Ruská věda v krizi. Komise odhalila tisíce případů podvádění

Komise vytvořená ruskou akademií věd odhalila řadu případů neetického chování v tamní vědě. Ruské odborné časopisy proto nyní stahují stovky studií. Prestižní časopis Science ohodnotil dosavadní zjištění jako „bombastická“. Zpráva komise, která na situaci upozornila, je zatím předběžná, podle amerického odborníka na ruskou vědu Gersona Shera ale stačí na to, aby udělala „pořádný průvan“.

Ze zprávy vyplývá, že ruská odborná literatura je plná opisování, falešného autorství a dalších praktik, které by se ve vědě neměly objevovat. „Potvrzuje podezření a obavy mnoha lidí, že se jejich země ve vědě nevydala správnou cestou a že si poškozuje reputaci,“ uvedl Gerson Sher pro Science. Současně pochválil ruskou akademii věd za odvahu takové vyšetřování spustit.

Jedna práce vyšla i sedmnáctkrát

V Rusku vychází asi šest tisíc akademických časopisů, většina z nich v ruštině. Mezi místními akademiky jsou tyto tituly velmi populární, podle studie z roku 2019 v domácích odborných žurnálech publikuje mnohem více vědců, než je tomu běžné v jiných zemích.

Už dříve se ale objevovala podezření, že kvalita prací je velmi špatná. Například před dvěma lety informoval portál Dissernet o tom, že ze 150 tisíc článků v 1500 časopisech bylo více než čtyři tisíce plagiátů.

Společnost Antiplagiat, která se na odhalování opisování specializuje, zase zjistila, že ruští autoři rádi vydávají stejné práce několikrát. Analýza z podzimu 2019, která zkontrolovala asi 4,3 milionu ruskojazyčných vědeckých prací, odhalila, že 70 tisíc z nich bylo vydáno minimálně dvakrát. Analytici ale našli i práce, které vyšly až sedmnáctkrát.

Odborný web 123mi.ru dospěl k názoru, že u nejméně deseti tisíc vědců došlo k podvodu s autorstvím.

Stejná zpráva, opakované vydání, různí autoři

Komise akademie věd zkoumala problém nezávisle, bez ohledu na starší zjištění. Jejími členy ale byla řada expertů, kteří se na odhalování vědeckých problémů podíleli již dříve. Jejím tajemníkem byl ustanoven Andrej Zajakin, fyzik, který spoluzakládal výše zmíněný portál Dissernet.

Komise využila programy, které zkontrolovaly stovky ruských vědeckých časopisů týkajících se řady oborů, od přírodních věd přes zemědělství, psychologii, lékařství až po právo. Umělá inteligence pátrala po shodách v textu a dalších podezřelých faktorech. Našlo se tak například množství článků, které vyšly více než jednou, ale pokaždé měly jiné autory.

Komise doufá, že zbaví ruskou vědu odpadu

Už v létě roku 2019 vyzvala komise 541 časopisů, aby stáhly 2528 studií. Zatím to splnilo jen 390 žurnálů, 263 z nich stáhlo všechny podezřelé práce, ostatní jen některé. Osm titulů odmítlo na problém reagovat. Komise proto vyzvala, aby byly okamžitě odebrány z Citačního indexu ruské vědy, oficiální databáze ruských akademiků.

V září roku 2019 pak komise způsobila další pozdvižení, když doporučila, aby ruští akademici nehlasovali pro 56 kandidátů během voleb do orgánů ruské akademie věd. Právě kvůli podezření, že jsou zapojeni do opisování a dalšího neetického chování. 

Výsledky vyšetřování podle časopisu Science vedou ke značnému napětí a konfliktům na ruské akademické sféře. Podle Anny Kulešové, ruské expertky na vědeckou etiku, se časopisy brání tvrzením, že jejich vedení netušilo o existenci tak přísných mezinárodních standardů. „Doufám, že nám naše práce pomůže zbavit se vědeckého odpadu, ale také přitáhne pozornost k problému řízení vědy,“ uvedla pro Science.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Data: Proti chřipce nejsou očkované tři čtvrtiny lékařů a drtivá většina sester

Evropská unie doporučuje, aby bylo očkovaných nejméně 75 procent pracovníků ve zdravotnictví. Aktuální údaje z Česka ale ukazují, že tohoto čísla v případě vakcíny proti chřipce nedosahuje ani jediná skupina zdravotníků a proočkovanost je mezi nimi výrazně nižší.
před 3 hhodinami

Vědci sestavili obří mapu vesmíru, naznačili zpochybnění Einsteinovy konstanty

Pět let trvalo, než vznikla nejkvalitnější mapa kosmu, která zachycuje 47 milionů galaxií. Vědci ji chtějí využít pro pochopení toho, jak se chová a jak je rozložená takzvaná temná energie, která tvoří většinu vesmíru. Sběr dat reálně trval kratší dobu, než bylo v plánu, celý proces totiž narušila covidová pandemie.
před 4 hhodinami

Svět padá do AI pasti, tvrdí ekonomové

Umělé inteligence (AI) rychle zvyšují automatizaci v mnoha oborech. Rychlost a rozsah těchto změn jsou tak velké, že to dle nového výzkumu může ohrozit i samotné firmy. V rozhovoru pro ČT24 autoři nové studie popsali, jak by nastíněný celosvětový problém řešili právě oni.
před 6 hhodinami

Nové poznatky o lidoopech narušují představu o výjimečnosti lidské mysli

Lidoopi dokážou předstírat hru s neexistujícími předměty, měnit svá přesvědčení podle síly nových informací a pamatovat si známé tváře i po více než čtvrt století. Série studií z posledních let, které shrnuje britský list The Guardian, výrazně mění pohled vědců na mentální schopnosti nejbližších příbuzných člověka a zpochybňuje dřívější představy o jedinečnosti lidské mysli.
před 9 hhodinami

V USA jsou dostupná lidská embrya na zakázku. Vědci varují před eugenikou

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.
včera v 07:01

Před čtyřiceti lety došlo ke katastrofě v Černobylu

Katastrofa v jaderné elektrárně Černobyl v dubnu 1986 zničila rozsáhlé území v Sovětském svazu, vyvolala na desítky let strach z atomu a měla i mnoho dalších negativních dopadů na celou Evropu.
včera v 06:02

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
25. 4. 2026

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
24. 4. 2026
Načítání...