Chemický odpad by mohly odstranit řasy. Pracují na tom brněnští vědci

Ústav chemie a biochemie Mendelovy univerzity v Brně zkoumá možnosti využití mikrořas k odstranění azobarviv a dalších toxických látek z životního prostředí. Vědci se jako jediní z Česka zapojili do mezinárodního projektu nazvaného Greener, který se orientuje právě na vývoj a praktické využití nástrojů k odstranění toxických látek z vody a půdy.

Azobarviva jsou karcinogenní látky, které způsobují kopřivku nebo alergie. Používají se k barvení textilu, plastů, potravin či papíru. Při výrobě nebo samotném barvení část uniká do životního prostředí.

Čističky odpadních vod je nedokážou odstranit. Toxické látky tak kontaminují půdy a povrchové i spodní vody.

Brněnští vědci zjišťují, která z mikrořas umí azobarviva nejlépe pohlcovat. „Existují desetitisíce druhů, které se nejčastěji vyskytují ve vodě. Jsou schopny přežít i při nízkých či vysokých teplotách nebo v kontaminovaném prostředí. Právě těchto vlastností chceme využít,“ uvedl vedoucí laboratoře metabolomiky a epigenetiky rostlin Dalibor Húska. Proces by bylo možné využít i pro odstranění těžkých kovů, jako jsou kadmium nebo olovo.

Podle Húsky se tím však jen přesune problém z půdy nebo vody do buňky. „Ideálním výsledkem by mělo být nalezení takové mikrořasy, která umí azobarviva rozložit na netoxické či méně toxické látky,“ řekl Húska.

Z laboratoře do života

Cílem vědců je rovněž zavedení technologie do praxe. Chtějí ji vyzkoušet v čističkách například v podobě bioreaktoru, který by byl propojen s okruhem vody čističky nebo továrny. První výsledky výzkumu by měly být známé do konce letošního roku.

Mezinárodního projektu Greener se účastní 16 evropských institucí a firem a čtyři partneři z Číny, řekla vedoucí výzkumné skupiny bioanalýzy a genového inženýrství Markéta Vaculovičová.

Začal loni v březnu a potrvá do roku 2023. Rozpočet je 5,5 milionu eur (asi 150 milionů korun). Z většiny na něj přispívá Evropská unie. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Archeologové našli pomocí družic mnoho nekropolí v srdci Sahary

Satelity odhalily velké množství rozsáhlých pohřebišť neboli nekropolí, které patřily zatím nepopsané civilizaci, jež obývala Saharu ještě v době před vznikem faraonského Egypta.
10:08Aktualizovánopřed 7 mminutami

Brněnští vědci našli v buňce bod zlomu. Může v něm začít rakovina

Rakovina začíná nenápadně. Buňka si špatně vyhodnotí nějaký signál ze svého okolí a začne se chovat proti zájmu zbytku organismu. Vědci z brněnského institutu CEITEC teď popsali důležité podrobnosti, které by mohly vysvětlit, proč se tato „komunikační chyba“ objeví.
před 1 hhodinou

Výhody života ve skupině oslabují při klimatických extrémech, ukázal výzkum u opic

Když se zvýší teploty, rostliny ustupují do vyšších poloh, kde je chladněji. Ptáci odletí tam, kde jim teploty vyhovují víc. Ale jak na změny klimatu reagují inteligentní zvířata, která mají dlouhé životy a jsou specializovaná na nějaký zaběhlý způsob života? Prozkoumala to skupina přírodovědců.
před 2 hhodinami

Geologové přinesli další důkazy, že se Afrika roztrhne

Podoba kontinentů není neměnná. Před miliardami let byla Země jediným světadílem, od té doby se mnohokrát tvář světa proměnila. Tyto procesy probíhají i nadále, ale jsou nesmírně pomalé, proto se jen špatně odhalují. Teď se to podařilo oxfordským vědcům v případě Afriky.
před 21 hhodinami
Načítání...