Čína oficiálně spustila největší dalekohled světa. Půlkilometrová anténa hledá mimozemský život

Čína v neděli otevřela slavnostně provoz největšího radioteleskopu na světě. Měl by pomoci lépe poznat hlubiny vesmíru a také pátrat po životě, uvedla agentura Nová Čína.

Základ teleskopu tvoří talířová anténa o průměru 500 metrů, kterou Číňané vybudovali v provincii Kuej-čou na jihozápadě země. Zaplatili za něj v přepočtu 4,3 miliardy korun a výzkum na něm budou provádět vědci z celého světa.

Agentura Nová Čína informovala, že teleskop FAST (zkratka anglického Five hundred meter Aperture Spherical Telescope) je dvakrát citlivější než teleskop Arecibo v Portoriku, který má průměr 305 metrů a z něhož bylo v roce 1974 odesláno první rádiové poselství lidstva do vesmíru.

Postavit celý aparát Číně trvalo pět let, dodatečné práce zabraly další tři roky. Zařízení tak sice částečně uvedla do provozu už v roce 2016, oficiální spuštění ale muselo počkat až na letošní leden.

Nyní má stroj pátrat po gravitačních vlnách, zjišťovat rádiové emise z hvězd a galaxií, ale také registrovat signály, jež by mohly pocházet od mimozemského inteligentního života. Očekává se, že zařízení objeví tisíce nových galaxií.

„Základním cílem teleskopu FAST je odhalovat zákonitosti vývoje vesmíru,“ uvedl v čínské veřejnoprávní televizi CCTV vědec Čchien Lej z Národní astronomické observatoře Čínské akademie věd.

Reflektor parabolické antény teleskopu se skládá ze 4450 panelů trojúhelníkového tvaru, kvůli němuž se jim přezdívá „boží oko“. Během nedávného testu prý teleskop zaznamenal rádiové signály z objektu vzdáleného 1351 světelných let od Země, tvrdí CCTV.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko má 5493 památných stromů. Podívejte se na všechny

Památné stromy mají význam nejen přírodní, ale také historický a kulturní. Proto je také stát chrání pomocí zvláštních zákonů. Interaktivní mapa ukazuje všechny, které v Česku rostou.
před 5 hhodinami

S léky na hubnutí se uživatelé méně hýbou, naznačil výzkum

Cílem hubnutí není jenom být štíhlý, ale to, aby člověk nebyl nadměrnou hmotností omezený, co se týká pohybu, zdraví a všech dalších aktivit. Jenže pouhé užívání léků k tomu nemusí stačit, uvádí nový výzkum, který naznačil, že po lécích na hubnutí se uživatelé hýbou méně než předtím.
před 9 hhodinami

Matematici se obávají dopadů AI. Čech vysvětluje, proč podepsal deklaraci

V „Leidenské deklaraci“ mezinárodní skupina vědců varuje, že umělá inteligence ohrožuje samotné základní hodnoty matematiky. Přišli teď s návrhem, jak v tomto oboru dál postupovat.
před 12 hhodinami

Vědci poprvé nafilmovali žraločího „Vetřelce“ v přirozeném prostředí

Žralok šotek patří vzhledem k těm nejpodivnějším žralokům, jaké věda zná. Ale až doposud pocházela pozorování dospělců jen z exemplářů, které ulovili rybáři a případně je ještě živé vrátili do moře, a z jednoho náhodného setkání u hladiny. Tito tvorové se totiž zdržují v hlubinách. Právě tam, v Tonžském příkopu u Austrálie, teď expedice australských biologů tohoto tvora poprvé pozorovala v jeho přirozeném prostředí, téměř dva kilometry pod hladinou.
před 13 hhodinami

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
14. 6. 2026

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než dříve. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
13. 6. 2026

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026
Načítání...