Asi před čtyřmi tisíci lety, čili v době, kdy už stály egyptské pyramidy, po Zemi stále ještě chodili mamuti. Ti poslední žili na izolovaném Wrangelově ostrově na Sibiři a vědci nyní popsali, jak se v době jejich úpadku změnily geny jednoho z nich – kvůli malé populaci a křížení mezi příbuznými došlo k oslabení plodnosti, nervových spojení i čichu.
Poslední mamuti necítili vůni květin, které žrali. Mutace jim zničila geny
Vědcům se podařilo získat pozůstatky řady mamutů uchovaných v ledu Wrangelova ostrova. Z nich odebrali vzorky DNA a tu prozkoumali. Zajímalo je, jak se v genetickém kódu těchto tvorů projevil jejich úpadek: tedy, jestli jejich geny fungovaly normálně. A ukázalo se, že nefungovaly.
V posledních dnech mamutů trpěla tato zvířata řadou genetických problémů, které bránily jejich vývoji, rozmnožování, a dokonce jim znemožňovaly vnímat svět pomocí čichu. Tento problém byl důsledkem rychlého úbytku mamutů, což vedlo k častějšímu páření mezi příbuznými. A to zase způsobilo množení genetických problémů v rámci tohoto druhu.
Již řada starších výzkumů wrangelských mamutů naznačovala, že poslední jedinci byli genetickými troskami a potvrdila to i nejnovější studie. Normálně není většina mutací nijak škodlivá a organismus je dokáže zpracovat. V případě geneticky nezdravé populace z Karského moře to ale podle zjištění evolučního biologa z Buffalské univerzity Vincenta Lynche neplatí.
Oslabení jedinci
Lynchův výzkum vycházel ze dva roky starého výzkumu, který poprvé zkoumal geny těchto tvorů. Tentokrát ale vědci porovnali wrangelské mamuty se třemi slony indickými a dvěma dalšími exempláři mamutů, kteří žili ještě v dobách, kdy těchto zvířat ještě žilo dost a jejich populace byla mnohem větší a tedy i geneticky pestřejší.
U mamutů ze Sibiře se podařilo najít genetické mutace, které se jindy nevyskytovaly. Tyto změněné geny experti izolovali a pak je v laboratoři vyrobili – vpravili je do buněk a testovali, jak reagovaly s ostatními geny a molekulami.
Takto oživená mamutí DNA se ukázala dramaticky oslabená prakticky ve všech oblastech, které vědci zkoumali: neurologický vývoj, plodnost samců, využívání inzulinu a také čich. „Víme velmi přesně, jak fungují geny zodpovědné za detekci zápachů,“ uvedl Lynch. „A tak jsme jejich mamutí verzi oživili.“
Testy potvrdily, že poškození bylo obrovské. „Můžeme říct, že mamuti z Wrangelova ostrova nemohli cítit vůni květin, které žrali.“
Varování pro žijící druhy
Výsledky potvrdily starší předpovědi, které naznačovaly podobné dopady, ale jen na základě různých matematických modelů. „Je to pro nás varování ohledně žijících ohrožených druhů: pokud se jejich populace stane příliš malou, mohou se také u nich nahromadit negativní mutace, které mohou přispět k jejich vymření,“ dodává Lynch. Výsledky výzkumu vyšly v odborném časopise Genome Biology and Evolution.
Mamuty vyhubilo zřejmě současné působení více faktorů: zejména změna klimatu, ale také stoupající vliv člověka. Mizet začali před asi 10 tisíci lety, malé ostrůvky jejich populací se ale udržovaly až do doby před 4000 roky.
