Nejen popel a dým, ale taky silné blesky. Erupci filipínské sopky doprovází zajímavý úkaz

Od neděle chrlí filipínská sopka Taal popel a dým, její aktivita pokračuje i během pondělka. Erupce jsou natolik silné, že se při nich objevuje i velmi zvláštní meteorologický jev – takzvané sopečné blesky.

Tyto elektrické výboje se objevují při sopečných erupcích relativně často; pokud dochází k aktivitě vulkánů v noci, daří se je i vyfotografovat, nebo dokonce nafilmovat.

Takhle erupci nasnímal satelit Himawari:

Vznik těchto blesků je sice dobře zdokumentovaný, ale jen relativně pochopený. Poprvé o nich psal už historik Plinius mladší, když zaznamenal erupci Vesuvu roku 79 po Kristu. U tohoto fenoménu je dodnes celá řada neznámých, zejména proto, že je příliš rizikové ho studovat zblízka, a navíc je nepředpověditelný.

Nejpravděpodobnějším vysvětlením je, že bubliny magmatu a mračna sopečného prachu mají silný elektrický náboj. Když se pohybují, vznikají v nich oblasti s různým elektrickým nábojem – ve výsledku je to tedy velmi podobné tomu, jak fungují bouřková mračna. S jediným rozdílem: interakce probíhá v prachu nebo magmatu.

Podobné (ale menší) elektrické výboje se mohou vyskytovat také zřejmě při písečných bouřích nebo při zemětřeseních – a dokonce i při explozích termonukleárních zbraní; uvádí se, že při nich se mohou objevovat až kilometr dlouhé záblesky.

Nahrávám video

Jak zní sopečný hrom

Před dvěma roky se navíc podařilo při studiu tohoto fenoménu výrazně pokročit vpřed, a to když vědci poprvé nahráli také zvuk sopečného hromu. Stalo se tak při výzkumu erupce sopky Bogoslof na Aleutských ostrovech. Sopečné hromy tehdy zaznamenaly senzory umístěné na ostrově vzdáleném 60 kilometrů od vulkánu.

Normálně se nedaří hromy od ostatních hlasitých zvuků, jež jsou s erupcemi spojené, odfiltrovat. Vulkán Bogoslof ale vybuchoval během jednoho roku pravidelně, vědci tak mohli do jeho okolí dostat specializované vybavení, které bylo schopné hrom nahrát z bezpečné vzdálenosti.

„Je to něco, co už určitě lidé, kteří byli u erupcí, zaslechli, ale určitě je to poprvé, co jsme zvuky nahráli a identifikovali je,“ uvedl seismolog Matt Haney, který za výzkumem stál.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kanibalismus škodí lidskému zdraví, proto se neuchytil, tvrdí vědci

Kanibalismus má nepříznivé dopady na zdraví, což je hlavním důvodem, proč se v lidské společnosti neuchytil, tvrdí dvojice vědců z Polska a Česka. Pomocí matematického modelu dospěli k závěru, že dlouhodobé pojídání jiných lidí šíří v komunitě nemoci a vede k jejímu rozpadu, napsala agentura Reuters.
3. 7. 2026

Vědci popsali, jak nebezpečný patogen plíživě získal imunitu vůči antibiotikům

Ukryté na nemocničních chodbách, šířící se v malých nenápadných vlnkách. Z hlediska lidského času pomalu a nenápadně, ale současně nezastavitelně a tak, aby co nejlépe odolávaly lidské medicíně. A podařilo se jim to – z obyčejných bakterií se staly „superbakterie“ odolné vůči většině antibiotik. Vědci teď popsali, jak tato cesta vypadala.
3. 7. 2026

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
2. 7. 2026

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
2. 7. 2026

Evropský pohled