Čeští vědci pomocí genetických nůžek upravili slepice. Ty jsou teď odolné vůči neléčitelné nemoci

Vědci z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd (AV) a společnosti Biopharm geneticky upravili slepice, aby byly odolné vůči viru nevyléčitelné aviární leukózy. Výzkumníci změnili jejich genom a linii pojmenovali Zora po pokusné slepici Járy Cimrmana. Informovala o tom Akademie věd.

Aviární leukóza postihuje slepice a krůty. V Číně a v jihovýchodní Asii v posledních letech napadá drůbež nový typ, takzvaná leukóza J. Příslušný virus ALV-J se podle tuzemských akademiků nedaří dostat pod kontrolu i kvůli množství malochovů a prodeji živé drůbeže na tržištích. A právě rozšíření odolných linií drůbeže by podle šéfa týmu z AV Jiřího Hejnara mohlo pomoci virus vymýtit.

Vědci se při studiu příčin nemoci zaměřili na bílkovinové molekuly, přes které virus vstupuje do buněk. Srovnáním citlivých a odolných druhů zjistili, že pro průnik viru je zásadní jediná aminokyselina. U perliček, koroptví či bažantů tato aminokyselina chybí buď úplně, nebo ji nahrazuje jiná. V případě slepic však takové varianty nenalezli.

Změny slepičí genetiky

Řešením bylo upravit genetickou informaci slepic. Použili na to molekulární nástroj CRISPR/Cas9 přezdívaný také genetické nůžky. Proces, který je podle AV rutinní například u laboratorních myší či hospodářských zvířat – savců, však v případě ptáků výrazně komplikuje odlišné rozmnožování. Vědci tak nejdřív z kuřecích embryí vypěstovali pohlavní buňky, geneticky je upravili a vrátili do embrya. Tam dozrály funkční pohlavní buňky a později se vylíhla kuřata odolná vůči viru.

„Naše pohnutky byly vědecké – dokázat, že zásah do receptoru vytvoří protivirovou rezistenci. Bylo by namístě udělat i 'polní experiment', jsme si však celkem jisti, že to bude fungovat i v chovu. Kuřata jsme totiž infikovali mnohem větší dávkou, než je v chovech běžná,“ řekl Hejnar. Linie podle něj čítá desítky kusů zvířat, včetně několika produkčních párů.

Pokud by chovatelé měli o odolné slepice zájem, bylo by podle jeho slov třeba změnit plemena užívaná drůbežáři. „Zora je totiž na genetickém pozadí, které je hospodářsky nezajímavé,“ řekl vědec.

Ačkoliv je současný výzkum u konce, výzkumníci pracují dál. „Měli bychom zkoumat, zda virus může rezistenci nějak obejít. Evoluce u nich totiž probíhá velmi rychle,“ upozornil Hejnar. Studii o příslušné úpravě bílkovin v lednu zveřejnil vědecký časopis PNAS.