuje jeho schopnost trávení a vstřebávání živin. V důsledku porušení vstřebávání živin může u nemocného postupně dojít až k rozvratu metabolismu.

 V posledních letech byla tato nemoc diagnostikována stále více lidem, zároveň ale začaly být široce dostupné bezlepkové potraviny. Odborníci proto předpokládali, že celiakie by nadále spojovaná se zvýšeným rizikem předčasného úmrtí být neměla.

Zvýšení rizika úmrtí ve všech věkových skupinách

To nicméně vyvrací nová studie vědců švédského Institutu Karolinska a americké Kolumbijské univerzity. Autoři měli k dispozici data téměř 50 tisíc pacientů s celiakií. Došli přitom k závěru, že jejich celková úmrtnost byla oproti kontrolnímu vzorku o 21 procent vyšší.

Relativní zvýšení rizika předčasného úmrtí vědci zaznamenali u všech věkových skupin, přičemž nejvýraznější bylo u celiaků mezi 18 až 39 lety.

 „Věděli jsme, že celiakie může způsobovat řadu dlouhodobých zdravotních komplikací, které mohou délku života ovlivňovat. Naše studie se nicméně zaměřila na celou populaci v současné době, kdy je povědomí o celiakii široce rozšířené, stejně jako dostupnost bezlepkových potravin,“ řekl podle serveru EurekAlert hlavní autor studie Benjamin Lebwohl z Kolumbijské univerzity.

Konkrétně měli celiaci vyší nebezpečí předčasné smrti způsobené kardiovaskulárními chorobami, rakovinou či onemocněními dýchacích cest. Dané riziko bylo největší v prvním roce po diagnóze, ale trvalo i deset let po ní. 

„Střevní zánět bývá často nejintenzivnější právě v této době a před tím, než začne nasazení bezlepkové diety mít pozitivní vliv na hojení sliznic,“ uvedl další z autorů studie Jonas F Ludvigsson z Institutu Karolinska. „Dalším možným vysvětlením je, že celiakie mohla být diagnostikována u pacientů, kteří současně trpěli jinými zdravotními problémy,“ dodal. 

V dalších samostatných analýzách se pak vědci zaměřili také na socioekonomický status a komorbiditu,  i v tomto případě zvýšené riziko předčasného úmrtí u celiaků zůstalo.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapines na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
před 6 mminutami

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
včera v 08:00

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávalo na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...