Nejen popel a dým, ale taky silné blesky. Erupci filipínské sopky doprovází zajímavý úkaz

Od neděle chrlí filipínská sopka Taal popel a dým, její aktivita pokračuje i během pondělka. Erupce jsou natolik silné, že se při nich objevuje i velmi zvláštní meteorologický jev – takzvané sopečné blesky.

Tyto elektrické výboje se objevují při sopečných erupcích relativně často; pokud dochází k aktivitě vulkánů v noci, daří se je i vyfotografovat, nebo dokonce nafilmovat.

Takhle erupci nasnímal satelit Himawari:

Vznik těchto blesků je sice dobře zdokumentovaný, ale jen relativně pochopený. Poprvé o nich psal už historik Plinius mladší, když zaznamenal erupci Vesuvu roku 79 po Kristu. U tohoto fenoménu je dodnes celá řada neznámých, zejména proto, že je příliš rizikové ho studovat zblízka, a navíc je nepředpověditelný.

Nejpravděpodobnějším vysvětlením je, že bubliny magmatu a mračna sopečného prachu mají silný elektrický náboj. Když se pohybují, vznikají v nich oblasti s různým elektrickým nábojem – ve výsledku je to tedy velmi podobné tomu, jak fungují bouřková mračna. S jediným rozdílem: interakce probíhá v prachu nebo magmatu.

Podobné (ale menší) elektrické výboje se mohou vyskytovat také zřejmě při písečných bouřích nebo při zemětřeseních – a dokonce i při explozích termonukleárních zbraní; uvádí se, že při nich se mohou objevovat až kilometr dlouhé záblesky.

Nahrávám video
Události: Filipínská sopka Taal se probudila
Zdroj: ČT24

Jak zní sopečný hrom

Před dvěma roky se navíc podařilo při studiu tohoto fenoménu výrazně pokročit vpřed, a to když vědci poprvé nahráli také zvuk sopečného hromu. Stalo se tak při výzkumu erupce sopky Bogoslof na Aleutských ostrovech. Sopečné hromy tehdy zaznamenaly senzory umístěné na ostrově vzdáleném 60 kilometrů od vulkánu.

Normálně se nedaří hromy od ostatních hlasitých zvuků, jež jsou s erupcemi spojené, odfiltrovat. Vulkán Bogoslof ale vybuchoval během jednoho roku pravidelně, vědci tak mohli do jeho okolí dostat specializované vybavení, které bylo schopné hrom nahrát z bezpečné vzdálenosti.

„Je to něco, co už určitě lidé, kteří byli u erupcí, zaslechli, ale určitě je to poprvé, co jsme zvuky nahráli a identifikovali je,“ uvedl seismolog Matt Haney, který za výzkumem stál.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 1 hhodinou

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
před 17 hhodinami

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
před 20 hhodinami

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...