Tým kanadských vědců přišel s nápadem, jak se zbavit nebezpečného invazivního kraba a současně získat obnovitelný zdroj umělé hmoty využitelný například na výrobu ekologického nádobí.
Z krunýřů invazivních krabů může být ekologické nádobí. V Kanadě se pokouší vyřešit dva problémy současně
Vědci z McGillovy univerzity pod vedením Audrey Mooresové pracují na projektu, který by měl využít přemnožených krabů pobřežních. Ti se u kanadských břehů začali ve větším množství objevovat od osmdesátých let dvacátého století a rychle se stali jedním z nejrozšířenějších invazivních druhů planety.
Podle kanadských expertů se jedná dokonce o jeden z deseti nejhorších invazivních druhů planety. Samice tohoto bezobratlého tvora dokáží během svého života vyprodukovat až 175 tisíc vajíček – díky tomu je tento druh schopný velmi rychle se šířit po planetě.
Navíc jsou značně odolní vůči všem změnám, které se v současné době v oceánu odehrávají. A také mají jen málo přirozených nepřátel a navíc vydrží mimo vodu až několik dní, na rozdíl od zvířat, která jsou jejich konkurenty.
Biologická „umělá hmota“, při jejímž vzniku se neuvolňují toxické látky
A protože jsou to predátoři, jejich dopad na původní ekosystémy, kam pronikli, je enormní. Kanada se intenzivně snaží o likvidaci těchto zvířat. Chemici z McGilovy univerzity přišli na to, jak to spojit s něčím, co může prospět i přímo lidské společnosti.
Tým doktorky Mooresové tyto kraby zkoumal a analyzoval jejich krunýře. Přišel s technologickým postupem, kdy se krunýř nejprve rozdrtí na prach, ten se spojí se speciálním práškem a tímto způsobem se získá chitin. Tento sacharid se pak dá využít na výrobu biologické „umělé hmoty“, velmi pevné, tvárné a současně odolné.
Je podobná sklu, takže chemici by ji chtěli používat na výrobu nádobí, od talířů, přes sklenice, až po průmyslově využitelné nádoby. Procedura je unikátní v tom, že jde o první umělou hmotu, která při svém vzniku i zániku neuvolňuje žádné toxické látky. Podobné experimenty sice vznikaly už dříve, ale k zisku chitinu bylo potřeba kyseliny chlorovodíkové.
„Pokud se nám povede současně snížit množství invazivních krabů a přitom omezit plasty v oceánech, myslím, že jde o skvělou a inovativní cestu, jak řešit oba problémy,“ uvedla doktorka Mooresová pro stanici CBS.
