Z krunýřů invazivních krabů může být ekologické nádobí. V Kanadě se pokouší vyřešit dva problémy současně

Tým kanadských vědců přišel s nápadem, jak se zbavit nebezpečného invazivního kraba a současně získat obnovitelný zdroj umělé hmoty využitelný například na výrobu ekologického nádobí.

Vědci z McGillovy univerzity pod vedením Audrey Mooresové pracují na projektu, který by měl využít přemnožených krabů pobřežních. Ti se u kanadských břehů začali ve větším množství objevovat od osmdesátých let dvacátého století a rychle se stali jedním z nejrozšířenějších invazivních druhů planety.

Podle kanadských expertů se jedná dokonce o jeden z deseti nejhorších invazivních druhů planety. Samice tohoto bezobratlého tvora dokáží během svého života vyprodukovat až 175 tisíc vajíček – díky tomu je tento druh schopný velmi rychle se šířit po planetě.

Navíc jsou značně odolní vůči všem změnám, které se v současné době v oceánu odehrávají. A také mají jen málo přirozených nepřátel a navíc vydrží mimo vodu až několik dní, na rozdíl od zvířat, která jsou jejich konkurenty.

Biologická „umělá hmota“, při jejímž vzniku se neuvolňují toxické látky

A protože jsou to predátoři, jejich dopad na původní ekosystémy, kam pronikli, je enormní. Kanada se intenzivně snaží o likvidaci těchto zvířat. Chemici z McGilovy univerzity přišli na to, jak to spojit s něčím, co může prospět i přímo lidské společnosti.

Tým doktorky Mooresové tyto kraby zkoumal a analyzoval jejich krunýře. Přišel s technologickým postupem, kdy se krunýř nejprve rozdrtí na prach, ten se spojí se speciálním práškem a tímto způsobem se získá chitin. Tento sacharid se pak dá využít na výrobu biologické „umělé hmoty“, velmi pevné, tvárné a současně odolné.

Je podobná sklu, takže chemici by ji chtěli používat na výrobu nádobí, od talířů, přes sklenice, až po průmyslově využitelné nádoby. Procedura je unikátní v tom, že jde o první umělou hmotu, která při svém vzniku i zániku neuvolňuje žádné toxické látky. Podobné experimenty sice vznikaly už dříve, ale k zisku chitinu bylo potřeba kyseliny chlorovodíkové.

„Pokud se nám povede současně snížit množství invazivních krabů a přitom omezit plasty v oceánech, myslím, že jde o skvělou a inovativní cestu, jak řešit oba problémy,“ uvedla doktorka Mooresová pro stanici CBS.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci zkoumali noční můry, může to pomoct odhalovat zdravotní problémy

Rozsáhlý výzkum ukázal, jak rizikové jsou pro lidské zdraví noční můry – ti, kteří jimi trpí velmi často, se dožívají nižšího věku. Zjištění výzkumu by se podle vědců ale dalo využít, aby se lépe předvídaly zdravotní problémy.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

K ISS odletěla soukromá mise firmy Axiom

Soukromá mise společnosti Axiom Space po řadě odkladů odstartovala k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Posádku tvoří Šubhánšu Šukla z Indie, Tibor Kapu z Maďarska, Slawosz Uznański-Wiśniewski z Polska a bývalá astronautka NASA Peggy Whitsonová. Na ISS už bylo téměř tři sta lidí, ale ještě nikdy nikdo z Indie, Maďarska nebo Polska. Astronauti k ISS letí raketou Falcon 9 soukromé společnosti SpaceX.
25. 6. 2025Aktualizováno25. 6. 2025

Nositelná zařízení mají sledovat zdraví všech Američanů, navrhuje Kennedy

Americký ministr zdravotnictví oznámil novou strategii, jak by USA mohly zvládat tamní zdravotnickou krizi. Měla by ji pomoci vyřešit přenosná elektronická zařízení, jež budou monitorovat zdravotní stav celé populace.
25. 6. 2025

Sto padesát milionů Američanů se ocitlo pod tepelnou kupolí. Vedra atakují 40 stupňů

Východ Spojených států zasáhla tento týden vlna veder, která přinesla do řady měst – včetně New Yorku, Washingtonu nebo Bostonu – na červen extrémní teploty blížící se až 40 stupňům Celsia. Varování před horkem podle agentury AP platí v oblastech, kde žije více než 150 milionů lidí. Přes 100 stupňů Fahrenheita, tedy 37,8 stupně Celsia, se teplota může vyšplhat na celém východním pobřeží USA od Maine až po Floridu.
25. 6. 2025
Načítání...