Meteorologové: Uplynulá zima byla nejteplejší v historii záznamů

Uplynulá zima byla v Evropě nejteplejší od počátku měření v roce 1981. Informovali o tom odborníci z evropské služby Copernicus, která monitoruje počasí a klimatické změny. Průměrná teplota během uplynulé meteorologické zimy, která začala 1. prosince a skončila 29. února, překonala dosavadní rekord z přelomu let 2015 a 2016 o téměř 1,4 stupně Celsia.

Ve srovnání s průměrnou zimní teplotou let 1981 až 2010 bylo od začátku prosince do konce února tepleji dokonce o 3,4 stupně. Obzvlášť na severu a východě Evropy byly teploty výrazně vyšší, než je obvyklé. Vysoké teploty letos panovaly také na Sibiři a ve Střední Asii.

Teploty v únoru 2020 vůči průměru za roky 1981–2010
Zdroj: Copernicus

Copernicus údaje vztahuje k meteorologické zimě (prosinec až únor), která se liší od astronomické zimy. Ta letos skončí až 20. března.

„Evropa zažila nejmírnější zimu od počátku měření,“ zdůraznil ředitel služby Copernicus Carlo Buontempo. Data má služba od roku 1981. Svůj podíl mají podle Buontempa na rekordních teplotách klimatické změny. „Ačkoli toto byla sama o sobě skutečně extrémní událost, je pravděpodobné, že tento druh událostí učinil trend globálního oteplování ještě extrémnějšími,“ dodal ředitel.

Uplynulý únor byl v Evropě druhým nejteplejším v záznamech služby Copernicus. Za nejteplejším druhým měsícem roku, kterým byl únor 2016, zaostal jen o 0,1 stupně Celsia. První měsíc tohoto roku byl nejteplejším lednem v Evropě i na světě od roku 1981. Průměrná teplota byla v Evropě o 3,1 stupně vyšší, než jaký je průměr let 1981 až 2010.

Teploty za zimu 2019/2020 vůči průměru za roky 1981–2010
Zdroj: Copernicus

Copernicus je evropský program monitorování životního prostředí, na jehož provozu se podílejí Evropská unie a Evropská kosmická agentura (ESA).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bezhlavá těla ve slovenském pravěkém „velkoměstě“ jsou objev dekády, říká vědkyně

Většinou přízemní domy, malebný kostelík, továrna na automobilové díly. Ve slovenském městě Vráble ležícím asi dvacet kilometrů jihovýchodně od Nitry nic neukazuje na to, že se právě tady nacházelo jedno z největších osídlení pravěkého světa a lokalita z doby kamenné, která poslední roky vydává jeden zajímavý archeologický objev za druhým. Začalo to přitom nenápadně.
před 1 hhodinou

Skalpovali asi i Slované. Nová studie nabízí historii lidských trofejí

Snad žádný dobrý western se neobejde bez skalpování nepřátel. Pro Čechy exotická praktika, kterou znají zřejmě především z knih a filmů o Divokém západě má přitom své kořeny i v Evropě a mnohem hlouběji než v době bojů původních Američanů s bílými kolonizátory. Zároveň se kolem skalpování dlouhodobě šíří řada mýtů. I ty chce vyvracet nová obsáhlá kniha věnovaná právě těmto vlasovým trofejím.
včera v 09:00

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
26. 12. 2025

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
25. 12. 2025
Načítání...