Jméno nebo aspoň příjmení prvního člověka na Měsíci Neila Armstronga si vybaví téměř každý. Druhého astronauta, který v červenci 1969 strávil 21 hodin na měsíčním povrchu spolu s Armstrongem, ale zná už podstatně méně lidí. Buzz Aldrin, který se narodil 20. ledna 1930, dodnes vášnivě propaguje lety do vesmíru a věří, že zanedlouho budou cesty za hranice atmosféry přístupné veřejnosti.
Buzz Aldrin, druhý muž na Měsíci, slaví 90 let. Věří, že lidstvo bude létat ke hvězdám
S osudem „věčně druhého“ se ale Aldrin zpočátku smiřoval jen těžko – ostatně původně nebylo vůbec jasné, který člen posádky vystoupí z měsíčního modulu první. Nakonec dostal přednost civilista Armstrong, plukovníku letectva Aldrinovi pak alespoň patřila první slova pronesená na povrchu Měsíce. Neřekl ovšem tehdy nic světoborného, jen oznámil „hladké přistání“. Až poté přišlo Armstrongovo slavné: „Tady je základna Tranquillity. Orel přistál!“
Po návratu z Měsíce navíc Buzze Aldrina dostihla rodinná dispozice k depresím a někdejší bojový pilot se musel vypořádat i s alkoholismem. Rozpadlo se mu manželství a poté, co v roce 1972 definitivně odešel od letectva, se raději načas uchýlil do ústraní. Deprese i pití se mu nakonec díky lékařské pomoci podařilo překonat a v 80. letech Aldrin začal znovu budovat kariéru – využil přitom jak své technické vzdělání, tak zkušenosti z vesmírných letů.
Buzz Aldrin
Dodnes přednáší o svém letu na Měsíc a od konce 90. let také usilovně propaguje vesmírnou turistiku a soukromé lety do kosmu. Kvůli svým přednáškám o památné cestě se Buzz Aldrin před lety dokonce málem dostal do konfliktu se zákonem. Nechal se totiž vyprovokovat popíračem cest na Měsíc Bartem Sibrelem, podle kterého byly cesty i záběry z nich zfalšovány v ateliéru, a dal mu pěstí. Prokurátor ale přijal Aldrinovu argumentaci, že se pouze bránil agresivnímu Sibrelovi.
Budoucnost výzkumu vesmíru Aldrin nevidí ve státních programech, ačkoli on sám se právě díky takovému do kosmu podíval, ale spíše u soukromníků. Astronaut, který se objevil například v kreslených Simpsonech, inspiroval jednu z postaviček v Toy Story – Příběhu hraček a před kamerou se mihl také ve filmu Transformers 3 nebo seriálu Teorie velkého třesku, přitom možný návrat na Měsíc vidí jako pouhé oprašování zašlé slávy. Skutečnou výzvou je podle něj cesta na Mars.
Jak se z Eugena stal Buzz
Budoucí druhý člověk na Měsíci se narodil 20. ledna 1930 jako Edwin Eugen Aldrin junior ve vojenské rodině, jeho otec to, stejně jako později syn, dotáhl na plukovníka letectva. V rodině Edwinovi odmalička říkali Buzz – od buzzer, dětské zkomoleniny anglického slova „brother“ (bratr) – a Aldrin se tak dokonce v roce 1988 nechal oficiálně přejmenovat. Po střední škole dostal nabídku na stipendium na Massachusettský technologický institut (MIT), dal ale přednost armádě.
Začátkem 50. let Aldrin absolvoval Americkou vojenskou akademii ve West Pointu mezi nejlepšími z ročníku a zamířil k letectvu. Úspěšně bojoval v korejské válce, později sloužil jako instruktor a začátkem 60. let také získal na MIT doktorát z astronautiky. To mu pomohlo otevřít cestu k letům do vesmíru, nejprve byl členem programu Gemini. Do kosmu se podíval poprvé v listopadu 1966 na palubě Gemini 12 spolu s Jamesem Lovellem, který velel i nešťastnému Apollu 13.
Při svém prvním (a také předposledním) letu do vesmíru Aldrin třikrát vystoupil do volného prostoru a spolu s procházkami po Měsíci držel nějakou dobu rekord v pobytu mimo kosmickou loď. V posledních letech Aldrin vzbudil pozornost i jinak než svou popularizační činností. Předloni se v médiích objevily zprávy o sporu, který vedl se synem kvůli údajným krádežím svých peněz a poškozování odkazu. A před třemi lety musel být ze zdravotních důvodů evakuován z jižního pólu, kam se vydal jako turista.
