Chemický odpad by mohly odstranit řasy. Pracují na tom brněnští vědci

Ústav chemie a biochemie Mendelovy univerzity v Brně zkoumá možnosti využití mikrořas k odstranění azobarviv a dalších toxických látek z životního prostředí. Vědci se jako jediní z Česka zapojili do mezinárodního projektu nazvaného Greener, který se orientuje právě na vývoj a praktické využití nástrojů k odstranění toxických látek z vody a půdy.

Azobarviva jsou karcinogenní látky, které způsobují kopřivku nebo alergie. Používají se k barvení textilu, plastů, potravin či papíru. Při výrobě nebo samotném barvení část uniká do životního prostředí.

Čističky odpadních vod je nedokážou odstranit. Toxické látky tak kontaminují půdy a povrchové i spodní vody.

Brněnští vědci zjišťují, která z mikrořas umí azobarviva nejlépe pohlcovat. „Existují desetitisíce druhů, které se nejčastěji vyskytují ve vodě. Jsou schopny přežít i při nízkých či vysokých teplotách nebo v kontaminovaném prostředí. Právě těchto vlastností chceme využít,“ uvedl vedoucí laboratoře metabolomiky a epigenetiky rostlin Dalibor Húska. Proces by bylo možné využít i pro odstranění těžkých kovů, jako jsou kadmium nebo olovo.

Podle Húsky se tím však jen přesune problém z půdy nebo vody do buňky. „Ideálním výsledkem by mělo být nalezení takové mikrořasy, která umí azobarviva rozložit na netoxické či méně toxické látky,“ řekl Húska.

Z laboratoře do života

Cílem vědců je rovněž zavedení technologie do praxe. Chtějí ji vyzkoušet v čističkách například v podobě bioreaktoru, který by byl propojen s okruhem vody čističky nebo továrny. První výsledky výzkumu by měly být známé do konce letošního roku.

Mezinárodního projektu Greener se účastní 16 evropských institucí a firem a čtyři partneři z Číny, řekla vedoucí výzkumné skupiny bioanalýzy a genového inženýrství Markéta Vaculovičová.

Začal loni v březnu a potrvá do roku 2023. Rozpočet je 5,5 milionu eur (asi 150 milionů korun). Z většiny na něj přispívá Evropská unie. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropské řeky jsou plné mikroplastů. Včetně Labe

Ve srovnání s řekami v Africe a Asii jsou ty evropské řádově čistější. Přesto je podle sérií nových výzkumů i jejich voda znečištěná podle vědců znepokojujícím množstvím částeček umělých hmot.
před 1 hhodinou

Na vzdálené planetě by mohl existovat život, naznačují zjištění vědců

Vědci objevili pomocí vesmírného teleskopu náznaky života na vzdálené planetě. Tým expertů z Cambridgeské univerzity zkoumal atmosféru na planetě s názvem K2-18b a našel známky molekul, které na Zemi produkují pouze jednoduché organismy, napsal britský server BBC. Jistotu ale badatelé ještě nemají.
09:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zemřel historik a iberoamerikanista Josef Opatrný

V úterý zemřel historik a iberoamerikanista Josef Opatrný, bylo mu 79 let. Informaci Institutu Cervantes potvrdila agentuře ČTK Monika Brenišínová ze Střediska ibero-amerických studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, kde Opatrný působil. Byl předním znalcem vývoje česko-latinskoamerických vztahů a uznávaným expertem na dějiny Kuby a obecné problémy světových dějin.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Dva druhy českých lišejníků by mohly růst i na Marsu, naznačil výzkum

Vědci poprvé prokázali, že některé druhy lišejníků mohou přežít podmínky podobné těm na Marsu. A to včetně smrtícího ionizujícího záření, které těmto odolným organismům nedokázalo zabránit, aby téměř normálně rostly.
před 23 hhodinami

Vědci poprvé natočili „kolosálního kalmara“ u něj doma

Vědci na palubě výzkumného plavidla zachytili vůbec první potvrzené záběry exempláře kalmara Hamiltonova (Mesonychoteuthis hamiltoni) v jeho přirozeném prostředí. Dospělí jedinci s přezdívkou kolosální oliheň, kteří byli zatím zkoumáni jen díky nálezům v žaludcích velryb, náhodným výlovům nebo ze záběrů rybářů, mohou, podle Schmidtova oceánského institutu, dorůstat délky kolem sedmi metrů. Mládě na snímku měří 30 centimetrů.
před 23 hhodinami

Tričko, které upozorní řidiče na mikrospánek, vyvíjejí na univerzitě v Liberci

Blížící se mikrospánek nebo únavu řidiče za volantem pozná tričko, které vyvíjejí vědci na katedře oděvnictví Fakulty textilní Technické univerzity v Liberci. Senzory změří zpomalující se dech a spustí alarm. Podle dopravních expertů stojí mikrospánek nebo nepozornost v důsledku únavy až za pětinou dopravních nehod.
včera v 05:30

EK poprvé schválila přípravek proti Alzheimerově chorobě

Evropská komise (EK) poprvé schválila přípravek proti Alzheimerově chorobě, informovalo v úterý generální ředitelství EK pro zdraví. Přípravek Lecanemab je však vhodný jen pro velmi malou část pacientů, u kterých může nemoc trochu zpomalit, napsala agentura DPA.
15. 4. 2025

Antibiotika mohou zhoršit reakci kojenců na očkování, zjistila studie

Lidstvo nemá účinnější ochranu dětí před nakažlivými nemocemi, než jsou vakcíny. Řada faktorů ale může zhoršit reakci na ně. Vědci teď našli řešení na rozšířený problém.
15. 4. 2025
Načítání...